Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Prvé, co si musíme uvědomit v souvislosti se zlepšením našeho osudu, je, že život v egu, tj. život bez vědomí Boha a bez spojení s ním v trvalém štěstí a blaženosti, za nepřítomnosti bolesti a utrpení, není možný. Kdo smýšlí jinak, podléhá základní iluzi, zdroji všeho zla, a je proto – sám sebou – odsouzen trpět tak dlouho, dokud neprohlédne nesmyslnost svého názoru a jeho škodlivosti pro svůj život a osud. Moudrým životem je však možné docílit toho, že zmenšujeme tvorbu příčin našeho utrpení a současně i vytváříme příčiny, které vedou ve svých následcích k dobrým odezvám, a tak svůj osud zlepšovat. Tato činnost má, což je nutno znovu zdůraznit, své meze, které jsou dány egem. Základní problém zla, nedostatek Boha tím řešen není. Nejprve a na prvém místě proto máme usilovat o Boha a teprve v souladu a nikoliv v rozporu s touto snahou můžeme a dokonce i do značné míry máme usilovat, a to moudře a nikoliv bezhlavě, o zlepšení svého osudu. Opačný postup, ve kterém se snažíme v prvé řadě o své zevní, od Boha oddělené a na něm nezávislé blaho, je zavádějící, protože nás nepřibližuje, ale naopak vzdaluje Bohu...