Veřejná meditace Stodůlky 10.12. 2011 - promluvy JV
Jiří Vacek
Dobré odpoledne vážení a milí, vítám vás na naši meditaci. Už všichni meditujeme, jsme soustředěni v pozorovateli, nebo v Já. A jako vždycky začneme poděkováním, že máme tuto možnost se scházet, produchovňovat se a poprosit o pomoc, abychom tuto dobu využili co nejvíce.
Některá náboženství neuznávají rovnost lidí před Bohem, některé upřednostňují, některé naopak více méně z Boha vylučují, to se týká zejména žen. V katolictví dodnes ženy nejsou plnoprávné, nemohou například být vysvěcovány na kněze, v židovství to bylo ještě tvrdší a možná ještě je, přesně nevím, tam ženy měli dokonce zakázáno studovat Starý zákon, přísně zakázáno. Dokonce se tam neuznávalo, že ženy mají duši, což ze začátku byl i velký spor ve křesťanství a teprve nějaký koncil se později rozhodl, že tu duši mají, což je vůbec podivuhodný přístup, že si nějací lidé vůbec osobují takováto práva rozhodovat, jestli je někdo vyvolený nebo dokonce jestli má duši nebo nemá. A bohužel v některých náboženstvích tento přístup dodneška přetrvává. V józe nic takového neplatí, jóga vychází z naši duchovní podstaty, což berme doslova. Naší podstatou je neviditelný božský duch, to je ten obraz Boha, který podle Bible do nás Bůh vložil, když nás stvořil. Na tohoto ducha se vztahuje biblické „Pravím vám bohové jste, toto slovo nemůže být zrušeno“. To tvrdí jak Starý zákon, tak Ježíš a přesto v rozporu s tím někteří lidé učí něco jiného. Ve své domýšlivosti si myslí, že jsou moudřejší nebo chytřejší než sám Bůh. Už to samo o sobě vypovídá o nějaké pýše. V józe má přesně každý to, co si svým úsilím vydobude, to neznamená, že vytváříme naše božství, ale pouze odstraňujeme překážky, které brání jejího projevu. Právě proto i v našem společenství máme jako mistry i ženy a dvě z nich - Eva a Zuzka nás dneska provedou naší meditací. Mistrovství je vždycky duchovní podstaty, nemá přímo a bezprostředně nic společného s našim tělem, se vzděláním, pohlavím a s dalšími zevními záležitostmi. Pro hledající, kteří chtějí poznat sama sebe, je pomoc mistra naprosto nevynechatelná. Bez mistra to prostě nejde, buď musíme mít nějakého mistra v těle, v ojedinělých případech ten mistr může být fyzicky vzdálen a působí pouze duchovně nebo může být i odtělený, ale prostě bez mistra to nejde. Samozřejmě mistr, který je ve fyzickém těle je z praktického hlediska lepší, protože s ním můžeme přímo komunikovat. Je nesmírně důležité, aby ten, kdo chce poznat sama sebe, aby dokázal ten základní obrat pozornosti, přestal s ní vycházet ven a zůstal s ní v sobě ve svém božství v sebe si vědomém pozorovateli, měl mistra a dobře a správně ho využíval. Nestačí se pouze prohlásit za něčího mistra, ale je nutné dělat to, co ten mistr učí a je nutné přebývat v jeho fyzické blízkosti, nalaďovat se na to jeho duchovní vyzařování, které právě dělá mistra mistrem a je základem jeho působení. Poučování i když může být důležité, není znakem mistra, to může být dobrý učitel a nemusí proto být ještě mistrem, ale to, co opravdu rozsvěcí záři božství v nás, je duchovní podstata mistra. Ta vyzařuje v okruhu mistrovského těla, a její dosah není neomezený, alespoň ne z počátku, dokonce vztah není s mistrem tak vnitřně navázán, že funguje i na vzdálenost. Proto je v zájmu každého, kdo opravdu chce uskutečnit, ve smyslu uvědomit si své božství, aby pobýval v přítomnosti mistra a nejenom pobýval, ale aby se nalaďoval na to jeho vnitřní vyzařování, aby ho přijímal. Aby je přijímal, tak musí být také dostatečně čistý, protože, když není dostatečně očištěn, jednak má nesprávné názory, anebo charakterové vady nebo dokonce je ovládán negativními, zlými energiemi, zejména city, tak vyzařování mistrova Já nemůže zachytit. Toto je nesmírně důležité pochopit a to vnitřně, duchovně a jedině při zachování těchto pravidel, je naděje, že někdo dosáhne poznání sebe. Sám to nedosáhne, maximálně se může na to připravit.
