Působení mistra vědomím
Jiří Vacek
Poznání vědomí mudrce může působit, pokud se vše či záležitost v něm nachází. Pokud tak není, musíme si předmět zájmu v něm uvědomovat.
Vědomí působí jednak
1) Cíleně, vědomě.
2) Nahodile.
Pokud mudrc spočívá ve vědomí, vědomím ovlivňuje vše, co se v něm nachází, ať záměrně nebo nahodile. Působení bez určitého záměru se děje tak, že nesoustředěné vědomí zahrnuje obecně určitou část zájmu a tak na něj působí.
Chceme-li my sami působit obecně vědomím, musíme vymezit prostor jeho působení.
Takže bereme do vědomí
1) Svou mysl
2) Své tělo
3) Společenství, ve kterém žijeme
4) Svět, ve kterém žijeme.
Chceme-li například působit vědomím na nejbližší společenství či rodinu, bereme v tomto případě do vědomí celý prostor rodiny i její členy a tak v nich necháváme vědomí působit.
Proto je tak důležité, abychom ovládali svou mysl, která vede sílu vědomí jeho pozornosti tam, kde chceme něco ovlivňovat a posilovat.
Tato zákonitost působí vždy, ať se tak děje vědomě nebo nevědomě.
K prospěchu světa působíme například tak, že vezmeme do vědomí celý svět a soustředěně je v něm necháme působit. To je pravá pomoc světu a skutečně působí.
Tatáž zákonitost však může působit zhoubně, pokud ji vědomě využíváme pro zlé cíle.
Dějiny lidstva – národů jsou jasným obrazem působení této zákonitosti moci vědomí.
Takto je možné ovlivňovat různé cíle a záležitosti, jako je národ, prosperita, nemoce a podobně. Vždy by se však tak mělo dít s dobrými úmysly a s láskou. Nejlépe je nedefinovat příliš přesně naše přání, ale nechat Boha vědomí Já jsem svobodně působit v plné důvěře v jeho moudrost. Zásada je, aby se děla svobodně vůle Boží a nikoliv naše.
I naše dobrá vůle se nemusí pro naši nevědomost shodovat s vůlí Boží. To si vždy pamatujme a řiďme se tím stále.