Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Stejně jako je jen jeden Bůh, je i jen jedna stezka k Bohu. Buď jí kráčíme nebo nikoliv. Její základní neopominutelné části jsou očista, ovládání mysli, poznání Boha v nás, smrt ega, poznání transcendentní boží existence, mystická svatba, rozpuštění všech pout k nebožskému světu a spása, dosažení království nebeského, mukti, nirvány.

Jiří Vacek

Krija jsou nevědomé, samovolné pohyby těla, které jsou vyvolány některým z postupů stezky síly. Tělo se při nich samovolně po kratší či delší dobu pohybuje. Někdy se projevují i například zrychleným, mohutným dýcháním.

Jiří Vacek

Útoky na mistry, kteří vedou druhé k Bohu, nejsou útoky na jejich osobu, ale na nauku, kterou učí, na účinnou pomoc, kterou druhým na stezce k Bohu poskytují. Ve skutečnosti míří na samotného Boha i když tuto pravdu všelijak maskují a zakrývají zájmem o druhé. Je známkou velké nevědomosti i působení moci zlých sil v každém, pokud někdo tuto pravdu jasně nevidí. Má sám zlem tak zatemněnou mysl, že není schopen správně rozlišovat.

... Dej mi mladou duši, Pane,

ať nenaříká, nereptá,

dej, ať neberu moc vážně

své pošetilé malé já...

Rigdzin Džigme Lingpa

Nepociťujte uspokojení, když jste chvíli zůstali v ústraní či prováděli jen nějaké praxe přístupu a završení, pár modliteb nebo jednu či dvě dobré práce. Slibte si praktikovat tak dlouho, dokud budete naživu, a rozhodněte se pokračovat ve svém úsilí se stálou silou velké řeky, dokud nedosáhnete dokonalého budhovství.

Jiří Vacek

Slovo odevzdanost se mně nelíbí. Až příliš připomíná vojáky, kteří se ze zoufalství a strachu vzdávají nepříteli na milost. Také navozuje dojem odsouzence, který se poddává svému osudu cestou na smrt. Nic z toho nemá s pravou odevzdaností  co dělat. Pravá odevzdanost není naší porážkou ani ztrátou naší vůle, ale radostným otevřením se Bohu. V odevzdanosti se otevíráme tomu, co milujeme a přijímáme s radostí.

Jiří Vacek

Moje celoživotní zkušenost mě učí, že od duchoborců je možné očekávat i to nejhorší. Petr Klíma (P. A. Toušek) říkal: „Světský člověk je zamrzlý záchod, duchovní člověk je rozmrzlý záchod“. Na tom je mnoho pravdy. Bohužel často se nechám svézt přesvědčením, že duchovní lidé jsou inteligentní bytosti, kterým není nezbytné vše říkat polopatě, že sami vědí, co je dobré a co ne, co se může a co nikoliv. Nakonec jsem vždy zklamán.

Jiří Vacek

Navštívili jsme mnoho setkání doma i v zahraničí s duchovními mistry. Na všech se prodávaly jejich knihy i fotografie jejích představitelů a z činností skupiny. Současně platil přísný zákaz fotografování. Důvod je zřejmý: jejich fotografie, které měli v prodeji, by nikdo nekoupil. My na zákazu fotografování netrváme. Pouze prosíme o poskytnutí fotografií, abychom je mohli také nabídnout přátelům. My prodáváme rovněž fotografie a až na výjimky za jejich zhotovení normálně platíme.

Jiří Vacek

Advaita, učení  o jedné, nedvojné Skutečnosti, není rozumovým výtvorem vymyšleným výsledkem, filosofií, ale pokusem o zaznamenání nejvyšších duchovních zkušeností, jakých dosahují spasitelé a mudrci všech dob a náboženství na své cestě k Bohu. Advaitu, která je stavem ducha, není proto možné rozumem dosáhnout a bez její zkušenosti ani pochopit a přiměřeně vyjádřit. Proto všechny takové pokusy jsou nesprávné a zákonitě škodí všem: těm, co je vymýšlejí i těm, kteří jim věří.

Jiří Vacek

... Já sám maso jím, ale také se bez něho obejdu. Pokud dostávám někdy na Morávce maso, není to z mého popudu a vždy se o ně dělím s ostatními. Přejídat se je možné jak masem, tak vegetářskou stravou. To není otázkou druhu potravy, ale sebeovládání...

Jiří Vacek

... Nepodceňujme proto ani pravdy relativní. Ty také osvobozují. Od čeho? Od nepravd, lží a nesprávných názorů, které všechny mají jedno společné. Když je přijmeme za pravdu a jednáme ve shodě s nimi, podřizujeme se zlu, protože každá nepravda, lež, nesprávný názor je vždy jen zlo a nic jiného. Výsledkem je vždy utrpení a nesvoboda...

