Jdi na obsah Jdi na menu
 


Veřejná meditace Brno 06.11. 2010 - promluvy JV

6. 11. 2010

Jiří Vacek

pránájáma

Dobré odpoledne, vítám vás na meditaci. Začneme modlitbou o pomoc, protože bez pomoci Boží, které se jinak říká Milost, nic nesvedeme. Kdo si myslí, že to tak není, tak trpí smrtelným hříchem pýchy a nic na stezce nedokáže. Maximálně to, že se ho zmocní síly nepřátelské Bohu. Takže na prvém místě ze všech požadavků je vždycky pokora a opírání  se o Boha. Nic jiného nám nezbývá.

Základním požadavkem stezky je očista, jinak se tomu říká také pokání. Je to naprostá změna způsobu myšlení, cítění a jednání. Ty musí vyplývat z požadavků stezky. My se musíme přizpůsobovat stezce, nemůžeme očekávat, že stezka se bude přizpůsobovat nám. Největší nečistotou je samo ego. To není jenom myšlenka,  že jsem tělem nebo myslí, omezenou bytostí, ale skutečné ztotožňování vědomí, kterým jsme, s tím, co nejsme. Veškerá očista bez rozpouštění ega stojí na písku, protože zdrojem všech nečistot, překážek na stezce, není nic jiného než samo ego. Musíme své sklony nepřátelské poznání rozpouštět, ale pokud nerozpouštíme ego, tak je to jako bychom u obrovského stromu začali otrhávat jeden lístek za druhým a mysleli si, že ho tím zničíme. Za dva utržené jich pět naroste. To samé je s egem. Musíme jít přímo na jeho kořen, to znamená přímo rozpouštět ztotožňování se s tělem a myslí. To se dá jedině dělat tím, že na jedné straně si uvědomujeme, kdo jsme a na druhé straně si stejně intenzivně uvědomujeme, že nejsme ani tělem ani myslí, ale vědomím, které si je uvědomuje. To je átmavičára, to je stezka pozorovatele, kterou se ubíráme. Nejde jenom o to, dosáhnout poznání sebe, ale jde možná mnohem závažněji o to, abychom poznali, co nejsme, a abychom se s tím přestali ztotožňovat. Ne pouze rozpuštění myšlenky „jsem tělem, jsem myslí“, ale jde přímo o vědomí, které je s nimi ztotožněno, z nich vytáhnout. To se může podařit pouze átmavičárou. Pouze obrácením pozornosti na to, co všechno pozoruje a zůstat v tom a uvědomovat si to, co nejsme. Všechny očistné postupy závisí, jejich zdar, právě na tomto: abychom se přestali ztotožňovat s tím, co nejsme. Takže když teď budeme cvičit vnitřní pránájámu, která je vysoce účinným očistným prostředkem, tak si nemůžeme dovolit nebýt  v pozorovateli a nepozorovat z tohoto vědomí tělo jako ne-já včetně své mysli; kdo dělá jenom pránájámu a nedělá pozorovatele, tak si jenom připravuje obrovský malér, protože ty síly, které v sobě tou pránájámou vzbudí, a jsou to pokleslé síly, ho přemohou. A odvedou ho ze stezky. Každou chvíli se s tímto případem ve svém okolí můžeme setkat. Takže ve svém vlastním zájmu si vemte k srdci to, co jsem říkal. Základem očisty je rozpuštění ega. To se děje tak, že se odtotožňujeme od těla a od mysli. To je zpředmětňování těla a mysli a rozlišování se od nich. Takže teď si dáme zkrácenou pránájámu. Většina z nás už máme něco za sebou, tak si to můžeme dovolit. Ale mnohem důležitější, než se prodýchávat, je udržovat se v tom Vědomí, které není totožné s tělem ani s myslí a dokonce není ani na ně omezeno.

Začneme se prodýchávat a znova říkám jedině v pozorovateli, v duchovním Srdci. A samozřejmě se neztotožňujeme ani s prodýcháváním ani s pránou ani s tím cvičením, s žádnou činností těla, prány, s žádnými pocity. Neustále si držíme ten odstup – Já a ne-Já. Vědomí a to, co si uvědomuje. Kdo to umí, nedýchá jenom pránu, ale dýchá i Světlem. Kdo to umí ještě lépe, tak dýchá, prodýchává se samotným Vědomím.

Centrum nad hlavou.

Centrum pod nohama.

Teď prodýcháme naráz celé nohy, od centra pod nohama do jedničky a buď zpátky nebo rovnou nad hlavu.