Promluva: Zuzana Koubová
Tak teraz sa budeme venovať pránajáme. Upevníme sa v postoji sebe si vedomého pozorovateľa. Budeme predýchavať s postojom, že pracujeme s vedomou, živou inteligentnou, božskou silou, ktorej pôsobeniu sa budeme otvárať a začneme v Srdci.
Pridáme nad hlavou.
Po celú dobu sa budeme počas pránajámy rozlišovať od tela, od pokleslých energií, ktoré toto cvičenie vyvoláva, ktoré musíme rozpúšťať nezaujatým pozorovaním alebo vyvedením do centra nad hlavou a ako aj od samotného procesu pránajámy do sebe si vedomého pozorovateľa. Postupně takto prodýcháváme pránou, světlem a vědomím celé tělo po částech, čakry i nádí.
Jiří Vacek
Aniž bychom ztratili soustředění, vyslechneme si pár informací. Jako vždycky přivezli jsme plno knížek, cédeček,fotografií, duchovních skript. Poslední knížku, kterou jsme vydali bylo Vraždění po německu. To není neduchovní kniha, jak by si někdo mohl myslet, naopak, to je kniha, která podává pravdivé vylíčení světa, ve kterém žijeme a podává nám mnoho a mnoho důvodů, proč bychom se měli snažit se z tohoto světa co nejrychleji vymanit. To je hlavní cíl té knížky. Navíc jsme příslušníci českého národa a je dobře vědět, kdo je naším přítelem a kdo je naším nepřítelem a kdo je tím přítelem opravdovým a kdo se jenom přetvařuje. Další knížka Ve škole ducha svatého má vyjít nejpozději 22. prosince, pokud tiskárna dodrží termín. Z jiných knížek, které tady máme, stojí za zmínku určitě knížka o Sai Babovi ze Širdí, pak o Serafimovi Sarovském, to jsou nádherné knížky, je tam i Eckhart menší vydání, nikoliv to vydání z Vyšehradu. Z těch skript duchovních velmi důležité je skriptum Důrazně, důrazněji, co nejdůrazněji, tam je naše stezka definovaná naprosto jasně a jednoznačně, co do ní patří, co nikoliv, co je její základ. Obdobné platí o skriptu Vědomí je cesta od začátku až do konce nebo o Pozorování a soustředění na pozorovatele, to máme nahrané i na cédečku a máme to také i v angličtině, pokud to někdo potřebuje. Také právě vyšla knížka Zohar, to je základ Kabaly, tak jeden výtisk tam je a budeme přikupovat další. Je tam i plno fotografií, kde se můžete nalézt, na cédečku 27 je opakování té naši mantry, druhá část je beze zvuku, není to vadný záznam, ale je tam ta meditační síla, která z toho vyzařuje. K Vánocům se hodí i cédečko číslo 3, kde máte i spolu s hudbou vysvětlen význam Vánoc, takže je to takové sváteční. Uvítáme, když se nám přihlásíte ke stálému odběru našich novinek, to jsou jenom ty novinky, co vydáváme my sami, je jich celkem asi šest do roka, tedy maximálně čtyři až šest. Příslušný blanket naleznete támhle na stolečku, nebo nám to prostě řekněte a my si to poznamenáme. Jinak na příští rok už jsou rozplánovány alespoň na pololetí všecky meditace, lístečky o tom tam máte také na stolku, takže o přestávce se věnujte prohlídce knih, jsou Vánoce, nejlepší dárek, který někomu dáte je duchovní knížka, některé tam se zvlášť k tomu hodí, jako např. Tajné figury rosekruciánské nebo knížka Moudrost ticha. Jsou tam fotografie Maharišiho s jeho výroky, takže máte z čeho vybírat a ve čtvrt pokračujeme.
meditaci na uvědomění si sebe sama vede Eva Krutinová
Tak už se usadíme, zklidníme. Začneme pokornou prosbou o pomoc, o milost a správné vedení.
