Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nauka - praxe

Příspěvky

Pád člověka od Boha

27. 9. 2020

Jiří Vacek

Pád je odloučením člověka od Boha, který je nestvořeným vědomím. Jeho mechanismem je odloučení se od neprojeveného vědomí a jeho nevědomé rozlišení od tohoto vědomí. Člověk vyděluje své vědomí od vědomí Boha. Zapomínání přitom na toto božské vědomí a své spojení s ním a soustřeďuje se výlučně na své vlastní vědomí, které upřednostňuje a považuje za výlučné až neexistující. Tak vzniká nepravé Já i individualita. Proto základem lidské existence je vědomí vlastního bytí, Já jsem. Na cestě zpět k Bohu musíme toto vědomí si uvědomit i jeho kvalitativní totožnost s vědomím Já jsem Božím.

 

Jak vzniká ego?

15. 9. 2020

Jiří Vacek

Ego vytváří ztotožnění s tělem. Proto jediný způsob, jak rozpustit ego, je rozpustit přesvědčení, že jsme tělem. Dokud tak neučiníme a nepřestaneme se ztotožňovat s tělem, ego nelze rozpustit, protože není ničím jiným, než ztotožněním vědomí, kterým jsme, s tělem, kterým nejsme. Pokud se považujeme za tělo, pak i jóga prováděná s tímto ztotožněním s tělem, je neúčinná, protože udržuje ego a dokonce je povyšuje na zbožné ego, které zaslouží ocenění. Připisovat vědomí, které je živým Duchem, tělu, které je nevědomou hmotou, je skutečně dědičným hříchem, ve kterém žije drtivá většina lidstva. Toto ztotožnění, které povyšuje tělo na něco, čím není, je příčinou jak veškeré nesvobody, tak i nevědomosti i utrpení, které obojí přináší. Přesvědčení „já jsem tělem“, vytváří z božského Ducha, který je svobodný a věčně blažený, nesvobodného a nešťastného otroka těla, který se marně snaží vysvobodit z jeho požadavků.

 

Vláda ega nad námi

10. 9. 2020

Jiří Vacek

Všichni, kteří jsou na stezce, dobře znají následující poučky, ale jejich uplatnění je často nedostatečné.

 1) Každý zná zákon karmy, podle kterého každý sklízí, co zasel.

 2) Nemáme se ztotožňovat s myšlenkou „Já konám, jsem konající“.

 3) Všichni mudrci indičtí i Ježíš sám varují před připoutaností k příbuzným a dávání jim přednost před stezkou.

Jak vypadá časté plnění těchto příkazů, se prozradí v našem denním životě. Nejen tyto příkazy mnozí neplní, ale když jim jejich nesprávné chování vytýkám, slyším, že se „musí“ chovat proti duchu stezky, tj. nesprávně.

 

Vážná chyba žáků

8. 9. 2020

Jiří Vacek

Největší chybou je, když se necháme zmýlit mistrovou zevní osobností a usoudíme, že je jako my. Jsouce slepí, nevidíme světlo, které mocně v těle mistra vyzařuje, a proto usuzujeme, že neexistuje. Když se v souladu se svou nevědomostí žáci pak nesprávně k mistrovi chovají, výsledkem je, že je mistr opustí.

 

Nepravé dosažení

4. 9. 2020

Jiří Vacek

Nedávno mně volala naše dlouholetá známá. Měla strach o mně, zda mám to co ona. Vyprávěla mně svůj zážitek, který měla před lety. Její popis prožitku se podobá určitému vysokému stavu na úseku stezky výstupu k Otci neboli jednotě. Na základě tohoto prožitku, který přišel a zase odešel, usoudila, že již To dosáhla a proto přestala usilovat. Toto je omyl, kterému více či méně podléhají někteří hledající. Prožijí něco ve snu, ve vizi nebo v hluboké meditaci a usuzují z toho na svou duchovní úroveň. Velmi se mýlí. To, co přichází a zase odchází, není TO, které je stále a bez změn. Také není pravda, že něco sami dosáhli, ale je to vždy mistr, který nám podobné zkušenosti poskytuje, aby nám ukázal, oč se máme snažit, kam a k čemu směřovat. Pyšné ego z toho však často odvozuje svou duchovní velikost.

 

Mantry

26. 8. 2020

Jiří Vacek

Mantra je krátké a výstižné vyjádření pravdy a nauky.  Opakování mantry s vírou a láskou pomáhá uskutečňovat to,  co vyjadřuje.  Mantra není určena k mechanickému omílání ani není zázračnou formulkou,  ale skutečností vyjádřenou slovy.  Její správné opakování dává poznání jejímu smyslu.  Opakování manter s vírou a láskou nás udržuje a upevňuje  v pravdě a v nauce. 

