Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

JSEM je obrovská, nepředstavitelná moc boží, JÁ je její vědomí.

Není třeba měnit hory v prázdnotu. Stačí si uvědomit, že jsou plné prázdnoty, Buddhova nezrozeného.

Modlit se o něco jiného než o samotného Boha, je obrovskou pošetilostí.

V jediném JSEM, jsem Bohu roven i s ním nerozlučně spojen. JÁ JSEM ten, kterýž JSEM.

Dobrá modlitba i mantra: „Bože, učiň mě k obrazu svému“.

I dobré ego je vždy před Bohem zlé.

Nejmocnější mantra je jakékoliv boží jméno, je-li pronášeno s pozorností upřenou na Boha.

Kdo nedovede vést sebe a žít podle duchovních pravd, neumí ani nemůže vést dobře druhé.

Na těle a na mysli není samo o sobě nic nesprávného. Nesprávné je, že se s nimi ztotožňujeme a špatně používáme.

Vše stvořené je jen pohybem, činností nestvořeného v nedílné jednotě.

Ne ryby a moře, ale vlny a moře.

Čím větší nevědomost, tím neústupněji je obhajována.

Poznání Boha není totéž, jako být Bohem. Není nikdy úplné, absolutní, ale částečné a podmíněné. Plně jen Bůh zná sama sebe.

Buď jsme ve stavu ega nebo si uvědomujeme ryzí vědomí Já jsem. Jedno vylučuje druhé. V egu děláme lokavičáru, v Já átmavičáru.

Někteří autoři nemluví o Bohu. Tím vytvářejí dojem, jako by neexistoval nebo na něm nezáleželo, ač celá stezka není o ničem jiném než o něm a jeho přítomnosti v nás.

Vzbuzují dojem, že záleží jen na nás a na ničem jiném. Tím nás ochuzují o to podstatné: milost, pomoc boží.

Jednota osobního pozorovatele a pozorovaného nespočívá v jejich splynutí, ale v uvědomění, že se nacházejí ve společném základě, jímž je vědomí Já jsem.

Prosme stále za odpuštění všechny, kterým jsme ať vědomě či nevědomě ublížili. Nejvíce ze všech pak prosme o odpuštění samotného Boha a o jeho milost.

Současně odpouštějme všem, kteří ublížili nám. Všem pak posílejme lásku a vědomí Já jsem. Chceme-li odpuštění, není jiná cesta než tato.

Celý projev není nic jiného než jednotou a nerozlučnou vazbou vědomí Já jsem a jeho šakti, tvořivé energie. Naším cílem je tuto pravdu nalézt a  vědomě žít.

Být chytrý je velmi nebezpečné. Bez dostatečné pokory snadno usoudíme, že vlastně ani Boha nepotřebujeme.

Bohu jde jako starostlivému rodiči o nás a nikoliv o něho.

Poslouchat Boha není o nerozlišující poslušnosti, ale o naslouchání Bohu Srdcem.

Ne vše, co se za boží vůli vydává, opravdu boží vůlí je.

Heslo „modli se a pracuj“, neznamená, že se máme někdy modlit a jindy pracovat, ale že se máme modlit neustále, a to i při práci.

Neprosme Boha pouze o jeho dary, ale na prvém místě o něho samého.