O nestvořeném před Já jsem
Jiří Vacek
Nestvořené dává vznik stvořenému.
Z něho nejprve vzniká vědomí Já jsem bytostí. To je dveřmi k nestvořenému. Proto je psáno: „Já jsem, vědomí Já jsem (jsou) dveře“, i cesta.
Nestvořené vědomí stojí před stvořeným vědomím Já jsem.
Nestvořené je absolutní vědomí, které dává vznikat stvořenému vědomí. Poznání nestvořeného vědomí není možné bez poznání stvořeného vědomí Já jsem.
Stvořené i nestvořené vědomí jsou stejné podstaty.
Nestvořené je nositelem absolutního vědomí Já jsem.
Vědomí Já jsem bytostí je relativní a stvořené. Nestvořené vědomí Já jsem dává vědomí sama sebe stvořenému. Stvoření světa začíná stvořením vědomí Já jsem bytostí, které svět obývají.
Bez pozorovatele není ani pozorování ani pozorovaný svět. Proto bez pozorovatele nikdo není schopen říci, jak vypadá svět, který nikdo nepozoruje.
Cesta proto nekončí poznáním našeho vědomí Já jsem, ale pokračuje dále k uvědomění nestvořeného, absolutního vědomí Já jsem, ze kterého vzniká osobní vědomí Já jsem i svět, který pozorujeme.
Nestvořené, absolutno je ono „Já jsem alfa i omega“. Máme se proto na ně soustřeďovat a tak je poznávat.
Ježíš v evangeliích nás to učí celou řadou výroků typu „Já jsem“ například láska, pravda, život a mnohé další.