 

Meditace na sama sebe

25. 8. 2020

Jiří Vacek

Kdo jsem?

Jsem sat – čit – ánanda, bytí – vědomí – blaženost. Nejen existuji, ale jsem sebe si vědomé bytí, sebe si vědomá existence, jsem sat – bytí, čit – vědomí, blaženost lásky. Jsem sebe si vědomá láska Já jsem, sebe si vědomé vědomí Já jsem.

Já jsem vědomě sám sebou. Nejen jsem, ale jsem si vědom, že jsem. Nejsem pouhé nevědomí, ale vědomé bytí sebe i stvoření.

Já jsem a nejen jsem, ale jsem si sebe vědom, že jsem tím, co jsem – sebe si vědomé bytí.

 

Povinnosti žáka

13. 8. 2020

Jiří Vacek

Povinností žáka je bránit mistra a pomáhat mu ze všech sil.

Je-li jeho mistr napaden, má jej bránit nebo s hanbou od něho odejít.

Pak mu není pomoci. S mistrem ztrácíme i stezku a naději na vysvobození.

 

Jak mistr pracuje se žáky

13. 8. 2020

Jiří Vacek

Uctívání vědomí Já jsem žáka přivolává pomoc mistra v těle. Pravé uctívání mistra - vědomí Já jsem se děje láskou, kterou k němu cítíme. Mistr zasvěcuje žáka do jeho vědomí Já jsem tím, že vyvolává jeho uvědomění. Vede žáka k uvědomění jeho vědomí Já jsem zasvěcením.

Zasvěcení žáka se děje:

   Indukcí v žákovi.

   Dotekem vědomí Já jsem v žákovi.

 

Víra tvá tě uzdravila

8. 8. 2020

Jiří Vacek

Ježíš těm, kteří mu děkovali za uzdravení, říkal: „Víra tvá tě uzdravila.“ Ne on, ale jejich víra byly dle Ježíše příčinou jejich uzdravení. Již tato evangelijní epizoda jasně poukazuje na moc víry a její důležitost. Mistr, guru nás uzdravuje také, ale ne zevně, avšak vnitřně a vede nás ke spáse. Aby se mu tato práce dařila, je nutné, aby mu jeho následovníci věřili a tak jejich víra se mohla uplatnit. Tato víra není nic jiného, než síla vědomí Já jsem, jak bylo vysvětleno jinde. Proto by víru v mistra nemělo nic a nikdo oslabovat, protože nevíra je síla již opačná a maří její působení. V tomto případě úsilí mistra.

 

Duchovní pýcha žáků

7. 8. 2020

Jiří Vacek

Typické projevy duchovní pýchy: vše znám, vše vím, vše jsem již slyšel či četl mnohokrát, nic nového nikde a v ničem není. Tyto nesprávné závěry jsou provázeny vnitřní rozmrzelostí nad tím, když jim jejich jistotu omezenosti narušuji. Příznačná je jejich rozmrzelost nad pojednáními o nauce. Vše již mnohokrát slyšeli. Přitom je jasné, že nic z toho, co tak do omrzení slyší, nedokázali zvládnout a uskutečnit. Možná, že to, co slyší, vyvolává jejich rozmrzelost právě tím, že dobře vědí, jak jsou ve světle „nudné“ nauky nedostateční.

 

Buď vůle tvá! Správná stezka lásky, bhakti jóga

5. 8. 2020

Jiří Vacek

Alespoň tak se často modlíme, ale co si představujeme pod Boží vůlí, je jeho působení ve světě, aby se stalo to či ono, co si my sami a ne Bůh přejeme. Často při tom zaměňujeme svoji vůli nebo přání za dobré, ač nejsou božské, ale naše. Boží vůle je však ve svém základě něco jiného. Bůh je láska a proto i láska je jeho pravou a nejvyšší vůlí, která má stále vládnout. Proto buďme jako On - láskou a milujme stále a vše. Když bude všude vládnout láska jako Bůh i jako jeho vůle, bude vše opravdu dobré, správné a spásné.

 

Běda tomu, kdo by pohoršil jednoho z mých maličkých

1. 8. 2020

Jiří Vacek

„Běda tomu, kdo by pohoršil jednoho z mých maličkých. Bylo by pro něho lépe, kdyby byl utopen.“

Kdo není ani trochu zasvěcen do duchovní nauky, Ježíšovu výroku výše neporozumí. Proč Ježíš, apoštol lásky mluví tak tvrdě? Protože v duchovní nauce platí jasné zákony a kdo je poruší, nevyhne se trestu. Ten je opět duchovní. Proto je pro takového pomlouvače lépe, aby byl hned utopen a nemohl ve svém zlém počínání dále škodit sobě i druhým.