Jiří Vacek

... Celému projevu vládne jediná a jednotná zákonitost. Proto platí: jak dole, tak i nahoře, ale jak nahoře, tak i dole. Všechny světy se řídí jedinou, společnou zákonitostí. Proto i platí, že člověk je mikrokosmem, obrazem celého stvoření. Proto je možné z našeho světa čerpat poznání o světech nižších i vyšších, z uspořádání člověka, mikrokosmu, usuzovat na celý makrokosmos. Proto je člověk i obrazem Boha...

Jiří Vacek

Pravá odevzdanost nespočívá v tom, že když vyhořím, zůstanu žít na spáleništi. Odevzdanost spočívá v tom, že za těchto okolností zůstanu s klidnou a od všeho odpoutanou myslí ve vědomí Boha a neustále se otevírám jeho působení. V tomto stavu vědomí, ve kterém necháváme volný průchod působení moci vědomí v nás, se pak snažím, jak nejlépe umím, opatřit si novou střechu nad hlavou.

Jiří Vacek

Jestliže Ježíš jasně říká: „Mé království není z tohoto světa,“ pak nemůže být ani mezi námi, kteří jsme ve světě. Překlad jeho výroku, ve kterém se nám říká: „Království nebeské je mezi vámi,“ nutně je proto nesprávný. Není-li Ježíšovo království z tohoto světa, nemůže být přece ani mezi námi. Ani Ježíš je nepřinesl na zem, ale pouze nám přišel ukázat cestu zpět do něho, což je onen návrat ztraceného syna k Otci.

Jiří Vacek

Teprve když Kristus začne svou vládu v našem nitru, můžeme očekávat, že se začne projevovat i v našem zevním životě ve světě. Království nebeské se prosazuje vždy a jedině z našeho nitra navenek a nikdy opačně. Ale ani pak se nezmění náš zevní svět v ráj, v boží svět. Ten zůstane vždy nebožský a od Boha odpadlý.

Jiří Vacek

... Pěkná blahopřání, ale něco právě vzhledem k tomuto výročí chybí: alespoň stručné zhodnocení toho, co bylo dosaženo působením Ducha svatého, jehož záměry s Vackem vidím jasněji až teď. V temných dobách vlády komunistických zločinců se o tom nedalo ani snít. Již slyším, jak nepřátelé Ducha jásají: Vacek je ovládán pýchou, Vacek vyžaduje ocenění. Nikoliv. Vacek upozorňuje na dílo Ducha svatého, jehož byl účasten a které se plně uskutečňuje v těchto dnech jako milost, která nabízí možnost poznání a spásy všem, kteří se jí chopí...

Jiří Vacek

Logika typu: „ten je mně milý, proto má pravdu, ten je mně protivný, proto nemá pravdu“, je nejhorší, jaká pro naše rozhodování může být. Snadno se pod jejím vlivem dostaneme na nesprávnou stranu sporu a prosazujeme nepravdu.

Jiří Vacek

Mnozí hledající k obrovské škodě své i druhých zapomínají úplně na vivéku neboli, jak to nazývají křesťané, na rozlišování duchů. To je nedílnou součástí stezky k Bohu a kdo se v něm necvičí a neprovádí je, zůstává v moci zla a nevědomosti. Neustálé rozlišování dobré – zlé, nutné – zbytečné, spásné – nespásné je pro zdar stezky základní. Závisí na něm naše očista i sama praxe, její úspěch.

Jiří Vacek

... Kdyby takoví lidé se raději věnovali přípravě na Morávku, aby tam, jak je u mnohých zvykem, nezačínali od nuly! Místo toho víří mysl požadavky svého ega. Copak nevědí, že i toto je lokavičára? Co vlastně v duchovní literatuře čtou, když ne toto?...

Jiří Vacek

Nikoliv naše správné úsilí překáží působení Boha v nás, ale naše neúsilí. S Ramanou Mahárišim: „Kdo nedělá átmavičáru“, neusiluje o objevení Boha v nás nebo se v něm neudržuje, „dělá lokavičáru“.

Jiří Vacek

... V obou případech je nepodstatné, zda šlo o zásadní záležitosti nebo ze zevního pohledu o bezvýznamné maličkosti. V tomto pohledu ve vztahu k mistrovi nic není bezvýznamné ani maličkost. Právě z těchto maličkostí může vyrůst zásadní neúcta a nedbalost v chování k mistrovi. Tím je vážně ohrožen pokrok žáka na cestě. Mistrovi je to z jeho pohledu jedno. To, co dělá a jak se chová, sleduje prospěch žáka, nikoliv svůj...

