Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Čím víc a čím déle jsme soustředěni v Já, tím víc sílí a roste. S tím roste i naše poznání, svoboda a radost z bytí. Čím víc a čím déle jsme soustředěni na ego a jeho svět, tím víc nás ovládá. Naše nevědomost, nesvoboda a utrpení se jen neustále zvětšují.

prvnizpravy.cz

Poslední dobou přibývá opět snah tzv. sudetoněmeckého landsmančaftu o přepsání dějin. Nyní se mu už podařilo proniknout přímo do české vlády. Podobná situace byla naposledy za války, kdy byl členem protektorátní vlády sudetský válečný zločinec K.H. Frank.

Jiří Vacek

Hitler neustále vytruboval do světa lži o trpících Němcích, například v Československu. Pravda byla, že měli větší demokratická a lidská práva než Němci v Říši. Ti je pod vládou Hitlera neměli. Přesto svět těmto lžím věřil. Dnes opět Němci točí filmy viz „Hitlerovy děti“ nebo „Hitlerovy poslední vánoce“. Líčí tam osudy německých žen a dětí, jak trpí pod nesmyslným spojeneckým bombardováním, „protože válka byla prohraná“.

Jiří Vacek

Co je dovoleno Jovovi (Bohu, mistrovi), není dovoleno volovi (světskému člověku, hledajícímu). Když dva dělají totéž, není to nikdy totéž. Čistě teoreticky: dva lidé sedí a pozorují televizi. Jeden spočívá v sebe si vědomém pozorovateli, který prožívá své rozlišení od pozorovaného programu, na který nereaguje. Druhý „dělá totéž“, ale jeho vědomí je nevědomě pohlceno dějem, který probíhá na obrazovce. Nejen si není vědom sebe, ale plně prožívá děj, který sleduje, jako by byl jeho účastníkem.

Jiří Vacek

I když mistr pobývá v přítomnosti žáků, je také podstatný rozdíl, zda s nimi jen rozmlouvá nebo medituje. Největší pomoc získávají žáci právě ze společné meditace s mistrem. Vždy také záleží „jak je žák u mistra přítomen“, neboli čemu věnuje svou pozornost. Nejvyššího duchovního zisku dosahují pouze ti, kteří se soustřeďují na světlo jeho vědomí Já jsem a v pokoře se mu odevzdávají. Pouhá tělesná přítomnost nestačí. Dokonce může vést k neúctě z přílišné mistrovy blízkosti.

Jiří Vacek

Někteří naši přední politici myslí spíš jako Rakušáci nebo sudeťáci. Neustále nám například lžou, jak jsme se měli za Rakouska dobře. Jaká je pravda, věrně líčí kronikář Stodůlek pan Vlasák. Článek „Z kroniky Stodůlek pana F. Vlasáka“ otiskuji celý z časopisu Prahy 13 „Stop“, duben 2014. Líčí, co se dělo 2. roku 1. světové války 1916. 

Jiří Vacek

...Takže uskutečňuji rozhovor dne 12. března 2014 s panem inženýrem Jiřím Vackem, známým jogínem, mystikem a duchovním učitelem. Takže můžeme začít. Dobrý den pane Vacek, děkuji, že jste mě přijal, udělal si na mě čas. Velice si toho vážím a na začátek bych Vás ráda poprosila, kdybyste mi mohl povyprávět o Vašem životě – dětství, rodině, dospělosti a jak jste se vlastně dostal ke své profesi...

Jiří Vacek

...pokračování...

Jiří Vacek

Existuje jen jedna síla, ale její projevy jsou mnohé. Jedním z těchto jejích projevů je mysl, druhým životní síla, která v nás je činná jako zevní i vnitřní, pránický dech. Různé projevy tvořivé síly vždy tvoří jednotu ve smyslu, že se tak v rozlišené podobě projevuje jen jediná síla. Proto působení jednoho projevu síly vždy určitým způsobem ovlivňuje její jiný projev.

Jiří Vacek

Debaty, ve kterých jde o prestiž a nikoliv o pravdu, nadělají víc škody než užitku. Budí v účastnících ty nejhorší city nenávisti a jim příbuzné. Smysl dostávají, když připouštíme, že jsme omylní a ochotní změnit svůj názor. To je možné pouze tehdy, je-li nám pravda víc než vlastní pýcha.