 

Konatel a pozorovatel

30. 7. 2020

Jiří Vacek

Dokud se považujeme za tělo, jsme vždy konatelem, neboli tělem, které koná, nebo myslí, která myslí. Proto je třeba rozpustit totožnost s tělem a stát se sebe si vědomým pozorovatelem neboli vědomím. Nestačí být pozorovatelem, ale musíme být sebe si vědomým pozorovatelem, protože vědomí sebe je poznáním sebe. Kdo není sebe si vědomý, ale je pouze pozorovatelem světa, tomu chybí poznání Já. Neví, kdo pozoruje. Proto pečlivě rozlišujme mezi pouhým pozorovatelem, což je pozorující vědomí a sebe si vědomým pozorovatelem, který si uvědomuje, že je pozorující vědomí. To, k čemu směřujeme, je proto sebe si vědomý pozorovatel a nikoliv sebe si nevědomé, pozorující vědomí.

 

Život s vědomím Já jsem

24. 7. 2020

Jiří Vacek

Poznání vědomí Já jsem otevírá možnosti práce s tímto vědomím v souladu s jeho vůlí.

Je-li vědomí Já jsem podstatně Bůh i naše pravé Já, je soustředění vědomí Já jsem velká síla.

Vědomí Já jsem vědomí je začátek poznání i působení jeho moci.

Jen když spočíváme v Já jako vědomí Já jsem, vědomí svobodně působí.

 

Aktivní působení vědomí Já jsem

23. 7. 2020

Jiří Vacek

Mistra Hejhala jsem, ke své lítosti, živého nezastihl. Proto jsem byl rád, když mně o něm František Chaun často vyprávěl. Mistr například učil: Když jsem činitelem, Bůh je pozorovatelem. Když jsem pozorovatelem, Bůh je činitelem. Co to znamená? Když jsem nečinný a pouze pozoruji, co se děje, nepřekážím tak pozornosti vědomí, a to svou pozorností vede svou sílu tam, kam je namířeno. V tomto stavu nepřekážím Božímu působení svou činností těla ani mysli a vědomí svobodně působí. Když naopak konám nebo myslím, ovlivňuji tím svobodné Boží působení a to se nemůže svobodně projevovat, konat.

 

Od přátel - působení na dálku

22. 7. 2020

Jiří Vacek

Někdy se dozvídáme od našich přátel, kteří přijíždějí na meditace, zajímavé věci. Tak dnes se nám svěřil jeden návštěvník: „Jen jsem u vás zaparkoval, hned jsem cítil silné vibrace šakti v nohách.“ Parkování je od nás vzdáleno asi 100 metrů. Dobrá ukázka dosahu síly meditace mistra. Vždy si při takovém vyprávění připomenu Mílu Tomášovou. Ta mi vyprávěla, jak jednou šla přednášet v rámci nějaké akce do školy na konci naší ulice. Po celou cestu po naší dlouhé ulici pociťovala světlo. Taková sdělení mohou být významná, když se rozhodujeme kam se uchýlit o pomoc a radu.

 

Působení mistra v těle na žáky

20. 7. 2020

Jiří Vacek

To, že s námi mistr v těle sedí a medituje, může mít mnoho důvodů i rozličné působení. Za prvé nejsilnější působení mistra je v jeho těsné tělesné blízkosti. Z tohoto pohledu je tělesné spojení mistr – žák nejsilnějším sjednocením a jednotou ve hmotné úrovni. Mistr může také prostě spočívat v sobě, ve své duchovní podstatě a tak samovolně všude kolem svého těla šířit svůj božský vliv. Mistr se také může cíleně a soustředěně zaměřit buď na celou meditační skupinu, nebo jen na jednoho člena z ní. Ne každý žák toto rozdílné působení zachytí a uvědomí si je. To však vůbec neznamená, že neexistuje nebo nepůsobí. Proto je dobré být dobrým žákem, protože jen takovým má mistr důvod vědomě pomáhat.

 

Působení mistra vědomím

19. 7. 2020

Jiří Vacek

Poznání vědomí mudrce může působit, pokud se vše či záležitost v něm nachází. Pokud tak není, musíme si předmět zájmu v něm uvědomovat...

Pokud mudrc spočívá ve vědomí, vědomím ovlivňuje vše, co se v něm nachází, ať záměrně nebo nahodile. Působení bez určitého záměru se děje tak, že nesoustředěné vědomí zahrnuje obecně určitou část zájmu a tak na něj působí. Chceme-li my sami působit obecně vědomím, musíme vymezit prostor jeho působení...

