Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nauka - praxe

Příspěvky

O nezbytnosti ovládání mysli

31. 12. 2005

Jiří Vacek

Po čem toužíme, to se musí i uskutečnit. Nač myslíme, tím se i stáváme. Jak myslíme, takoví i jsme. Toto je základní zákonitost, která platí o naší mysli vždy a plně. Mysl je mocná tvořivá síla. Pokud ji stále a trvale bděle neřídíme, tvoří chaoticky. Pokud myslíme z ega, pak čím je naše mysl silnější, tím víc nás znesvobodňuje a tím větší je naše nevědomost, nesvoboda a utrpení. Jen myšlením, které vychází z existence Boha a vede k Bohu, se můžeme vysvobodit a jen takové myšlení nás může uchránit od velkých omylů, pádů a utrpení.

 

Mistři o mistrech

26. 12. 2005

Jiří Vacek

Ramana Maháriši nás učí: „Mistr je Bůh. Mistr, Bůh a milost je jedno, a to samé. Mistr není osoba, ale vědomí Já jsem. Jen mistr může poznat mistra. Podle osoby nemáme mistra posuzovat. Bez mistra je dosažení nemožné. Těžiště mistrova vyzařování je v jeho mlčení, ve kterém z jeho osoby září Bůh, vědomí Já jsem“. Jak jasná slova, jak málo je žáci chápou. Zdar žákovy stezky závisí plně na mistrovi, z jehož osoby vyzařuje Bůh, který rozpouští žákovo ego a budí do vědomí božství v jeho nitru. Právem bychom mohli očekávat, že si mistra, který je milostí boží, jež se jim dostává, budou vážit a projevovat mu náležitou úctu a vděčnost. Mnohdy je opak pravdou, jak dobře ví Swami Ramdas: „Přílišná blízkost mistra budí neúctu!“

 

Zatmění ducha

18. 12. 2005

Jiří Vacek

Čteme-li pozorně duchovní literaturu, zjistíme, že ani vysoká dosažená duchovní úroveň nikoho nechrání před omyly a chybami. Starý zákon dobře ví: „I spravedlivý hřeší 7x za den“. Ježíš odmítá, aby byl nazýván dobrým neboli dokonalým, protože dobře věděl, že žádný člověk není dobrý, ale „pouze Otec v nebesích“. I apoštol Pavel si ztěžuje, že ač dobře ví, co je dobré, činí zlé. Apoštola Petra musí z jeho nesprávných představ, co se smí jíst a co ne, vyvést až Ježíšovo poučení ve vizi. Chasidé dobře vědí, že se někdy mýlí i jejich mistři. Vivékananda také dlouho podléhal omylu, že může zlepšit bídu Indie. J. Krišnamurti snad dokonce   svého života nepochopil pravou podstatu mistrovství a jeho roli ve vedení žáků. Tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho...

 

Předpoklady správného žákovství

7. 12. 2005

Jiří Vacek

Požadavky na žáka vycházejí ze skutečnosti, že žák je ego neboli vědomí ztotožněné nevědomě s tělem a s myslí. Žák je ego, bytost odpadlá od Boha, a proto v současném stavu naprosto nebožská. Synonyma pro ego jsou nevědomost, nesvoboda a utrpení bez konce a ztráta naděje na jakékoliv zásadní a trvalé zlepšení naší existence, dokud ego trvá. Ego nemá jinou vyhlídku než neustálé zrozování v nebožském světě a sklízení své zlé karmy. Cílem žákovství je tento žalostný stav vyřešit a jediné pravé a trvalé řešení proto spočívá v rozpuštění ega a v dosažení poznání Sebe a na jeho podkladě konečné vysvobození z nebožských životů.

 

O důležitosti pokory

20. 11. 2005

Jiří Vacek

Pokora je jednou z nejdůležitějších nebo možná i nejdůležitější ctností hledajícího, protože jej chrání před pýchou na své ego. Kdo zpyšní, cení si své ego, a proto není schopen je rozpouštět. Z hlediska úspěchu na stezce není ani tak „ctností“, něčím chvályhodným, ale holou nezbytností, bez které nemůžeme na stezce dojít dál. Nesměřujeme k dokonalému egu a k sebedůvěře, která by vycházela z něho, ale k pravému opaku, ke zničení ega.

 

« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26