Vědomí je noumenon
Jiří Vacek
Zásadní omyl mnoha buddhistů spočívá v nevědomosti o tom, že vědomí je noumenon, absolutno, existence existující sama o sobě bez podmínění čímkoliv jiným. Je oním Buddhovým nezrozeným.
Navíc si pletou vědomí, neměnný, absolutní princip s vědomím něčeho neboli s uvědomováním.
Vědomí něčeho není samo vědomí, ale jeho uvědomovací činnost. Vědomí těla je uvědoměním si těla vědomím, které je zde stále a které si někdy tělo uvědomuje, jindy nikoliv.
Co vzniká, trvá a zaniká, je uvědomování si těla vědomím a nikoliv vědomí samo. Toto platí o všech uvědomovaných předmětech, včetně výtvorů naší mysli.
Tvrdit, že vědomí vzniká s uvědoměním si předmětu, znamená tvrdit, že předměty vytvářejí vědomí. To je přesně materialismus.
Pokud Buddha tvrdí, že bez nezrozeného, nestvořeného by nebylo nic zrozeného, stvořeného, říká obecně, že nezrozené je zdroj a příčinou všeho zrozeného, což platí i pro vědomí čehokoliv zrozeného, stvořeného.
Nejprve je zde nezrozené vědomí a to si přivrácením své pozornosti uvědomuje zrozené, kterému věnuje svou pozornost.
To, co si uvědomuje stvoření, je samo Buddhovo nestvořené. To, co si uvědomuje proměnlivé a pomíjející, je samo neproměnlivé a nepomíjející vědomí.
Vědomí se nemění ani nevzniká. Co se mění a zaniká je uvědomění proměnlivého neproměnlivým vědomím.
Jelikož Buddhovo nezrozené, nestvořené je prvotní a zrozené, stvořené je druhotné, naším cílem by mělo být uvědomění si nestvořeného neboli samotného vědomí. Cesta k Buddhovu nezrozenému vede obrácením pozornosti vědomí na toto nezrozené, které má za následek jeho uvědomění. Nekonečné přemýšlení o zrozeném a projeveném k nezrozenému vědomí nevede prostě proto, že nezrozenému nevěnujeme pozornost. Když navíc prohlásíme, že nezrozené – vědomí neexistuje, uzavřeme si cestu k jeho uvědomění. Pak se sami odsuzujeme k životu výhradně v pomíjivém stvoření.
Vědomí je zde stále. Trvale 24 hodin denně jsme si něčeho vědomi. To, co si uvědomujeme – svět bdění, spánek i stav spánku beze snů, se mění, to co si je uvědomuje, trvá nepřetržitě. Vědomí je stálé a neměnné, co se mění je uvědomování předmětů, jejich vědomí, nikoliv však vědomí samo.