Výroky Jiřího Vacka 1
Jiří Vacek
Vše – sebe, Boha i svět, poznáváme tím, čím jsme: vědomím.
Ego žije tělem a myslí a světem; Bůh a mudrc vědomím.
Já jsem není osoba, ale noumenon, absolutní, nestvořené ryzí vědomí.
Předměty, svět, existují proto, že si je uvědomujeme, nikoliv proto, že jsou.
Vědomí je nejvyšší moc i dárce vědomého života a existence. V čem spočine, to vytváří, oživuje a posiluje.
Uvědomované, pozorované předměty, celý svět se nachází ve vědomí; existují na jeho základě.
Pozornost je schopnost vědomí soustředit se na sama sebe nebo na pozorované předměty. Jeho moc ovládáme vedením jeho pozornosti.
Vedení pozornosti vědomí je nejen prací s vědomím, ale i s jeho mocí. Kam jde pozornost vědomí, tam jde nejen vědomí, ale i jeho tvořivá moc.
Paměť je schopnost vědomí pamatovat si uvědomované. Bez uvědomování vědomím si nelez nic zapamatovat. Cokoliv je uvědomeno, je vždy i uloženo do paměti.
Nejvyšší Skutečnost, absolutno, noumenon je vědomí Já jsem, které je i inteligencí a mocí.
Vědomí je základem Skutečnosti, ale není pouze vědomím.
Uvědomuji si, že jsem, tím, čím jsem – vědomím. Existuji, protože si uvědomuji, že existuji. Jsem existujícím, sebe si uvědomujícím vědomím.
Jsem, uvědomuji si, že jsem, protože mám vědomí, kterým jsem.
Vědomí Já jsem je i jediné pravé a trvalé dobro, láska, štěstí a blaženost.
Vědomí Já jsem je základem, zdrojem a poskytovatelem všech sil, inteligence a poznání.
To, co je absolutní nestvořenou existencí, uděluje existenci všemu stvořenému.
To, co je absolutní, nestvořené vědomí, uděluje vědomí všemu stvořenému.
To, co je absolutní mocí a silou, uděluje moc a sílu všemu stvořenému.
To, co je absolutní inteligencí, uděluje inteligenci všemu stvořenému.
Vědomí je princip uvědomovací. Je schopností být si vědom sám sebe i uvědomovaných předmětů.
Jsem vědomím, kterým si uvědomuji, že jsem.
Nejen jsem, ale i uvědomuji si, že jsem to Já, kdo jsem. Vědomí sebe je i vědomím vlastní totožnosti.
Jsem a uvědomuji si, co jsem. Vědomí je i moc a inteligence.
Jsem a vědomím poznávám, co jsem i předměty, které si uvědomuji. Vědomí je zdrojem mého poznání.
Vědomí, jeho tvořivá moc a inteligence se v božském stvoření projevuje společně a souhlasně. Jsou dílem jeho vůle.
Žít v souladu s Bohem, vědomím Já jsem, znamená žít v souladu s jeho božskou vůlí.
Vědomí je Bůh a chce jen božské. Život v Bohu je životem v jeho božské vůli.
Plnit boží vůli znamená mít tuto božskou vůli.
Sjednocení s Bohem se děje v jeho vědomí Já jsem, lásce, moci, poznání a v jeho božské vůli.
Vědomí Já jsem je láska, schopnost milovat. Bůh miluje, vyzařuje lásku ze své podstaty a svou podstatou zcela samovolně, nikoliv proto, že by chtěl.
Vědomí je dárcem života, všeho stvořeného i nestvořeného.
Život je vědomí, vědomí je život. Život je ve vědomí, jen vědomí je živé, což znamená sebe si vědomé.
Čím vědomější je vědomí bytosti, tím víc se blíží svému zdroji.
Sebe si vědomé vědomí je život. Sebe si nevědomé, v pozorovaných předmětech nevědomě pohlcené vědomí je smrt.
Já jsem vědomí je vědomý božský život. Já jsem pozorovanými předměty ze světa, tělo a mysl, je nevědomé živoření plné utrpení.
Plný božský život v nebožském, hmotném světě není možný. Můžeme se na něj pouze ve vědomí připravovat a vytvářet podmínky pro jeho plné dosažení po odchodu z hmotného těla a světa.
Vědomí je moc; čím vědomější, soustředěnější myšlení, s tím větší silou se uskutečňuje zevně.
Kdo žije trvale ve vědomí Já jsem a tímto vědomím, nemá kam by po odložení těla šel. Zůstává, kde je: v Bohu, ve vědomí Já jsem.
Moc vědomí Já jsem je naší mocí. Je jen na nás, jak s ní nakládáme: božsky nebo nebožsky.
Bůh, vědomí Já jsem, je láska. Trvale žít v lásce je proto plněním boží vůle.
Boží vůle není v jejím zevním plnění, ale v zůstávání v Bohu Já jsem. To je její jediné plnění.
Nemáme nic dělat, ale zůstávat v Bohu Já jsem.
Já jsem, vědomí Já jsem, je Bůh. Nejvyšší láska i moudrost je proto být jako On: vědomím Já jsem.