Jiří Vacek

Jediná pravá jistota je, že v našem nebožském světě a životě vůbec žádná jistota není. To, že vše - naše tělo a s ním i jeho svět pomine, je naprosto jisté. Kdo spojí svůj život s nejistotou, proto zákonitě trpí a ztrácí svou svobodu. Z tohoto pohledu nic z tohoto světa nemá trvalou cenu. I z tohoto zjištění je možné se poučit: poznání "nic z toho nemá cenu" je nesmírně cenné.

Jiří Vacek

Nejhoršími a nejnebezpečnějšími nepřáteli Boha a všech, kteří k němu směřují, jsou vlci v rouše beránčím jinak falešní proroci – učitelé. Jejich zlé působení spočívá v tom, že se vydávají za přátele Boha, ale ve skutečnosti nedělají nic jiného než, že nás od něho odrazují. Používají k tomu „zbožné záminky.“ Jednou z nich je tvrzení, že naše duchovní úsilí překáží Bohu, aby v nás působil.

Jiří Vacek

Dnešní televizní zprávy přinesly informaci, že právě 25. 4. 2011 na Hod boží velikonoční – i to je významné – zemřel velký a známý indický mistr Satja Sai Baba s několika záběry s ním. Kromě zprávy o jeho rozsáhlé činnosti ve prospěch indické společnosti – zakládal školy a nemocnice – uvedly, že byl rovněž obviňován ze sexuálních prohřešků. Který mistr nebyl? I Ježíš byl „žráč a pijan vína“, Ramana Maháriši byl pomlouván rovněž a s ním i mnozí další...

Jiří Vacek

... Je zajímavé, že nikdo se nezapomene nejméně 3 x za den dobře najíst, ale zřejmě si myslí, že duchovní život se bez duchovní potravy, což je správná praxe, obejde. Neobejde. Jak by asi vypadalo naše tělo, kdybychom je 14 dní nechali hladovět? Stejně dopadá náš duchovní život, když jej pravidelně nesytíme. Co říci nemocnému rakovinou plic, který přeruší svou léčbu a 14 dní náruživě kouří? Dovolená z cesty je totéž...

Jiří Vacek

... Odstranění ega, ztotožnění vědomí s nevědomým tělem a myslí se dosahuje výhradně átmavičárou, to jest poznáním vědomí, kterým jsme a jeho rozlišením od toho, co nejsme: od těla a mysli. Toto poznání není jednorázová záležitost, ale prohlubující se postup uvědomování naší podstaty, se děje výhradně ve vědomí a nikoliv v mysli. Do mysli se pouze promítají jeho výsledky a zkušenosti s vědomím sebe, ve tvaru myšlenek. Ty však nejsou samy o sobě ani egem, ale ani vědomím našeho pravého Já, Já jsem sebe si vědomé vědomí.

Jiří Vacek

... Samsára se neděje sama o sobě, ale je vytvářena tvořivou mocí vědomí, které si vytvořený svět uvědomuje neboli současně pozoruje. Není samovolným dějem mimo veškerou zákonitost, ale řídí se zákonem příčiny a následku. Těmito příčinami, které dění v samsáře ovlivňují, jsou pozornost našeho vědomí a naše činnosti. Ty tvoří naše myšlení, cítění a představování a následné zevní skutky...

Jiří Vacek

Ego nejen není božské, ale musí dokonce zemřít, chceme-li „vidět“ Boha. Tak nás poučuje bible i karmelitán a opravdový křesťanský mystik Wilfrid Stinissen. To se dozvídáme například na straně 65 jeho knihy „Noc je mým světlem.“ Doslova říká: „Setkání s Bohem znamená smrt právě pro ego.“ Jinými slovy součástí stezky je mystická smrt. Což není nic jiného než smrt ega.

Jiří Vacek

Každý si může dělat, co chce, ale měl by také vědět, že za své chování nese plnou zodpovědnost. S úžasem pozoruji, jak každý horuje pro právo dělat si co chce, ale nikdo nemluví o povinnostech, které z takového práva vyplývají. A přece každé právo s sebou nese vždy i určité povinnosti. Například ty, že mé právo nemůže porušovat práva druhých.

Jiří Vacek

Při středeční meditaci u nás v bytě pouštím v 7 večer vždy půl hodiny zprávy na ČT 1. Jsou zdrojem velkého poučení o podstatě tohoto světa, že vůbec není božský, ale velmi a velmi nebožský. Proto přátelům říkám, aby si uvědomili, co vše je může na něm potkat. Jako právě teď Japonce při zemětřesení. Nikdo si nemůže být jist, že zítra nebude řada na něm.