Já je kamenem mudrců
Jiří Vacek
16.12. 2006
V noci prožitek Já jsem podstatně zesílil a byl provázen i jeho velkou blažeností. Střed Já jsem byl v Srdci, jeho zkušenost zde byla nejsilnější. Nebyla však na Srdce omezena. Navíc jsem cílevědomě vybíral rozsah a zaměření vědomí. Umění uvědomovat si vědomí Já kdekoliv příslušným zaměřením pozornosti, je velmi důležité. Umožňuje nám řídit působení jeho moci a dosahovat tak potřebných cílů. Znovu a hlouběji jsem si uvědomoval, že Já je opravdu zázračným kamenem mudrců, který svým dotykem mění obyčejné „kameny“ ve zlato, neboli vše předmětné v sebe, ve vědomí.
Uvědomíme-li si Já jsem v čemkoliv projeveném, stává se to Já jsem. To je ono měnění hor na prázdnotu, věcí na Boha. Já jsem svou mocí i mění nebo nahrazuje i výtvory mysli vědomím Já jsem. Když se objeví například pocit strachu, tak zmizí, když si v něm tam, kde vzniká, kde je pociťován, uvědomím vědomí Já jsem. Uvedené platí pro všechny výtvory mysli – jednotlivé myšlenky, city a představy. Tak měníme projevenou část mysli, její výtvory, na Já jsem.
Obdobně lze léčit vlastní tělo nebo „rozsvěcet“ vědomí Já jsem v druhých, a tak jim pomáhat v jeho uvědomění. To je ono pravé Ježíšovo pokládání vlastního života, rozuměj životadárného vědomí za druhé. Ježíš naprosto správně říká, že právě toto je nejvyšší projev lásky k bližnímu, jaký existuje: oživení Boha Já jsem v bližních. Tomu se nic nevyrovná. Jestliže zevní charita ulevuje tělu, kterým nejsme, a to ještě dočasně, tato duchovní charita pozvedá ducha, naše vědomí zpět do Boha, a tak jej vysvobozuje a s ním i jeho zevní osobnost. To je ono Ježíšovo: „Hledejte nejprve království nebeské a vše ostatní vám bude přidáno“.
Mudrcova pomoc ve svých účincích je nejvyšší a trvalá, zevní charita je nižší a dočasná. Kdo mluví o líných mudrcích, kteří nepomáhají světu, tone buď v obrovské nevědomosti nebo je doslova v moci zla. Cesta, která vede zlepšováním zevního světa, není cestou k Bohu, ale od něho. Její ušlechtilost je jen přetvářkou, zástěnou, za kterou čeká jen zmar a nic víc.