Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nauka - praxe

Příspěvky

Důležitost tří klenotů

14. 10. 2011

Roger Cantu, překlad Martin Tomeš

V buddhismu jsou tři klenoty. To znamená, že zde jsou tři základní komponenty, které tvoří základ našeho vzdělávacího procesu jako žáků buddhismu.

 

Natáčení

21. 9. 2011

Jiří Vacek

Poslední duchovní skripta „Pozorování a soustředění na pozorovatele“ se přátelům líbilo. Tak jsem se jej rozhodl natočit na CD. Bude mít číslo 26. Miloš Dědeček přišel v pondělí ráno na meditaci u nás v bytě a od 10 hodin do dvanácti jsme natáčeli. Já jsem předčítal a Miloš přes počítač natáčel. Hned druhý den ráno jsem dostal vypálené CD.

 

Klíče k vysvobození

8. 9. 2011

Jiří Vacek

... Teprve po rozřešení oné záhady, jsem získal vnitřní souhlas, který potvrzuje pravost výkladu. Sny také poučují o rozdílech stavů jednoty. Pokud se nacházíme v těle, stále ještě před sebou máme nový stav po odložení těla, jak naznačuje dosažení domova i budovy Unitarie, ale bez vstupu do zasedačky či bytu. Svým způsobem jsou i poučením, že dokud jsme v těle a s ním v hmotném světě, dokonalé dosažení je nemožné.

 

Nesmysly

6. 9. 2011

Jiří Vacek

„Úsilí překáží Bohu!“ Jaký nesmysl, který pomáhá silám nepřátelským Bohu odvrátit nás od návratu k němu. Na tom nic nemění, že jsou postupy, které nás Bohu přibližují větší silou, přímo a účinněji než jiné. Není proto nesprávné, když méně účinné prostředky vyměníme ve správnou dobu za ty účinnější. I tak vždy platí poučení z Bhagavad Gíty: „Pán přijímá „klanění“ v jakékoliv podobě.“

 

Tři základní podmínky vysvobození ze zrodů v projevu

5. 9. 2011

Jiří Vacek

... To, co jsme zanedbali v životě v těle, se po jeho opuštění napravuje jen velmi těžko. Nespoléhejme proto na žádné postupy, které mají zajistit lepší zrody, ale plňme ze všech sil podmínky vysvobození, dokud jsme v hmotném světě. Nic jiného vysvobození neumožňuje...

 

Blíží se krize?

3. 9. 2011

Jiří Vacek

... Plně platí, že vnitřní ovládá zevní. Chceme-li měnit svůj svět, svůj osud v něm, nejjistější způsob, jak toho docílit, je změna našeho nitra, to jest stavu naší mysli a vědomí. Čím víc se přiblížíme k Bohu, tím víc se vymaňujeme z moci karmy a podléháme milosti boží, která i mění náš zevní osud k lepšímu a chrání nás, abychom mohli pokračovat na stezce. Tak Bůh odměňuje ty, kteří mu zůstali věrní i ve zlých časech. Je opravdu naším nejlepším přítelem. Pamatujme si to dobře.

 

Modleme se: „Buď vůle tvá!“

3. 9. 2011

Jiří Vacek

Modlitba: „Buď vůle tvá“, je modlitbou odevzdanosti. Její provádění – modlení nespočívá ve slovech, ale ve skutečném odevzdávání celé naší bytosti se vším, co k ní patří, božské vůli – to jest moci a inteligenci boží. Odevzdanost je vysoký stav bytí a nikoliv pouhý souhlas s tím, aby se děla boží vůle. Ta se děje vždy, nemůže se nedít. Bůh nepotřebuje náš souhlas, aby se děla.

 

Špatné modlitby

2. 9. 2011

Jiří Vacek

Dnes v kostele na Hostýně jsem si opět uvědomil, jak se stále někteří lidé špatně modlí, když začali zpívat: „Bože neopouštěj nás“. Ne Bůh nás opouští, ale my stále opouštíme Boha. Správně se proto máme modlit: „Bože, dej ať tě neopouštíme“.

 

Pondělí 1. 8. 2011, seminář na Hostýně - sny

1. 9. 2011

Jiří Vacek

... Udržet si vědomý život a nebýt současně předmětem působení tvořivé síly božství, to jest nenarodit se znovu, vyžaduje právě toto: prožívat se jako sebe si vědomé bytí, které je nezúčastněným pozorovatelem stvoření a tvoření. Jen tento stav nezaujatého a nezúčastněného absolutního pozorovatele nás může ochránit od nežádoucích zrodů...

 

Setkání na Hostýně 2011

1. 9. 2011

Jiří Vacek

Setkání na Hostýně patří mezi přáteli k nejvyhledávanějším. I místo – úpatí hory Hostýna je příhodné. Hostýn byl za dob pohanských uctíván jako sídlo Boha Hostýna, jak mě poučil „náhodou“ televizní program, který běžel krátce po návratu ze semináře. Nyní je tam svatyně božské matky. Na obraze v průčelí kostela drží v ruce dordže.