 

Kdo se nestará o mistra, na toho mistr zapomíná

17. 7. 2020

Jiří Vacek

Vztah mistr – žák musí být oboustranný. Žák musí mistrovu péči oplácet ze všech svých sil a podle svých možností. Máme-li tuto povinnost ke svým pozemským rodičům, tím víc platí pro nadpozemského otce či matku. A přece je mnohým třeba připomínat, co je jejich závazek a nejvyšší povinnost. Ten platí v té míře, v jaké od mistra přijímáme jeho dary. Chodit k mistrovi jako na společenské dýchánky s prázdnýma rukama – doslova i obrazně je duchovní neomalenost. Takoví lidé jen berou, ale ani je nenapadne, že se jen zadlužují, ale své dluhy neplatí.

 

Vztah mistr – žák

16. 7. 2020

Jiří Vacek

Vztah mezi mistrem a žákem je skutečný, ale neviditelný. Jeho existence se projevuje jeho působením, které je různě zjevné. Těžiště vztahu mistr – žák je v jeho neviditelné oblasti. Chápat pomoc mistra proto pouze zevně, je velká nevědomost i překážka na cestě zároveň. Největší pomoc od mistra žák čerpá právě z této neviditelné duchovní oblasti. Tento vztah můžeme chápat jako určitý druh spojení nejprve telefonického, později i bezdrátového.

 

O pomoci světu

13. 7. 2020

Jiří Vacek

Pokud jsme přesvědčeni, že pomáháme světu, když se snažíme zaopatřit běžné potřeby všech lidí, pak ve skutečnosti světu škodíme, protože vzbuzujeme přesvědčení, že člověk je tělem, jehož blaho záleží na uspokojení všech potřeb jeho těla. Pravda je však přesně opačná. Člověk není tělo, ale Duch, který odpadl od Boha, a proto trpí. Toto utrpení duchovní je pak příčinou i utrpení zevního, protože jedině opravdu šťastný život je ten duchovní v Bohu.

 

Bůh nepočká

9. 7. 2020

Jiří Vacek

Mnoho meditujících samovolně a nerozumně staví povinnosti k Bohu až za své činnosti ve světě. To je velmi nesprávné. Přesvědčení, že na meditaci je dost času, až když splníme naše závazky ke světu, je neomylná známka, že vztah k Bohu nepovažují za tak důležitý, že by měl být na prvním místě jejich zájmu. Představa, že Bůh, náš vztah k němu počká, až se vypořádáme se světem, je velmi nesprávná. Pokud není dosažení Boha trvale na prvém místě našeho snažení, bude právě přednost, kterou dáváme světu před Bohem, hlavní překážkou dosažení Boha.

 

Špatné rozhodnutí

1. 7. 2020

Jiří Vacek

Přišla esemeska od jednoho účastníka, že již chodit nebude, protože nás jen zatěžuje a otravuje svými smutky. To je typický trik sil nepřátelských Bohu, které nás doslova za každou cenu chtějí od Boha odvrátit. Často se maskují i zjevně ušlechtilými důvody, jako i „nejsem hoden“, zatěžuji mistra a podobně. To vše jsou jen výmysly ega, které se chce odvrátit od Boha či mistra a volí k tomu i zdánlivou ušlechtilost. Ve skutečnosti to není nic jiného než zlo v přestrojení za nepravou ušlechtilost. Pravý opak je jedině správný. Když se nám daří zle, musíme se ještě víc přimknout k Bohu či k mistrovi a tam hledat pomoc a posilu. Nikde jinde ji nenalezneme.

 

Jóga není demokracie

27. 6. 2020

Jiří Vacek

Jóga a vůbec každá oblast božská není nikdy republika v čele s prezidentem, ale království jednoho krále – Boha. Pochopit tento základní rozdíl je pro mnoho západně myslících bytostí často nemožné. Jsou tak posedlí demokracií a lidskými právy, že nejsou schopni pochopit, že vše, co je vhodné pro svět a ještě s výhradami, je naprosto nevhodné v duchovním světě. Duchovní právo spočívá na duchovních hodnotách a nikoliv na všelidovém hlasování. V duchovnu má každý právo jen na to, co svým úsilím v sobě dosáhl, kolik duchovních požadavků splňuje.

