Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Nemohu si uvědomovat, že neexistuji, neboli nejsem. Ať jsem tím či oním, vždy jsem. Silně zdůrazněme, že se nejedná v této úvaze o myšlenky, ale o skutečné a přímo zažívané uvědomování vědomím.

Jiří Vacek

Vše stvořené, co má tvar, vznik a zánik, vyvstává z beztvarého, co nezná omezení. Do tohoto beztvarého jsoucna se také vše stvořené vrací, jak nám říká poučka: „Já jsem alfa i omega“. Toto konečné rozpuštění však nestačí a proto se stvořené, vědomé bytosti vrací ve spánku beze snů pravidelně tam, odkud vzešly, aby znovu obnovily vše potřebné k životu v projevu. Bez těchto návratů do nestvořeného, v němž se stvořené obnovuje, vše živé chřadne a zaniká. Projev a neprojev tvoří jednotu všeho, co existuje. Nejsou dva, ale jedno rozlišené bytí.

Jiří Vacek

Ať se soustřeďujeme na předměty světa, nebo na vlastní existenci, vždy je to jen jedno jediné vědomí Já jsem, které se takto uvědomuje. Mezi uvědomováním předmětů světa a vlastního bytí je však jeden zásadní rozdíl. Při uvědomování předmětů vychází pozornost uvědomujícího vědomí z nás k předmětům světa. Při uvědomování naší vlastní existence, pozornost téhož uvědomujícího vědomí směřuje vždy na nás samé neboli opačným směrem než při uvědomování sebe neboli našeho vědomí, kterým si své bytí uvědomujeme. Jedno a totéž vlastní vědomí si vždy něco uvědomuje včetně sebe, ale co se liší, je směr pozornosti našeho vědomí.

Jiří Vacek

Vědomí je princip, schopnost uvědomovací.

Může si být vědomo:

  1) Sebe

  2) Stvořených předmětů.

V obou případech je to jedno jediné vědomí, které si takto uvědomuje předměty i sebe.

Jiří Vacek

Návod k dobré meditaci:

Uvědomujte si to, co si ve vás a vámi vše uvědomuje: sebe, své bytí a uvědomované, stvořené předměty. Medituje se tak přímou zkušeností, prožitkem, který dosahujeme soustředěním beze slov. Taková meditace není rozjímáním, přemýšlením, ale zažíváním a prožíváním sama sebe. Jsme tím, co prožívá, pociťuje sebou samým.

Jiří Vacek

Opakování mantry je snadný a velmi účinný duchovní prostředek, pokud se ovšem provádí správně. Tomu však často tak není. Největší chybou je mechanické opakování mantry jako kouzelné formulky, která má přinést to, oč žádáme. Taková mantra nepůsobí zejména tehdy, když se opakování neděje s vírou a správným prožitkem. Mnohé také závisí na správném znění mantry. Ne každá mantra tento požadavek splňuje. Výborná mantra například zní: Nejsem tělo, ale vědomí Já jsem

Jiří Vacek

Mantru můžeme opakovat různými způsoby. Například nahlas nebo potichu v mysli, rychle či pomalu. Také ji můžeme, je-li to vhodné, rozdělit a její části opakovat zvlášť. Například mantru „nejsem tělo, ale vědomí Já jsem“, můžeme rozdělit na dvě části – prvá „nejsem tělo“, druhá „jsem vědomí Já jsem“. Každou část pak opakujeme pomalu a zvlášť, dokud nedocílíme jasného prožitku netotožnosti s tělem.

hledající

... Posílám záznamy několika snů z poslední doby, které mi dodávají povzbuzení na stezce a potvrzují neomezené působení Ducha. První sen byl velmi živý a provázel mne několik dní. Byly jsme se společenstvím na semináři s Vámi i Miluškou a vydali se na procházku. Já, Vy a ještě jedna starší žena jsme šli popředu a po Vašem boku. Obrátil jste se ke mně a mile jste mi řekl, že je dobré uvědomovat si vědomí, ale že je někdy třeba vlastním hlubokým úsilím toto uvědomování zesílit....

Jiří Vacek

Nejsou dvě Já, ale pouze jedno jediné Já, ať se jedná o vraha či světce. Hledat jiné, lepší Já, znamená věřit v existenci více Já. Tak to však není. Záchod ze zlata či socha Boha je vždy jen jedno jediné zlato. Nejsou dvě zlata. Stejně tak je jen jedno jediné Já, které se někdy chová jako zlé a jindy jako dobré, ale vždy je to jedno jediné Já, které se tak chová a nikoliv dvě různé Já. Kdo hledá jiné Já než sebe, tak je nikdy nenajde, protože jiné Já neexistuje. Myšlenka jiného Já je již vytvářením dvojnosti, ač nic takového neexistuje.

Jiří Vacek

Naše mysl zdaleka není vševědoucí, ale naopak její poznání je velmi omezené. Tak například většinou nezná jinou formu existence než je ta, která je nám známá. Představujeme si jako jediný možný způsob existence osobní, omezenou individualitu a tvůrce takových existencí. Když se pokusíme pochopit existenci Stvořitele světa a také Boha, tak si ji nedovedeme představit jinak než jako obrovskou individualitu obdobnou individualitě lidské. Bůh však zřejmě musí existovat jinak, jiným způsobem, než existují lidé.