Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

15.2.2018, 3 h ráno.

Samovolné intuice provázené jejich prožitky

Nestačí pouze věřit v Boha. Aby nám mohl pomáhat, musíme mu i věřit.

Věřit v Boha, ale nevěřit Bohu, je duchovní materialismus.

Víra, která věří v Boha, ale nevěří mu, je mrtvá víra.

Pravý věřící věří v Boha i Bohu.

Bůh je ochráncem těch, kteří v něj nejen věří, ale kteří mu i věří.

Kdo věří v Boha, ale nevěří mu, odmítá jej a není jeho přítelem.

Věřit Bohu znamená spoléhat na něho stále a ve všem.

Víra, která věří v Boha, ale nevěří mu, je mrtvá a neúčinná.

Ti, kteří věří Bohu, jej i milují. Ti, kteří věří v Boha, ale nikoliv Bohu, jej nechtějí.

Ti, kteří věří v Boha, ale nevěří mu, o něj ani nestojí.

Praví přátelé boží nejen v Boha věří, ale také mu s láskou důvěřují.

Víra v Boha bez důvěry k Bohu, je mrtvá víra.

Spása z víry v Boha bez důvěry k Bohu není možná.

Spásná víra je ta, která nejen v Boha věří, ale současně mu i důvěřuje jako našemu spasiteli.

Spása není ve víře, ale v důvěře a lásce.

Spása z víry je spásou, která nejen věří, ale i důvěřuje.

Buď tich a důvěřuj, že Já jsem je tvůj spasitel.

Základ života ve víře je v naší důvěře, že Bůh je láska, která nás bezpodmínečně miluje.

Poznání Boha bez důvěry k němu nám brání užívat jeho plody.

Kde není důvěra, je strach a nedůvěra. Pak Bůh není přítelem, ale jen Pánem.

Kde není plná důvěra, je nedůvěra, strach a nepřátelství. To není život božský, ale nebožský.

Být Já jsem bez důvěry a lásky k němu jako k našemu spasiteli nikam nevede.

Já jsem je spasitelem těch, kteří v ně důvěřivě věří.

Skutečná víra je jen ta s důvěrou.

Víra bez důvěry je neplodná a mrtvá.

Nedostatek důvěry je zlem, které v nás ruší působení moci boží.

Nedůvěra v Boha ruší odevzdanost do Boha a jeho působení v nás.

Spása z víry není z víry, ale z důvěry ve spasitelské Já jsem.

Důvěra je ono potřebné, aby Já jsem bylo činné v nás svou mocí jako náš ochránce a spasitel.

Kdo Bohu Já jsem nedůvěřuje, odmítá jeho božské působení i dary jeho božského života.

Důvěra je oním svolením, které Já jsem potřebuje, aby mohlo být v nás plně činné jako náš ochránce a spasitel.

Já jsem je ochránce a spasitel všech, kteří se k němu s důvěrou a láskou obracejí o jeho pomoc.

Vždy máme možnost buď volit a přijímat utrpení nebo boží blaženost. Kde je Bůh, není a nemůže být utrpení.

Utrpení je zlo a není z Boha, ale z jeho nedostatku. Ten je sám největším zdrojem utrpení a všeho zla. Jeho snášení nebo dokonce oslavování, je jen zlá nevědomost a nic víc.

Naším posláním je žít v božské blaženosti, žít pro Boha a v Bohu a nikoliv trpět a umírat pro Boha. Trpíme pro naši nevědomost a nedostatek Boha v nás. Bůh nám nesesílá utrpení a trpět není jeho vůlí, ale jejím opakem. Naším vzorem není trpící věřící nebo dokonce mučedník, ale život v blažené boží lásce.

Není záslužné pro Boha umírat, ale žít.