Jiří Vacek

Mistr je jen jeden a je jím Bůh, vědomí Já jsem. To je zároveň i nejvyšší Pravda: „Já jsem je Pravda“. Mistr je Bůh, Pravda Já jsem. Tam, kde je Já jsem v osobě uvědomováno, tam je společně Pravda, mistr i Bůh. Abychom tuto pravdu zdůraznili, v duchovním smyslu označujeme za mistra i osobu, ze které Já jsem září, i když ona a žádná stvořená bytost mistrem není. Přesně vzato, mistr je přítomen pouze tehdy, je-li vědomí Já jsem uvědomováno.

Jiří Vacek

Zdroj dechu teprve hledáme, pozorovatelem již jsme a to stále a právě teď neboť pozorovatel je vědomí, naše pravé Já, jehož pozornost je obrácena zevně. Je to právě pozorovatel, naše Já, který hledá zdroj dechu. Není účinnější a přímější obracet pozornost pozorovatele rovnou na něho nebo hledat, kde pozorovatel vzniká nebo odkud vychází, než si nevšímat samotného pozorovatele, jeho vědomí, a pouze jej používat k hledání zdroje dechu?

Jiří Vacek

Jediný způsob, jak účinně pomoci druhému, je něčeho se zříci v jeho prospěch. Přesně to ti, co vedou druhé po stezce, dělají. Tím se dostáváme k dalšímu pohledu na mistry: obětují se, a to doslova, za nás. Takovou oběť přinášejí všichni mistři, ale pouze za své pravé žáky, což jsou ti, kteří usilovně pracují na sobě pod jejich vedením.

Jiří Vacek

Někteří hledající sledují mistry zrakem opravdu orlím a ostřížím a neunikne jim jediná jejich „chyba“. Jsou jejich kritikou tak zaneprázdněni, že jim na kritický pohled na sebe nezbyde ani čas. Jsou tak dokonalí, že vlastně kritický pohled na sebe ani nepotřebují. Pro soustředění na smítko v oku druhých, často jen domnělé, nejsou schopni vidět vlastní břevno.

Jiří Vacek

Námitka, že v átmavičáře pomocí pozorovatele, jak ji děláme, se soustřeďujeme rovněž na předmět nebo děláme dokonce lokavičáru, je nepravdivá. Soustředěním na předmět nebo na tělo a podobně, soustřeďujeme vědomí, abychom je takto zesílené snadněji objevili. Proto po tomto zesílení, které přináší i klid mysli, obracíme vědomí přímo na vědomí, které si předmět nebo tělo uvědomuje a pomocí této pozornosti vědomí rozpoznáváme a uvědomujeme si.

Jiří Vacek

Nejlepší výzbrojí na úspěšnou a přímou stezku jsou tři klenoty.

Prvým klenotem je nauka.

Druhým klenotem je duchovní společenství.

Třetí klenot: mistr

Zuzana Koubová

...Začiatočník sa nachádza v stave väčšieho či menšieho znečistenia, a v plnom stotožnení s telom a výtvormi mysli. Jeho postup alebo naopak pád na duchovnej ceste je priamo úmerný miere vnútornej čistoty. Postupuje, pokiaľ sa vytrvalo a trpezlivo čistí a zároveň opäť neznečisťuje, čo je skutočne dlhodobý proces a počíta sa na celé roky až životy...

Jiří Vacek

...Mistrova osobnost má naopak co nejméně bránit působení božství vědomí Já jsem. Nemá se prosazovat, ale umenšovat. Má se Já plně otevřít a odevzdat a nechat je svobodně působit v sobě i ve světě. Do působení Já jsem v sobě i ve světě má zasahovat, jak nejméně je možné. I když tak činíme s dobrou vůlí a ve víře, že plníme boží vůli – i takové působení opravdu brání Bohu, aby se děla jeho vůle...

Jiří Vacek

...Střídavá pránájáma, tak jak ji provádíme, je jedním z nejvyšších druhů átmavičáry, jaký existuje. Je uvědomováním Já jsem v činnosti tělesné i duševní. Jejím prováděním nikdy nic neztrácíme, ale jen získáváme. Není praxí začátečnickou, ale velmi a velmi vysokou. Vše, co bylo řečeno o této pránájámě, platí obecně pro zevní i vnitřní pránájámu, pokud se drží uvedených zásad...

Jiří Vacek

...Někteří mě za psaní při meditaci kárají. Jiní, jako Martin, je vidí jinak. Zřejmě je citlivější. Nepíši ze svého rozumu, ale převážně zapisuji, co přichází z nitra. Právě tento zdroj ti citlivější cítí. Jsem ve značné míře spíš zapisovatel než spisovatel...