 

O proměňování

10. 6. 2020

Jiří Vacek

Bible, zejména evangelia, je kniha ryze jógická či mystická. Pod jmény a přístupy se zpravidla skrývají poučky o duchovní praxi. To platí i o proměňování, které v evangeliích provádí Jěžíš při své poslední večeři. Je pravda, že celý projev je vědomí Já jsem, které vše v sobě obsahuje a proto i současně proniká. Smyslem Ježíšova provádění proměny chleba a vína, je duchovní praxe, kterou máme provádět stále. Je pravda, že vědomí Já jsem je všude a ve všem, avšak my je pro samou duchovní slepotu nevidíme. Abychom viděli pravdu takovou, jaká je, musíme se ji učit nejprve nacházet. Teprve pak můžeme tvrdit, že Já jsem je naší zkušeností. Výchozím předpokladem je schopnost naučit se spočívat ve vědomí ze své vůle. Teprve pak můžeme přistoupit ke skutečnému proměňování, což máme činit stále: Stále si tuto pravdu připomínat.

 

Účinné léčení

9. 6. 2020

Jiří Vacek

Stezka vyžaduje dobré zdraví tělesné i duševní. Nezdravé nebo poraněné tělo se hlásí bolestí a únavou, které na sebe přitahují pozornost, a proto ruší meditaci a tak nám oznamují, že je potřeba vhodně zasáhnout. Je proto správné tělo léčit, ale při dodržení základní poučky: nejsme tělem. Také rozlišujeme odstranění bolesti od vyléčení. Bolest jsme oprávněni zahánět různými léky za dodržení uvedených podmínek. Bolest, trpět bolestí není nic záslužného, ale naopak: je známkou něčeho nedobrého. Dosáhneme-li vědomí Já jsem, můžeme je použít k uvědomování, jak ostatně přislíbil Ježíš, když se modlíme ve jménu, kterým jest vědomí Já jsem, jsme slyšeni.

 

Víra tvá tě uzdravila - moc víry

30. 5. 2020

Jiří Vacek

... Po čem s velkou láskou a touhou toužíme, to se také stane. Kdy a jak se tak stane, je dáno časoprostorovou prodlevou, která je nutná k vytvoření podmínek splnění našich přání. Naše silné touhy se opravdu naplňují a to často již i tehdy, když je nechceme a dokonce jsme zapomněli, že jsme po něčem takovém toužili. Ne vždy je takové naplnění k našemu pravému prospěchu. Mistři před přáními proto varují, protože se snadno stane, že aby se takové, byť již i zapomenuté přání mohlo vyplnit, je nutný náš nový zrod. Taková přání jsou opravdu velkými překážkami vysvobození...

 

Mistr vyučuje

29. 5. 2020

Jiří Vacek

Mistr vyučuje, a proto mluví. Žák má mlčet, aby se mohl učit. Učitel ve třídě může mluvit, kdy chce a o čem chce a s kým chce. Žák jen když je tázán. To samé platí i o společné meditaci s mistrem. Když mistr usoudí, že je potřebné něco říci, tak to řekne. Nemoudří žáci, kteří se považují za rovné mistrovi, také při meditaci někdy mluví, což znamená, že ani nemeditují. Takového nevhodného chování se dopouští mnozí hledající. Nechtějí uznat, že nejsou rovni mistrovi a proto sobě i druhým velmi škodí. To je jen jeden z více nešvarů, kterými žáci ve vztahu k mistrovi trpí. Zaměňují jeho tělo za Ducha, který je oživuje a tato nevědomost je zdrojem neúcty k mistrovi, která nese zlé ovoce.

 

Oživení srdce

12. 5. 2020

Jiří Vacek

... Z důležitosti srdce vyplývá, že v něm máme stále pobývat, být ne na ně, ale v něm soustředěni. Proto se snažíme v něm stále přebývat. Máme-li poznání Já jsem, přebýváme s ním v Srdci, nebo se alespoň na ně soustřeďujeme. To neznamená, že Já je omezeno na srdce, ale že je pro duchovní život, ať již pro hledající Já nebo přebývání v něm důležité. Prostě se snažíme být stále ve spojení se srdcem všemi způsoby. V dalším postupu využíváme vnitřní pránajámu, ale s podstatným rozdílem - neprodýcháváme srdce, ale dýcháme srdcem. Nadechujeme pránu ze srdce a stále prostor nádechu zvětšujeme v kulovitém prostoru až do nekonečna. Pak je vše svět i my v takto načerpané práně. Střed je stále v srdci. Výdech je návratem s pránou zpět do srdce. Prostor nádechu se zmenšuje, až je zpět v srdci. Takto nádechem dýcháme srdcem životní sílu z neprojevu srdce do světa s výdechem zpět ze světa do neprojevu v srdci...

 

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28

následující »