Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Všemocné je spočinutí Ducha!

(Bedřich Hejhal)

Toto je jeden z nejdůležitějších duchovních zákonů a kdo mu dobře rozumí a správně používá, má svůj budoucí osud ve své moci. Kde jako Duch spočineme, to se stává skutečností, kterou žijeme.

Jiří Vacek

Hlavním a prvým cílem stezky poznání Sebe je přímé uvědomění si naší pravé podstaty, kterou je vědomí Já jsem. Dosažení uvědomění vědomí Já jsem je základem, bez kterého nelze uskutečnit ani poznání jednoty nejvyšší Skutečnosti ani vysvobození ze zrodů v nebožském světě. V tom se shoduje většina mistrů a učitelů. Proto Ježíš oprávněně prohlašuje: „Já jsem, vědomí Já jsem, jsou dveře“. Kam vedou tyto dveře? Do království nebeského, zpět do života v Bohu. I další Ježíšův výrok: Já jsem, vědomí Já jsem, je onen kámen úhelný“ neboli svorník, který drží celou klenbu a stavbu, poukazuje na zásadní nutnost poznání vědomí Já jsem. Vědomí Já jsem je základem všeho.

Jiří Vacek

Úspěšná átmavičára vyžaduje obrácení pozornosti vědomí, kterým stále jsme, právě na toto vědomí. Pak si je uvědomujeme. To není samo o sobě vůbec obtížné. Pro zvyk neustále věnovat pozornost pouze uvědomovaným předmětům a nikoliv nám, vědomí, kteří si je uvědomujeme, je obtížné pochopit, co se na nás žádá: obrátit směr pozornosti, která proudí běžně pouze mimo samotné vědomí k uvědomovaným předmětům, o 180° a začít pozorovat, to jest uvědomovat si samo vědomí Já jsem, což jsme my sami. V okamžiku, kdy se nám tento obrat pozornosti na samo ryzí vědomí podaří, tak si je i uvědomíme.

hledající

Měl jsem následující zážitek, který pracovně označuji jako sen, jelikož proběhl v době, kdy mé fyzické tělo spalo, ale byl živý a vědomý jako skutečná meditace v přítomnosti Jiřího Vacka...

hledající

... Vyřizuji srdečné pozdravy od Marcelky z hor a od Romka, které jsem o víkendu navštívila. Marci Vás vždy vzpomíná, teď lidem vyprávěla, jak četla hlavně vaše knihy, že ji nejvíc oslovovaly. Víkend u Marcelky byl opět velkou posilou...

hledající

... Pokud jsem byl schopen to správně posoudit, tak v podstatě celou první hodinu pránajámy jsem se uvědomoval v krásné a celkem jasné Jednotě. Udržované s pomocí přítomného Mistra a vlastním úsilím. Bylo tam také uvědomění, že Milovaný, Bůh, ve své plné čistotě neposkvrňován naším egem a vásanami, je rovněž Vysvobození ze zrodů. On je tím Vysvobozením. Při tomto chápání byla vnímána jemná blaženost, radost a úleva. Opět bylo podstatné, čemu věnuji pozornost, zdali tomu, co se děje v těle, např. lehkému dráždění na kašel, trochu na mé tělo něco lezlo, nebo Vědomí v Duchovním srdci, kterým je však naplněn celý vesmír...