Jiří Vacek - duchovní učitel

hledající

Milá paní Miluško,

dovolte mi popřát Vám stále jen to nejlepší, zdravíčko, veselou mysl a mnoho sil a světla pro to, co je Vám i tatínkovi nejvíce třeba. Děkuji z celého srdce za rodinné přijetí, za všechnu pomoc a podporu. Jste mi s tatínkem obrovskou inspirací, i když vnímám, že to nebývá vůbec jednoduché. Děkuji za tuto vzácnost.

hledající

Drahý pane Vacku,

Právě jedu ze společné meditace v Olomouci. Děkuji Vám za Vaši pomoc, krásné je také celé společenství.

S láskou Vaše …

hledající

Děkuji za posilující meditaci. Vědomí sebe opět zesílilo, láska k Bohu tryská ze srdce. Moc a moc děkuji za vzácnou možnost společných meditací s Vámi i přáteli. Je to nejsnadnější způsob duchovního prohloubení a sebepoznání.

Jiří Vacek

Pomoc od mistrů a světců získáváme tak, že se k nim obracíme s důvěrou a láskou, že budeme slyšeni a dostane se nám pomoci. Představa, že nám pomohou, kdykoliv se chvilku na ně obrátíme, není však opodstatněná. Sám Ježíš v příměru chudé ženy a soudce tuto pravdu ukazuje. Musíme často prosit dlouho, abychom byli vyslyšeni. Také je důležité chápat, kdo světci a mudrci jsou, k čemu se obracíme. Tak jako my nejsme tělo, ve kterém zde na zemi sídlíme, tím méně světci a mudrci jsou zevní, tělesné bytosti. Světci jsou bytosti, které dosáhly stupně duchovního světla. Mistři jsou v duchovní stupnici ještě výš, protože dosáhli uvědomění své božské podstaty, vědomí Já jsem.

Jiří Vacek

Mistr není hmotným tělem, ale neviditelným Duchem, vědomím Já jsem. Toto božské vědomí vyzařuje všude, kde pobývá a tak všem a všemu silou tohoto vědomí pomáhá. Je velkou nevědomostí neznat toto mistrovo působení a považovat setkání s ním za běžný společenský styk. Kdo tuto pomoc správně nevyužívá, ochuzuje o ni svůj duchovní život. Vše, co vstoupí do mistrova vědomí Já jsem, v tom vědomí mistra i svou silou působí. Proto je vždy dobré, aby se žák mistrovi připomínal a také se mu svěřoval se svými záležitostmi.

Jiří Vacek

Jednou přišel k Mahárišimu jeho uctívatel a tázal se jej, co má dělat. Astrolog mu předpovědel rok plný neštěstí. Maháriši mu slíbil ochranu, ale za jedné podmínky: „Nesmíš se vzdálit ode mne dále, než na zdejší nádraží“. Každý mistr skutečně své žáky chrání, ale za určitých podmínek. Jedna z nich je tělesná blízkost mistrova. Na této úrovni i působení mistra je omezené na okruh jeho tělesné přítomnosti.

hledající

Dobrý večer, pane Vacku.

To jsou zase tak krásné články na webu. Třeba ten o Boží nečinnosti. Když se mi zase kousek osvětlí, přichází radost i větší utišení.

Moc děkuji a přeji Vám s paní Miluškou dobrou noc.

Jiří Vacek

V duchovním světě platí nejen kvalita, duchovní úroveň, ale i kvantita, velikost a množství. Pravda a láska zvítězí jen tehdy, jsou-li silnější než opačné, neduchovní, zlé síly. Očekávat vítězství lásky a pravdy bez úsilí je proto neoprávněné. Je určitě dobré se modlit nebo soustřeďovat na Boha, ale je také nezbytné činit tak co nejvíce až trvale a skutečně s velkou silou.

Jiří Vacek

Cíl mistrova i žákova snažení je společný a jediný: aby žák dosáhl mistrovství neboli poznání sebe a plný návrat k Bohu.

Samo uctívání mistra cílem není, ač mu za jeho činnost náleží velké poděkování a vděčnost. Obdobu působení mistra nalezneme například ve sportu. Trenérovým úkolem je vést své svěřence k úspěchu ve sportu a nikoliv uctívání trenéra, ač si určitě za svou práci poděkování a úctu zaslouží. Budování slávy trenéra rozhodně není smyslem jeho postavení. Často jsme však svědky nepochopení úlohy mistra a jeho uctívání se stává samoúčelné. Žáci se mnohdy více než praxi dosažení poznání věnují vytváření kultu mistra. Dokonce se chovají k těm, kteří pod vedením mistra skutečně usilují o dosažení, nepřátelsky. Vůbec nepřipouštějí, že by pravý žák mistra mohl dosáhnout s jeho pomocí poznání, jaké má mistr. Zapomínají, že i mistr byl žákem, když začínal se stezkou.

Jiří Vacek

Poznání Já a proto i vysvobození nelze bez pomoci mistra dosáhnout. Toto je pravda na východě dobře známá a mistr se tam těší úctě a vážnosti, jaká mu přísluší. Na západě je v tomto smyslu situace značně neutěšená. Západní výchova se mistrově postavení pod vlivem demokratických představ, které ovšem v duchovnu neplatí, vzpírá a žáci jednostranně prosazuji ve vztahu k mistrovi rovnost neboli své ego a proto si duchovně škodí. I když je napsáno podobné pojednání o vztahu mistr a žák, aby si žáci neuškodili a nepřicházeli o nedocenitelnou mistrovu pomoc, zdá se, že mnozí stále nechápou, oč běží.