Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Přišla esemeska od jednoho účastníka, že již chodit nebude, protože nás jen zatěžuje a otravuje svými smutky. To je typický trik sil nepřátelských Bohu, které nás doslova za každou cenu chtějí od Boha odvrátit. Často se maskují i zjevně ušlechtilými důvody, jako i „nejsem hoden“, zatěžuji mistra a podobně. To vše jsou jen výmysly ega, které se chce odvrátit od Boha či mistra a volí k tomu i zdánlivou ušlechtilost. Ve skutečnosti to není nic jiného než zlo v přestrojení za nepravou ušlechtilost. Pravý opak je jedině správný. Když se nám daří zle, musíme se ještě víc přimknout k Bohu či k mistrovi a tam hledat pomoc a posilu. Nikde jinde ji nenalezneme.

hledající

Dobrý den pane Jiří,

Chtěla bych Vám z celého srdce poděkovat za zprostředkování Poutníka, který vypráví o své cestě k Bohu.

Hltám každou řádku a věřím, že je to kniha, kterou budu číst znovu a znovu.

Tolik mi pomáhá spojit se s touhou po neustálém kontaktu s Bohem.

Klaním se Vám a prosím o Vaše požehnání

hledající

... Nejdříve byla pěkná odpolední meditace na dálku s Mistrem, ve Vědomí, během doby, kdy u Mistra probíhá formální meditace.

Večerní meditace byla opět na dálku s Mistrem. Otevírání se Lásce vyzařující z Jeho duchovního srdce, s důvěrou a Láskou. Láska je nádhera. Milovat Lásku je nádhera. Lásko, s důvěrou Tvůj.

Nelze nepoděkovat Bohu za Lásku a za Mistra, Mistrovi za Boha a za Lásku. Moc děkujeme!

hledající

Vážený a milý Mistře,

Děkuji moc za velmi potěšující a povzbuzující zprávu od Vás!

Velmi si toho vážím, stejně jako všeho Vašeho působení.

Děkuji mnohokrát za vše

Jiří Vacek

Mnoho meditujících samovolně a nerozumně staví povinnosti k Bohu až za své činnosti ve světě. To je velmi nesprávné. Přesvědčení, že na meditaci je dost času, až když splníme naše závazky ke světu, je neomylná známka, že vztah k Bohu nepovažují za tak důležitý, že by měl být na prvním místě jejich zájmu. Představa, že Bůh, náš vztah k němu počká, až se vypořádáme se světem, je velmi nesprávná. Pokud není dosažení Boha trvale na prvém místě našeho snažení, bude právě přednost, kterou dáváme světu před Bohem, hlavní překážkou dosažení Boha.

Jiří Vacek

Pokud jsme přesvědčeni, že pomáháme světu, když se snažíme zaopatřit běžné potřeby všech lidí, pak ve skutečnosti světu škodíme, protože vzbuzujeme přesvědčení, že člověk je tělem, jehož blaho záleží na uspokojení všech potřeb jeho těla. Pravda je však přesně opačná. Člověk není tělo, ale Duch, který odpadl od Boha, a proto trpí. Toto utrpení duchovní je pak příčinou i utrpení zevního, protože jedině opravdu šťastný život je ten duchovní v Bohu.

Jiří Vacek, hledající

Tam, kde je ustaven dobrý obapolný vztah mistr – žák, působí i v tělesné nepřítomnosti, jak dokazují mnohé SMS. Jedna taková je níže.

* * *

... Dobrý den, vážený mistře, Děkuji za včerejší krásnou večerní meditaci, ve Vědomí, Světle i lásce. Moc děkuji a srdečně Vás zdravím oba.

Jiří Vacek

Vztah mezi mistrem a žákem je skutečný, ale neviditelný. Jeho existence se projevuje jeho působením, které je různě zjevné. Těžiště vztahu mistr – žák je v jeho neviditelné oblasti. Chápat pomoc mistra proto pouze zevně, je velká nevědomost i překážka na cestě zároveň. Největší pomoc od mistra žák čerpá právě z této neviditelné duchovní oblasti. Tento vztah můžeme chápat jako určitý druh spojení nejprve telefonického, později i bezdrátového.

Jiří Vacek

Vztah mistr – žák musí být oboustranný. Žák musí mistrovu péči oplácet ze všech svých sil a podle svých možností. Máme-li tuto povinnost ke svým pozemským rodičům, tím víc platí pro nadpozemského otce či matku. A přece je mnohým třeba připomínat, co je jejich závazek a nejvyšší povinnost. Ten platí v té míře, v jaké od mistra přijímáme jeho dary. Chodit k mistrovi jako na společenské dýchánky s prázdnýma rukama – doslova i obrazně je duchovní neomalenost. Takoví lidé jen berou, ale ani je nenapadne, že se jen zadlužují, ale své dluhy neplatí.

