O pravé odevzdanosti
Jiří Vacek
Pravá odevzdanost je vždy do Boha a nic jiného. Není také nečinností ani postojem, ve kterém je nám vše jedno, ať se stane, co se stane. Poslední není odevzdanost do moci boží, ale do moci karmy.
Bůh, kterému se odevzdáváme, je něco jiného. Je Bohem Já jsem, které je jak láskou, tak boží mocí. Toto musíme dobře vědět a také Bohu plně důvěřovat. Jednak že chce vždy naše nejvyšší dobro a také že má dostatek moci, ale i vůle, aby nás vyslyšel.
Pravá odevzdanost je proto do boží vůle, moudrosti, která ví, co je pro nás nejlepší i v ochotě a moci nám pomoci.
Pravá odevzdanost je tak nikoliv rozhodnutí, ale meditační modlitba, ve které je toto vše zahrnuto: vědomí Já jsem, víra, láska a moc boží.
Proto rozlišujeme odevzdanost:
1) Do karmického zákona
2) Do Boha a mistra
Jelikož i náš mistr je Bůh, pravá naše odevzdanost se vztahuje i na mistra, na jeho Ducha Já jsem, jehož je nositelem: chodí s Bohem Já jsem.
V pravé odevzdanosti jsme soustředěni až do plného ztotožnění s Já jsem. Toto soustředění míří do vědomí Já jsem, na jehož existenci i působení v nás se soustřeďujeme a ladíme ve správném postoji, aby se děla jeho vůle.
V tomto postoji máme dvě možnosti:
1) Odevzdávat se obecně celí a cele do vůle boží.
2) Odevzdávat Bohu k řešení určité záležitosti.
Prvé soustředění je vlastně celodenní stav, ve kterém náš celý život a svět svěřujeme vůli boží do ochrany.
Druhé soustředění používáme tam, kde pociťujeme potřebu pomoci boží v určité záležitosti, kterou považujeme za potřebnou příznivě vyřešit.
Takže takto Bohu odevzdáváme svůj celý život i některé záležitosti, které jsou pro nás důležité.
To není úplná nečinnost, ale vytváření podmínek, které jsou pro získání pomoci boží nejlepší.
Naše úsilí nejde nikdy tak daleko, abychom určovali způsob řešení toho, co odevzdáváme. Zde již ponecháváme plně na vůli boží, aby se svobodně a plně uplatnila v plném souladu se svou moudrostí.
V takto pojaté odevzdanosti podstatně jde o umožnění boží vůli, aby se svobodně projevila a působila v našem nejlepším zájmu.
Ideálem je co nejvíc nahradit naši sice dobrou, ale vždy nedokonalou vůli vůlí boží, která má působit plně a svobodně jak v naší bytosti, tak v našem světě.