Blud jógy v praxi
Jiří Vacek
Jak vypadá jóga, která je podle papeže bludem, který škodí duši a podle „společnosti pro studium sekt“ společensky nebezpečným jevem, může každý svobodně myslící člověk posoudit sám například podle knihy Swami Rámy: „Život s himálajskými mistry“.
Zejména je poučná kapitola „Život v ášramu Mahátmy Gándhího“. Cituji z této kapitoly přesné zápisky, které si udělal autor Šrí Ráma z rozhovorů s Mahátmou.
1) Nenásilí a zbabělost jsou dvě odlišné věci, neboť nenásilí je dokonalé vyjádření lásky, která nesnáší strach. Statečnost se zbraní v ruce do člověka vnáší element strachu. Síla ahinsy je extrémně vitální a aktivní a v žádném případě nevyrůstá z fyzické síly.
2) Skutečný vyznavač ahinsy nevěří ve zklamání. Snaží se těžit z věčného štěstí a míru. Mír a radost nepřichází k těm, kdo jsou pyšní na svůj intelekt a vzdělání. Přichází k těm, kdo jsou plni víry a jejichž mysl je nedělitelná a soustředěná.
3) Intelekt je původcem mnoha divů, nenásilí je však záležitostí srdce. Člověk ho nemůže získat intelektuálním cvičením.
4) Nenávist nelze překonat nenávistí, ale láskou. To je nezpochybnitelný zákon.
5) Oddanost není pouhé uctívání slovem. Je to odevzdání své mysli, skutků a řeči.
6) Gándhí nevěřil na bariéry vytvořené náboženstvími, kulturami, pověrami a nedůvěrou. Učil bratrství a přátelství všech náboženství a podle toho i žil.
7) Gándhí věřil v ono umění žít a pracovat bez toho, aby člověk projevoval zájem o plody své práce a svých skutků. Neměl strach z neúspěchů ani z úspěchu, věnoval se své práci bez nejmenší únavy, závisti a zloby.
8) Chce-li si člověk užít života, nesmí myslet jen na sebe a nesmí být k ničemu připoután. Nepřipoutanost znamená mít čistý motiv a správný prostředek a nemít obavu o prospěch z výsledku. Ten, kdo zavrhne činy, padne, ale ten, kdo se vzdá odměny za čin, bude stoupat a dosáhne osvobození.
9) Jóga je kompletní reintegrace stavů mysli, intelektu, smyslů, pocitů, instinktů a každého stupně osobnosti. Je to proces, při němž dochází k úplnosti.
10) Člověk si bere mantru s sebou do života a prochází s ní každým svým osudem, ať dobrým či zlým. Každé opakování má svůj význam, neboť člověka přibližuje k Bohu. Je v moci mantry transformovat to, co je v osobnosti negativní a integrovat protichůdné a neucelené myšlenky na hlubších a hlubších úrovních vědomí.
Konec zápisků.
Tak toto jsou ony bludy a společenská nebezpečnost jógy. Kdo se chce poučit o józe všem lidem přístupným vyprávěčským způsobem od člověka, který žil jógou, ať si tuto knihu přečte.