Jiří Vacek - duchovní učitel

Toto dílo je překladem učení Šrí Ramany Mahárišiho v podání Sádhu Óma, žáka Ramany Mahárišiho, které zaznamenal Michael James mezi roky 1977 a 1980, když je předával Sádhu Óm jemu či dalším přátelům.

Učení bylo zaznamenáno v podobě poznámek, které byly po mnoha letech nalezeny Jamesovými přáteli s tím, že obsahují množství myšlenek, které mohou pomoci těm, kteří následují stezku sebepoznání. Na základě těchto záznamů a dojmu, který Sádhu Óm zanechal v srdci autora, Michaela Jamese, vzniklo toto dílo.

Po mnoho let byly jednotlivé kapitoly vydávány ve čtvrtletním časopise The Mountain Path, který byl založen v roce 1964 Arthurem Osbornem a publikován Šrí Ramanašrámem, ašrámem založeným uctívateli Ramany Mahárišiho. Tento překlad se skládá z 5 skript obsahujících prvních 25 kapitol.

Jak název tohoto pořadu napovídá, hlavním poselstvím Sádhu Óma je, že praxe věnování pozornosti našemu pravému Já je nanejvýš důležitá a že obracení naší pozornosti na Já je podstatou všeho, čemu nás Bhagavan vyučoval. Abychom poznali sami sebe, musíme se vší silou a bdělostí neustále obracet pozornost na nás samé a vyloučit vše ostatní.

Překlad též obsahuje stručné poznámky překladatele, které čtenáři usnadňují orientovat se v textu či učení.

Michael James asistoval Šrí Sádhu Ómovi též při překladech Bhagavanových tamilských textů a Guru Vacaka Kovai. 
 

Ukázka z knihy

13. prosinec 1977

Sádhu Óm: Mysl bude vždy toho názoru, že uvědomění Já je obtížné, protože ona si Já nemůže nikdy uvědomit. Pouze Já si může uvědomit Já.

19. prosinec 1977

Sádhu Óm: Odtažení od smyslů neboli nepřipoutanost (vajragja) se dostavuje pouze skrze poznání. Je rozvíjeno rozjímáním (manana) a rozlišováním (vivéka) a udržováno jasným přesvědčením, že vše je Já, že není nic nezávislé na našem vlastním vědomí Já a že existuje jen Já.

Proč říkat, že mysl nebo ego musí existovat ve spánku, aby byla poznána „prázdnota“? Proč místo toho neporozumět, že je to Já, které si uvědomuje tuto „prázdnotu“ a že tato „prázdnota“ sama o sobě není ničím jiným než tímto Já? Pokud jsi schopen porozumět těmto slovům, pak také porozumíš, že je to Já, které si uvědomuje toto „vše“ a že toto „vše“ není ničím jiným než tímto Já.

Úryvky z kazetové nahrávky: 13. březen 1977

Sádhu Óm: Uvědomování Já trvá neustále. Nevyžaduje žádného úsilí.

Celá filozofie je zde založena na tom, že lidé nejsou ochotni věnovat pozornost dalším osobám, takže vajragja (oproštění od touhy prožívat odlišnost) musí být na prvém místě. Je třeba vědět, že věnovat pozornost dalším osobám přináší utrpení.

Když byl Bhagavan tázán: „Proč bychom měli věnovat pozornost prvotní osobě (egu pozn. překl.) či átman (atman)?“ odpověděl: „Pokud nevěnuješ pozornost prvotní osobě, pak místo toho věnuješ pozornost dalším osobám. Pokud neprovádíš átmavičáru (atma-vicara), provádíš lokavičáru (anatma-vicara). Ani jednoho není třeba. Být neznamená něco činit ani věnovat něčemu pozornost. Dokud však člověk nedojde pochopení, že věnovat pozornost dalším
osobám – a dokonce ani prvotní osobě – není nakonec vůbec třeba, měl by prvotní osobě náležitou pozornost věnovat. Pokud tě to však také obtěžuje, oprosť se i od toho a těš se pouze ze svého prostého bytí.

23. prosinec 1977

Sádhu Óm: Jednou se jeden inspektor veřejných stavebních prací tázal Bhagavana: „Jak můžeme žít neposkvrněný život v tomto světě?“ a on odvětil: „Vy znáte nattan-kal [stojící kámen napevno umístěný na křižovatce silnic], který máme v našich vesnicích [v okrese Madurai]. Podívejte, jak mnoho má využití: vesničané na něj během svého odpočinku pokládají svá břemena, která nosí na svých hlavách, krávy jej využívají jako místo k drbání, ti, kteří žvýkají betel, si do něj utírají své přebytečné chunnambu [vápennou pastu] a jiní na něj plivou. V tomto světě musíme žít jako tyto kameny nattan-kal.“

e-shop