 

Moc citů

31. 8. 2011

Jiří Vacek

City jsou slepé, ale mocné. Proto jsou velmi nebezpečné: pokud je neovládáme, protože nerozlišují dobré – zlé, spásné – nespásné, snadno se vlivem jejich moci chováme nesprávně a proto i trpíme. Před takovým utrpením nás nechrání ani čistá láska, když ji bez rozlišení propadneme.

 

Ďábel neexistuje, ďáblové ano

31. 8. 2011

Jiří Vacek

... Zlé síly skutečně existují stejně jako lidé, kteří jim propadli neboli „ďáblové.“ Nemusíme věřit v ústředního ďábla, ale ďábelští jednotlivci skutečně existují. V tomto smyslu nevíra v existenci ďábla je jeho vítězstvím. Tito ďáblové si nemohou nic lepšího přát než, aby lidé nevěřili v jejich existenci. Nevíra v jejich existenci jim umožňuje snadnější působení a konání zla...

 

Vzdát se Boha?

19. 8. 2011

Jiří Vacek

„Vzdejte se Boha pro Boha“ je Eckhartův vtipný bonmot; ale nebezpečný. Ego slabé ve víře a ovládané silami, které směřují do nebožského světa, jej pochopí po svém: Bůh neexistuje, není jej třeba hledat, ale máme se vzdát jeho hledání i jeho samého. Nic horšího než je právě toto, nás nemůže potkat. Pak nemáme jedinou naději na úspěch na stezce.

 

Zamyšlení o jednotě

19. 8. 2011

Jiří Vacek

... Příznačné pro tento typ spisů je, že v nich zpravidla nenalezneme ani náznak nutnosti úsilí pro dosažení jednoty, žádný návod k praxi, nic. To svědčí o mnohém. Pravý učitel se pozná právě tak, že podává jasný návod, jakým úsilím lze jednotu dosáhnout. Vše ostatní jsou jen řeči, které buď nepřinášejí užitek nebo dokonce zavádějí.

 

Já nic, to ti druzí!

12. 8. 2011

Jiří Vacek

Svádět vše na druhé, ať již na svět nebo na jeho bytosti či osud, je velmi pohodlné, ale zlé. Tím se sice zbavuji zodpovědnosti – já nic, vše ti druzí, ale současně se znesvobodňují tím, že moc nad sebou odevzdávám někomu nebo něčemu jinému. Jsem na nich plně závislý, a proto i bezmocný. Navíc to není pravda: plně platí, že každý je strůjcem svého štěstí, ale i neštěstí a vůbec všeho. V celém projevu, ve všech světech existuje jediná zásadní zákonitost, která každému vrací přesně to, co mu patří.

 

Jak se máme dobře

9. 8. 2011

Jiří Vacek

... Po duchovní stránce nám nechybí vůbec nic: máme dharmu – duchovní literaturu, sanghu – meditační společenství i Buddhu – mistra. I zevní okolnosti jsou velmi příznivé. Tak příznivé, jak v minulosti dlouho nebyly. Nikdo nás za naší snahu nepronásleduje, ale jsme velmi svobodní...

 

Je vše jedno?

5. 8. 2011

Jiří Vacek

... Výklady o jednotě vedené pod vlivem rozjařenosti z nadšení nad ní, aniž by bylo zdůrazněno, že ego je z jednoty naprosto vyloučeno: že musí nejprve samo zmizet, aby bylo dosaženo jednoty, což bez velkého úsilí není možné, natropily podle mého soudu víc škody než užitku...

 

Co jsme?

4. 8. 2011

Jiří Vacek

Myšlenky: jsem oddělen od Boha i jsem Bohu roven, obě jsou nepravdivé a proto škodlivé. Navíc jsou to jen výtvory naší mysli a nic víc. Pravda není názor, výtvor mysli, ale Skutečnost nad a za myslí, která je jejím zdrojem. Je jí to, co je zde stále, ať myslíme či nemyslíme a je sebe si vědomé vědomí.

 

Stezka k Bohu má svou přesnou zákonitost

2. 8. 2011

Jiří Vacek

Stejně jako je jen jeden Bůh, je i jen jedna stezka k Bohu. Buď jí kráčíme nebo nikoliv. Její základní neopominutelné části jsou očista, ovládání mysli, poznání Boha v nás, smrt ega, poznání transcendentní boží existence, mystická svatba, rozpuštění všech pout k nebožskému světu a spása, dosažení království nebeského, mukti, nirvány.

 

Krija

2. 8. 2011

Jiří Vacek

Krija jsou nevědomé, samovolné pohyby těla, které jsou vyvolány některým z postupů stezky síly. Tělo se při nich samovolně po kratší či delší dobu pohybuje. Někdy se projevují i například zrychleným, mohutným dýcháním.