Prvá čakra a okolí.

Druhá čakra a okolí.

Třetí čakra.

Solar.

Čvrtá čakra.

Pátá čakra.

Ruce.

Pečetě a dolní část hlavy.

Šestá čakra.

Mozek.

Centrum nad hlavou.

Teď budeme prodýchávat celou sušumnu naráz jako celek, zaplníme ji Vědomím. Stále budeme zůstávat nad hlavou a odtud budeme sestupovat a opět vystupovat nad hlavu, aniž bychom se pustili centra nad hlavou. Kdo chce, může jít do jedničky nebo až pod nohy.

S pránájámou můžeme pomalu končit, rozhodně ne s uvědomováním se v pozorovateli a v rozpouštění ega. To musí probíhat neustále, trvale bez přerušení. Musíme vykořenit samotný zvyk, samotný sklon, vásánu ztotožňovat se s tělem a s myslí. To se nemůže podařit naráz ani najednou. I Maháriši říká, že u džňánina, tj. u toho, kdo se poznal, ego vzniká neustále znovu a znovu. To je proto, že není vykořeněn ten zvyk ztotožňovat se s egem. Nestačí přestat se ztotožňovat s tělem a s myslí, musíme vykořenit samotný zvyk tohoto ztotožňování se, to je ten kořen ega. Dokud trvá, tak je vždycky nebezpečí, že se necháme nachytat. To ego, to není nic bytostného, to není nepravé Já, z určitého pohledu, ale je to nepravé ztotožňování, je to děj, který provozujeme neustále ke své škodě. A musíme s tím přestat, pokud se chceme osvobodit. Vysvobození z karmy a vysvobození od vásán a z nových zrodů předpokládá na 100% rozpuštění ega. Pokud to není, tak marně spřádáme své naděje do budoucna. To ego nás sem vždycky vrátí, protože nic jiného, než to ego, nás sem nedostalo. O přestávce se podívejte na ty knížky, co jsme přivezli. Pokud si někdo myslíte, že už jste moc chytrý a už je nepotřebujete, tak vězte, že jste propadli duchovní pýše. Studium je nedílnou součástí sádhany od začátku až do konce. A kdo ho zanedbává, tak za chvíli ho ty jeho staré názory, které ho táhnou do světa a do ega, přemohou. Je tam plno novinek. Nejnovější je Uvědomění Vědomí od Jirky. To je výklad technik, osvobozujících technik, jak jsou uvedeny ve Vidžňáně Bhajravě, ale není to jenom její překlad. Je tam Filokalie, to je to (asi vyprávění?) Poutníka, jak ho známe z toho pravoslavného pojednání o poutníkově cestě. Pak je tam Moudrost hub, což je velmi rozumný výklad a návod jak využívat psychodelika, ale samozřejmě jenom soukromě a nikolivěk na veřejnosti. Dále je tam Jirkovo pojednání v rámci těch duchovních skript, xerox A4 O své praxi. To už je samotno hodnotné tím, že tam mluví o skutečné duchovní praxi. Krásná je knížka o buddhismu Opakuji slova Budhy, kde je naprosto potvrzeno to, co říkám o buddhismu a co říkal nakonec i Maháriši, že v počátcích buddhismu nutně byla átmavičára. Pak je tam Moudrost Silvána z Athosu, to je krásná bhaktická knížka plná pokory a lásky k Bohu. To je velmi důležité tuto stránku naší stezky rozvíjet. Je tam i Milarepa. Pojednání o křesťanské mystice od Petra Klímy Světlo na západě a plno dalších hodnotných knížek. Takže se věnujte jejich prohlížení a ve čtvrt tady a držíme neustále pozorovatele.

Po přestávce

Tak se zase připomeneme tam nahoru, aby na nás náhodou nezapomněli. I když tam nahoře všechno vědí, tak se musíme neustále připomínat. Nemůžeme spoléhat na to, že tu pomoc dostaneme automaticky.