Jiří Vacek

Poznání vědomí mudrce může působit, pokud se vše či záležitost v něm nachází. Pokud tak není, musíme si předmět zájmu v něm uvědomovat...

Pokud mudrc spočívá ve vědomí, vědomím ovlivňuje vše, co se v něm nachází, ať záměrně nebo nahodile. Působení bez určitého záměru se děje tak, že nesoustředěné vědomí zahrnuje obecně určitou část zájmu a tak na něj působí. Chceme-li my sami působit obecně vědomím, musíme vymezit prostor jeho působení...

Jiří Vacek

To, že s námi mistr v těle sedí a medituje, může mít mnoho důvodů i rozličné působení. Za prvé nejsilnější působení mistra je v jeho těsné tělesné blízkosti. Z tohoto pohledu je tělesné spojení mistr – žák nejsilnějším sjednocením a jednotou ve hmotné úrovni. Mistr může také prostě spočívat v sobě, ve své duchovní podstatě a tak samovolně všude kolem svého těla šířit svůj božský vliv. Mistr se také může cíleně a soustředěně zaměřit buď na celou meditační skupinu, nebo jen na jednoho člena z ní. Ne každý žák toto rozdílné působení zachytí a uvědomí si je. To však vůbec neznamená, že neexistuje nebo nepůsobí. Proto je dobré být dobrým žákem, protože jen takovým má mistr důvod vědomě pomáhat.

Jiří Vacek

Někdy se dozvídáme od našich přátel, kteří přijíždějí na meditace, zajímavé věci. Tak dnes se nám svěřil jeden návštěvník: „Jen jsem u vás zaparkoval, hned jsem cítil silné vibrace šakti v nohách.“ Parkování je od nás vzdáleno asi 100 metrů. Dobrá ukázka dosahu síly meditace mistra. Vždy si při takovém vyprávění připomenu Mílu Tomášovou. Ta mi vyprávěla, jak jednou šla přednášet v rámci nějaké akce do školy na konci naší ulice. Po celou cestu po naší dlouhé ulici pociťovala světlo. Taková sdělení mohou být významná, když se rozhodujeme kam se uchýlit o pomoc a radu.

Jiří Vacek

Mistra Hejhala jsem, ke své lítosti, živého nezastihl. Proto jsem byl rád, když mně o něm František Chaun často vyprávěl. Mistr například učil: Když jsem činitelem, Bůh je pozorovatelem. Když jsem pozorovatelem, Bůh je činitelem. Co to znamená? Když jsem nečinný a pouze pozoruji, co se děje, nepřekážím tak pozornosti vědomí, a to svou pozorností vede svou sílu tam, kam je namířeno. V tomto stavu nepřekážím Božímu působení svou činností těla ani mysli a vědomí svobodně působí. Když naopak konám nebo myslím, ovlivňuji tím svobodné Boží působení a to se nemůže svobodně projevovat, konat.

Jiří Vacek

Poznání vědomí Já jsem otevírá možnosti práce s tímto vědomím v souladu s jeho vůlí.

Je-li vědomí Já jsem podstatně Bůh i naše pravé Já, je soustředění vědomí Já jsem velká síla.

Vědomí Já jsem vědomí je začátek poznání i působení jeho moci.

Jen když spočíváme v Já jako vědomí Já jsem, vědomí svobodně působí.

Jiří Vacek

Dokud se považujeme za tělo, jsme vždy konatelem, neboli tělem, které koná, nebo myslí, která myslí. Proto je třeba rozpustit totožnost s tělem a stát se sebe si vědomým pozorovatelem neboli vědomím. Nestačí být pozorovatelem, ale musíme být sebe si vědomým pozorovatelem, protože vědomí sebe je poznáním sebe. Kdo není sebe si vědomý, ale je pouze pozorovatelem světa, tomu chybí poznání Já. Neví, kdo pozoruje. Proto pečlivě rozlišujme mezi pouhým pozorovatelem, což je pozorující vědomí a sebe si vědomým pozorovatelem, který si uvědomuje, že je pozorující vědomí. To, k čemu směřujeme, je proto sebe si vědomý pozorovatel a nikoliv sebe si nevědomé, pozorující vědomí.