 

Zlo útočí na své nepřátele

1. 8. 2011

Jiří Vacek

Útoky na mistry, kteří vedou druhé k Bohu, nejsou útoky na jejich osobu, ale na nauku, kterou učí, na účinnou pomoc, kterou druhým na stezce k Bohu poskytují. Ve skutečnosti míří na samotného Boha i když tuto pravdu všelijak maskují a zakrývají zájmem o druhé. Je známkou velké nevědomosti i působení moci zlých sil v každém, pokud někdo tuto pravdu jasně nevidí. Má sám zlem tak zatemněnou mysl, že není schopen správně rozlišovat.

 

Modlitba svatého Thomase Moora (1535)

1. 8. 2011

... Dej mi mladou duši, Pane,

ať nenaříká, nereptá,

dej, ať neberu moc vážně

své pošetilé malé já...

 

Moudré rady hledajícím

31. 7. 2011

Rigdzin Džigme Lingpa

Nepociťujte uspokojení, když jste chvíli zůstali v ústraní či prováděli jen nějaké praxe přístupu a završení, pár modliteb nebo jednu či dvě dobré práce. Slibte si praktikovat tak dlouho, dokud budete naživu, a rozhodněte se pokračovat ve svém úsilí se stálou silou velké řeky, dokud nedosáhnete dokonalého budhovství.

 

Otevřenost ne odevzdanost

30. 7. 2011

Jiří Vacek

Slovo odevzdanost se mně nelíbí. Až příliš připomíná vojáky, kteří se ze zoufalství a strachu vzdávají nepříteli na milost. Také navozuje dojem odsouzence, který se poddává svému osudu cestou na smrt. Nic z toho nemá s pravou odevzdaností  co dělat. Pravá odevzdanost není naší porážkou ani ztrátou naší vůle, ale radostným otevřením se Bohu. V odevzdanosti se otevíráme tomu, co milujeme a přijímáme s radostí.

 

Znovu o fotografování

29. 7. 2011

Jiří Vacek

Moje celoživotní zkušenost mě učí, že od duchoborců je možné očekávat i to nejhorší. Petr Klíma (P. A. Toušek) říkal: „Světský člověk je zamrzlý záchod, duchovní člověk je rozmrzlý záchod“. Na tom je mnoho pravdy. Bohužel často se nechám svézt přesvědčením, že duchovní lidé jsou inteligentní bytosti, kterým není nezbytné vše říkat polopatě, že sami vědí, co je dobré a co ne, co se může a co nikoliv. Nakonec jsem vždy zklamán.

 

O fotografování

25. 7. 2011

Jiří Vacek

Navštívili jsme mnoho setkání doma i v zahraničí s duchovními mistry. Na všech se prodávaly jejich knihy i fotografie jejích představitelů a z činností skupiny. Současně platil přísný zákaz fotografování. Důvod je zřejmý: jejich fotografie, které měli v prodeji, by nikdo nekoupil. My na zákazu fotografování netrváme. Pouze prosíme o poskytnutí fotografií, abychom je mohli také nabídnout přátelům. My prodáváme rovněž fotografie a až na výjimky za jejich zhotovení normálně platíme.

 

Omyly rozumářských advaitistů

22. 7. 2011

Jiří Vacek

Advaita, učení  o jedné, nedvojné Skutečnosti, není rozumovým výtvorem vymyšleným výsledkem, filosofií, ale pokusem o zaznamenání nejvyšších duchovních zkušeností, jakých dosahují spasitelé a mudrci všech dob a náboženství na své cestě k Bohu. Advaitu, která je stavem ducha, není proto možné rozumem dosáhnout a bez její zkušenosti ani pochopit a přiměřeně vyjádřit. Proto všechny takové pokusy jsou nesprávné a zákonitě škodí všem: těm, co je vymýšlejí i těm, kteří jim věří.

 

Ke stravě na Morávce

11. 7. 2011

Jiří Vacek

... Já sám maso jím, ale také se bez něho obejdu. Pokud dostávám někdy na Morávce maso, není to z mého popudu a vždy se o ně dělím s ostatními. Přejídat se je možné jak masem, tak vegetářskou stravou. To není otázkou druhu potravy, ale sebeovládání...

 

Poznejte pravdu, pravda vás vysvobodí – Ježíš

10. 7. 2011

Jiří Vacek

... Nepodceňujme proto ani pravdy relativní. Ty také osvobozují. Od čeho? Od nepravd, lží a nesprávných názorů, které všechny mají jedno společné. Když je přijmeme za pravdu a jednáme ve shodě s nimi, podřizujeme se zlu, protože každá nepravda, lež, nesprávný názor je vždy jen zlo a nic jiného. Výsledkem je vždy utrpení a nesvoboda...

 

Co je jednota, v čem spočívá a jak se projevuje

8. 7. 2011

Jiří Vacek

... Celému projevu vládne jediná a jednotná zákonitost. Proto platí: jak dole, tak i nahoře, ale jak nahoře, tak i dole. Všechny světy se řídí jedinou, společnou zákonitostí. Proto i platí, že člověk je mikrokosmem, obrazem celého stvoření. Proto je možné z našeho světa čerpat poznání o světech nižších i vyšších, z uspořádání člověka, mikrokosmu, usuzovat na celý makrokosmos. Proto je člověk i obrazem Boha...

 

« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26

následující »