Cesta k Bohu vede rozpuštěním ega a poznáním sama sebe ve vědomí Já jsem, ve své ryzí podstatě, kterou jsme. K rozpuštění ega využíváme metodu uvědomění se v pozorovateli, v pozorujícím vědomí. Takže pokud již umíte spočívat ve vědomí sebe sama, v ryzím vědomí Já jsem, tak se v něm s co největší intenzitou uvědomte, spočívejte v něm, prohlubujte jeho prožitek a rozpouštějte vše, co na vás není s Bohem, s ryzím vědomím, v souladu. Pokud se ještě někdo neuvědomuje v pozorovateli, tak si v krátkosti zopakujeme řadu na pozorovatele, kterou jsme si pro usnadnění sestavili. Nejprve začínáme s pozorováním světa, který si uvědomujeme. Vybereme si buď nějaký menší předmět před námi nebo můžeme pozorovat celý kompletní vjem světa, tak jak si jej právě uvědomujeme. Je to to, co vidíme, slyšíme, vnímáme. Zaměříme na to svou pozornost, upevníme jí a pak si začneme klást vnitřní otázku: „Kdo si to vše uvědomuje?“ a začneme pozornost obracet do našeho nitra a blížit se k Bohu v nás. Vše pozorujeme nezaujatě, bez jakýchkoliv myšlenkových procesů, hodnocení a podobně. Pouze si uvědomujeme, že tímto pozorovatelem jsme my, vědomí, které je zde přítomno. Děje se to v přítomnosti, což nás může také ke vědomí přiblížit, neboť přítomnost je jedním z aspektů vědomí, je všude přítomné a vždy přítomné a jsme to my sami.
V dalším kroku se rozlišujeme od našeho těla. Ve své nevědomosti jsme se ztotožnili s naším tělem až do úplného zapomnění sebe sama, že jsme vědomím. Nyní si uvědomíme celé naše tělo naráz, ustálíme svou pozornost a jasně si začneme uvědomovat to, co si naše tělo uvědomuje a to jsme my, pozorující vědomí, které je zde stále přítomno a je od těla rozlišené. Tomuto pozorovateli také někdy říkáme tichý svědek. Takto se přestáváme na tělo omezovat. Přestáváme na něm lpět, ztotožňovat se s ním a uvědomujeme se jako ryzí svobodný duch, jako neosobní vědomí, které je nad časem i prostorem, rozlišené od těla. Jsme všudy přítomným, vše pronikajícím sebe si vědomým duchem. Je to onen princip uvědomovací v nás, na který se musíme zaměřit, s kterým se musíme ztotožnit. K praxi rozlišování se od těla a nelpění na něm, patří i rozpuštění pocitu jsem konající. Pokud něco děláme, činíme, jsme činní ve světě, tak se máme uvědomovat jako nehmotný ryzí duch, který pozoruje naše tělo, ale není s ním totožný. To je pak i pravá karmajóga a služba mistrovi.
V dalším kroku se rozlišujeme od veškeré naší duševní činnosti, kam nepatří pouze myšlenky, ale i všechny naše nálady, city, touhy, přání a pocity. Všechny si jasně uvědomíme, nerozvíjíme je, zpředmětníme. Pak opět obrátíme pozornost na to, co si je uvědomuje, na to odkud vychází, na to v čem trvají a na to v čem zanikají. A to jsme my, pozorující vědomí. V tomto vědomí se vše odehrává, vše vzniká a zaniká. Naši mysl musíme správně řídit a ovládat právě z tohoto uvědomění se v pozorovateli. Můžeme si také klást otázku "Kdo myslí?", to je také druh átmavičáry, který mysl uklidňuje a napomáhá k rozpouštění nežádoucích sklonů mysli, které mohou rušit meditaci. Pokud máme mysl neklidnou, můžeme použít mantru. Například si můžeme opakovat v duchu "Bože mám Tě rád", která nás vede k Bohu, k vědomí, které si vše uvědomuje.
