Recenze: Gareth: Vědomé sny, 96 stran
Jiří Vacek
Vědomé snění, přesně řečeno spánek se sny, ve kterém si uvědomujeme, že sníme, je jistě dobrý. Čím jsme bdělejší, tím lépe. Návody, jak toho docílit, mohou být proto cenné. Postupu, jak toho docílit, je však v celé knize věnována pouze jedna kapitola. Ty další se převážně nebo výlučně již netýkají vědomých snů, ale životu v astrálních světech, což je povážlivé. Astrál je velmi nebezpečný svět a číhají v něm na nezkušené a hlavně nedostatečně charakterově čisté návštěvníky velká nebezpečí. Jeho návštěvy mohou skončit duševní poruchou až sebevraždou. Názorně líčí, co vše astrál dokáže, ve svých dílech G. Meyrink a v „Kameni mudrců“ A. Larsen. Sám jsem se setkal s některými případy osob, kdy spojení s astrálem se projevilo velmi zhoubně.
Naším cílem není rozšiřovat oblasti od Boha pokleslého světa o další ani je zkoumat. Náš cíl leží v poznání sebe a Boha. Cestování v astrálních světech a jejich ovládání nás od tohoto cíle nejen odvádí, ale i vážně ohrožuje , a to nejen duchovně, ale i zevně. Přestaneme-li rozlišovat skutečnost bdění od skutečnosti snění, skončíme buď v blázinci nebo sebevraždou. Mučivé stavy posedlostí astrálními bytostmi jsou jediným peklem, kterého se sami nezbavíme.
Takže vědomí ve snu, že je snem, je jistě dobré. Plně vždy platí: čím je naše vědomí jasnější, tím lépe. Nejlépe je proto vědomě snít a současně si uvědomovat, kdo sní. Jinak řečeno, snažit se přenášet poznání Já jsem, vědomí Já, jak do snů, tak do spánku beze snů. Poslední je nepochybně i dobrou přípravou na bardo neboli na stav po smrti těla. Vytěží z něho nejvíce, kdo v něm udrží vědomí Já jsem. Tímto směrem bychom měli napřít i naše úsilí.