Archiv
Nalezené příspěvky
O dosažení, úsilí a neúsilí
26. 6. 2025
Jiří Vacek
... Kdyby byl člověk ve stavu pádu skutečně božský a nebylo by oč usilovat, proč by existovalo tolik stezek k Bohu, jako jsou mnohé jógické systémy, mystika, taoismus, buddhistická stezka a další? Kdyby stačilo, abychom si řekli, že jsme Bohem, byly by přece zbytečné, jakož i ti mudrci a spasitelé, kteří nás po těchto stezkách vedou. Navíc by nás - Ježíš, Buddha, Šankara a všichni další jen klamali, když učí, že máme usilovat, viz například Ježíš: "Tlučte a bude vám (království nebeské) otevřeno, proste a bude vám dáno (duchovní milost)". Maháriši učí úsilí v podobě átmavičáry. Podobně ostatní praví mistři. Celá pravda je, že sice jsme stále podstatně božští, ale svou božskost nežijeme, a dokonce ani neznáme. Je v nás zastřena překážkami, které brání, abychom si ji byli vědomi a vědomě žili. Pokud ji chceme znovu žít, musíme se vydat cestou její obnovy, což vyžaduje velké úsilí. To nesměřuje k získání našeho podstatného božství, které opravdu máme, ale k jeho poznání a k obnovení vědomého života v něm. Neusilujeme o vytvoření nebo dosažení naší božské podstaty, ale usilujeme o její vědomé poznání a život v ní...