A nyní přistoupíme k tomu základnímu, k obratu pozornosti přímo na sebe sama, na ryzí vědomí Já jsem, kterým jsme, které je naší božskou podstatou. Již nic nepozorujeme, pouze věnujeme pozornost našemu základu, našemu ryzímu vědomí. Můžeme si v nitru klást otázku "Kdo jsem já?". A odpověď musí být prožitek, nikoliv představa či myšlenka, ale prožitek „Já jsem ryzí vědomí Já jsem a nemohu být nic jiného“. Není to vědomí toho či onoho, já jsem to či ono, ale to je pouze čisté ryzí Já jsem, s ničím neztotožněné, od všeho oproštěné. Jak praví Bible: „Já jsem je jméno mé“ a nemůže jím být nic jiného. Je to právě onen pozorovatel v nás, který plně obrátil pozornost na sebe sama a prožívá se ve svém základu. Samozřejmě to provádíme s láskou a touhou po Bohu. Prosíme jej o pomoc.
Jiří Vacek
Zůstaneme v pozorovateli. Budeme poslouchat v pozorovateli. Je advent a proto vanou příznivé vlivy a je důležité je využít, nenechat je ležet ladem. Takže bychom měli všichni přidat.
Kdo chce, tak může pokračovat v meditaci od 18 hodin tady v Pavlově meditačce. Je to kousek, takže tam můžete dojít pěšky. Už tam bude otevřeno teď. Příští sobotu a neděli tam budeme vždycky od 9 do 12 hodin. Paralelně jsou meditace v Olomouci a v Hradci Králové.
Kdo je tady nový a pokud má zájem o naši stezku, tak potřebuje minimálně sestudovat tři knížky, "Základy jógy a mystiky", "Královskou jógu" a "Učebnici átmavičáry". Jinak nemůže mít plný prospěch z našich meditací. Když mluvím o prostudování, tak myslím prostudování a naučení se toho nejdůležitějšího nazpaměť a nikoliv pouhé čtení. A hlavně se to musí také uvádět do života.
Zvýšenou pozornost věnujte svému charakteru a ovládání mysli. Očista znamená očistit se od všeho, co je v rozporu s Bohem. To jsou jednak nesprávné názory, různé naše fantazie nebo dokonce nejrůznější dogma, která jsou v rozporu s Bohem takový jaký je. A hlavně musíme rozpouštět naše negativní city, to jsou ty hříchy proti Duchu svatému. Hříchy v tom smyslu, že pokud pěstujeme hněv, zlost, nenávist, pýchu a další, tak nám nejen brání v duchovním pokroku, ale doslova ho ničí. Na to musíme dát obrovský pozor. Ani ten nejmenší prohřešek v tomto smyslu nesmí zůstat nepozorován. Musíme jej ihned napravovat tím, že ho rozpouštíme. Jinak opravdu nemáme naději. Největší zlo je samozřejmě samo ego. Proto od samého začátku musíme myslet nejenom na jeho očistu, ale hlavně na jeho rozpuštění. Duchovní stezka nedělá z ega Boha, ale právě naopak, odstraňuje je, aby Bůh v nás mohl svobodně žít. Tak to si neustále připomínejte a pamatujte. Začátek zrodu Boha v nás je právě objevení pozorovatele.
Takže buďte pilní. Přečtěte si „Vraždění po německu“, abyste věděli, do jakého světa jste spadli. Nemyslete si, že se to nemůže za rok, za dva opakovat v té či oné formě. To si lidé také po 1.světové válce mysleli a neuplynulo ani 20 roků a už tady byla druhá a ještě strašnější. Pak jsme si zase mysleli, že už to bude dobré a přišli komunisti. A kdo ví, co může přijít dál. Jen si představte, co by se stalo, kdyby nějací fanatici, třeba islámští, se zmocnili atomové bomby, tak je všecko úplně rázem jinak.
Jestli jste měli zájem ještě o nějaké knížky, tak se na ně urychleně pojďte podívat, ale opravdu urychleně.
Nashledanou.