Oživení srdce
Jiří Vacek
Z předchozí kapitoly a nejen z ní vyplývá důležitost duchovního srdce. Je středem a zároveň i průchodem a spojem mezi projevem a neprojevem.
Z něho se stvoření vynořuje a do něho se i vrací. V tomto smyslu i na ně platí: “Já jsem alfa i omega“, začátek i konec.
U nevědomého člověka není srdce v činnosti a proto je musíme oživit, což se děje vědomím Já jsem a jeho mocí v meditaci.
Můžeme srdce prodýchavat jako každou část těla ve vnitřní pránajámě, ale oživené srdce to není. To je něco víc. Srdce nestačí prodýchavat, ale musí dýchat poháněno vědomím a jeho silou.
Z nočního zážitku i vyplývá meditace, kterou srdce vědomím Já jsem oživujeme, aby pak dýchalo řízeně i neřízeně, jako je tomu i se zevním dechem.
Z důležitosti srdce vyplývá, že v něm máme stále pobývat, být ne na ně, ale v něm soustředěni. Proto se snažíme v něm stále přebývat.
Máme-li poznání Já jsem, přebýváme s ním v Srdci, nebo se alespoň na ně soustřeďujeme. To neznamená, že Já je omezeno na srdce, ale že je pro duchovní život, ať již pro hledající Já nebo přebývání v něm důležité. Prostě se snažíme být stále ve spojení se srdcem všemi způsoby.
V dalším postupu využíváme vnitřní pránajámu, ale s podstatným rozdílem - neprodýcháváme srdce, ale dýcháme srdcem. Nadechujeme pránu ze srdce a stále prostor nádechu zvětšujeme v kulovitém prostoru až do nekonečna. Pak je vše svět i my v takto načerpané práně. Střed je stále v srdci. Výdech je návratem s pránou zpět do srdce. Prostor nádechu se zmenšuje, až je zpět v srdci.
Takto nádechem dýcháme srdcem životní sílu z neprojevu srdce do světa s výdechem zpět ze světa do neprojevu v srdci.
Tímto postupem je srdce oživováno vědomím a jeho mocí a může plnit svou úlohu: být srdcem duchovního, světelného těla.
Celá meditace je velmi vysokou a účinnou meditací, ve které jsou zahrnuty vědomí Já jsem, jeho síla - prána a srdce.
Buďme si dobře vědomi rozdílu: prodýchávat srdce - dýchat srdcem.
V prvém stavu se nacházíme mimo srdce jako jeho pozorovatel, v druhém jsme v srdci a to dýchá, jak je uvedeno.
Obměna dýchání srdcem.
Postup je stejný až do ukončení nádechu. Pak nevedeme dech zpět do bodu srdce, ale vydechujeme jej v celém těle a světě.
Sílu, kterou jsme získali nádechem, nevedeme zpět do srdce, ale vydechujeme ji tak, aby vyplnila celý prostor našeho těla a nakonec i svět.
Tak využíváme nádechem získanou energii pro naši osobnost a její svět.
Tímto způsobem je možné čerpat sílu, pokud je třeba a cítíme se oslabeni.