Archiv
Nalezené příspěvky
Pravda o mých dehonestacích
11. 11. 2006
Jiří Vacek
Učím totéž, co praví mistři. Moji odpůrci lžou, jak když tiskne, že „dehonestuji“ jiné mistry. Právě naopak: jsou-li praví, shoduji se s nimi téměř ve všem. Stačí například se začíst v knize O. Nydahla „Moudrost okamžiku“ a shoda našich názorů bude zřejmá. Dokonce i tam, kde svými výroky budím odpor a dokonce pohoršení. Jen pár příkladů. Na straně 39 shodně se mnou vytýká Krišnamurtimu, že nedává lidem metodu, jak vysoké učení, o kterém mluví, dosáhnout v praxi. To není dehonestace ani popírání toho, co osobně Krišnamurti dosáhl. Prostě je uvedena pravda: nepodává metodu, která by hledajícím umožnila dosáhnout poznání natož vysvobození...
... Dočkal jsem se i potvrzení svých „dehonestujících“ názorů na Gándhiho a jeho snahy o samostatnost Indie, a to tam, kde bych je nehledal. U velkého mudrce, mistra kašmírského šivaismu a siddha jogína Nitjanandy. V knize „Nityananda, in divine Presence“, (Nitjananda, v božské přítomnosti), autoři M. U. Hatengdi a Sw. Chetananda, se o tom dočteme na straně 6. Mudrc tam říká pouze 4 týdny po vyhlášení indické samostatnosti, že samostatnost Indie byla uspěchaná vlivem různých skupinových zájmů, a proto nepřinese očekávané vyřešení jejich obtíží, a proto vyvolá mnoho utrpení...