Jdi na obsah Jdi na menu
 


Máme chtít být mistrem?

27. 2. 2014

Jiří Vacek

Nejprve dobře pochopme, kdo či co mistr je. Všeobecně uznávaná definice, kdo je mistr, neexistuje. Je věcí volné úvahy každého, koho za mistra považuje. Někdy i sama dobrá znalost nauky se považuje za znak mistrovství, ač jím není.

Všeobecný souhlas by měl být s tím, že takto položená otázka se týká mistrovské osoby, protože vždy platí: mistr je jen jeden a je jím sám Bůh. Tím se nikdo zřejmě stát nemůže.

Podle mne je mistrovskou osobou hledající, který dosáhl umění uvědomovat si své vědomí Já jsem ze své vůle. Mluvím o schopnosti v něm spočívat i když toto spočívání je přerušované vinou ztráty pozornosti. Schopnost neboli mistrovství uvědomit si Já však trvá dál a po jeho ztrátě se rozpomenutím okamžitě vědomí Já znovu obnovuje.

Ten, kdo této schopnosti dosáhl, dosáhl v tom mistrovství a navíc je schopen tímto svým uměním pomáhat druhým dosáhnout totéž co on. Ten, kdo toto sám neumí, není ani schopen bez této schopnosti pomáhat druhým.

Většina duchovních autorit se shoduje na výjimečnosti tohoto umění. Ježíš o něm, o vědomí Já jsem říká, že jsou dveřmi, kterými vstupujeme do božího království. V bibli a i jinde je symbolizováno a oslavováno jako zrod Boha v nás. Je satori zenu, realizací, správně uvědoměním si našeho pravého Já, naší buddhovské podstaty, Krista v nás.

Kdo jej plně dosáhl, může s apoštolem Pavlem říkat: „Nežiji již já, ale Kristus ve mně“.

Samo dosažení této schopnosti koncem stezky není. K dosažení vysvobození musí i mistr dál tvrdě na sobě pracovat, jak jsme poučování symbolikou výstupu ne Ježíše, ale správně Krista k Otci.

Být mistrem proto znamená dosáhnout schopnosti být si sebe vědom v Já a v tomto smyslu má každý chtít ze všech sil se nejen stát mistrem, ale má to být jeho hlavní a dokonce jediné přání.

Proto nevím, proč bychom neměli chtít se stát mistrem. To přece neznamená stát se vůdcem a vládcem nějaké skupiny, vládnout jí a být předmětem osobního uctívání. Právě naopak: být mistrem je závazek pomáhat druhým dosáhnout totéž, co dosáhl sám mistr.

Proto chtějme být mistry, ale samozřejmě pravými, celou svou bytostí a ze všech sil. Čím víc takových mistrů bude, tím lépe.