Teď budeme pokračovat intenzivně dál v prožívání se v pozorovateli, který je rozlišený od všeho, co může pozorovat. Všecko, co pozoruje, není on, ne-já, ale my jsme vše pozorující vědomí a nejen vše pozorující, ale i sebe si uvědomující. Právě na tento sebe si uvědomující aspekt Boha v nás se budeme soustřeďovat tak, abychom se co nejvíc probourávali do samotného Bytí tohoto pozorovatele. Pozorovatel nejen je si sám sebe vědom, ale uvědomuje si i své Bytí, které je jeho vědomím. To vědomí je neomezené, proto je i neomezené na naše tělo, na naši mysl. Není to tak, že by bylo v těle nebo v mysli, ale je to přesně opačně - svět, tělo i mysl jsou v něm. Takže nejenom rozpouštíme totožnost s tělem, rozpouštíme i klam, že jsme v těle, že jsme omezeni na tělo, že existujeme pouze v těle. Pokud se potřebujeme utvrdit  pozorovateli, tak vždycky se můžeme vrátit k té naší metodické řadě, začít od začátku, uvědomit si pomocí pozorování nějakého zevního předmětu, co nejsme, prožít rozlišenost vědomí od toho pozorovaného předmětu, pak postoupit dál k tělu, pozorovat je, jeho činnosti jako ne-já. Stejně tak zpředmětnit celou mysl. Tady musíme dát pozor, abychom dobře rozuměli tomu, co to znamená zpředmětnit mysl. Základ mysli je neviditelný. To je božská síla, která existuje jak v klidu, tak v pohybu. V tom klidu je neviditelná, proto se nemůžeme na ní nějak soustřeďovat s tím, abychom se od ní rozlišili. To musíme dělat s každým jejím jednotlivým výtvorem. Každou myšlenku, každý cit, každou představu musíme zpředmětnit, nesmíme ji přijmout za svou, ale musíme ji pozorovat stejně tak jako pozorujeme třeba svíčku před sebou. Jedině tak se můžeme vymanit z moci svých citů, myšlenek, představ a svobodně rozhodovat, které přijímáme, které zamítáme, které rozpouštíme, které rozvíjíme, ale se žádnou z nich se nesmíme ztotožňovat ani s tou sebesvatější. Ramana Maháriši rovnou říká, že i představy Boha nebo vize Boha jsou méně důležité než pozorovatel, který si je uvědomuje. Ten je víc než všecky vize Boha. Takže naším cílem musí být neustálé udržování se v pozorovateli a z něho si uvědomovat, že nejsme ničím, co pozorujeme, a tak rozpouštět ego. Toto je nejpřímější a vlastně jediná účinná metoda jak jednak ovládnou mysl a jednak jak rozpouštět své ego, svou nevědomost, nesvobodu. Tak teď každý podle toho, kam na stezce došel, bude pokračovat. Základem je držet se sebe si vědomého pozorovatele a všecko ostatní zpředmětňovat jako ne-já.

Na konci setkání

Naše setkání za chvíli končí, což neznamená, že můžeme na všechno zapomenout, věnovat se egu a světu. Jóga není ani koníček, ani zábava, ale způsob života, který nás má vrátit zpět, jak říká Ježíš, do Království nebeského, neboli máme dosáhnout Mukti - vysvobození, jak říkají Indové nebo Nirvány jak říkají buddhisté. Takže neexistuje žádné polevení. Naopak, musíme neustále s veškerou svou silou a soustředěním spočívat v pozorovateli ve vědomí Já jsem, rozpouštět ego a všecko co ho podporuje. Jak to říká Maháriši, buď právě teď děláme lokavičáru neboli se znesvobodňujeme, nebo právě teď děláme átmavičáru, rozpouštíme ego a spějeme k vysvobození. Nic jiného než tyto dvě možnosti neexistují, žádné zastavení, polevení, odpočinek. To všecko je už pád a nic jiného. Takže si to dobře pamatujte, abyste pak nelitovali. Jen stručně, nejbližší veřejná meditace je v sobotu 20., v Hradci, 27. (mluvim o listopadu) v Praze a 4. prosince v sobotu v Brně. Další meditace budou rozplánovány, poběží zase celý příští rok. Už jak jste si možná všimli, tam máte letáčky. Je rozplánována Modra na příští rok i Morávka, přibližný termín Hostýna je taky znám. Takže všichni víte, kam můžete přijít se posílit, tak toho využívejte. Nikdy nevíte, kdy vám budou nebesa takto příznivě nakloněna. Vzpomeňte si na protektorát, kdy se za jógu a mystiku chodilo na gestapo, Weinfurtera mučili, komunisti zase dalších čtyřicet let to pronásledovali, mnohé věznili, vyslýchali. Nikde není řečeno, že to příznivé období, které trvá, bude trvat do nekonečna. Využijte příležitosti, dokud se vám nabízí, kdo jí pohrdne, tak ať se nediví, že mu bude záhy vzata. Teď můžete ještě urychleně se podívat na knihy, nakoupit. Jinak na shledanou.