Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nauka - praxe

Příspěvky

Jak nastoupit stezku átmavičáry

21. 4. 2015

Jiří Vacek

Ramana Maháriši učí, že stezku poznání Sebe může nastoupit každý, kdo je k ní přitahován, ale přesný a pedagogický návod, jak tak učinit, nedává. Jasných, metodických pokynů pro praxi duchovního života je velmi málo, což platí i pro stezku átmavičáry.

Právě pro tento nedostatek literatury o duchovní praxi, která by vedla hledající po stezce k Bohu krok za krokem srozumitelným a metodickým návodem, jsem začal psát o duchovní praxi v duchu „jak na to“. Vycházím ze svých vlastních osobních zkušeností a dosažení i ze zkušeností svých přátel a učitelů a také z celoživotního studia literatury všech náboženských směrů. Z těchto knih může každý hledající čerpat pro svou praxi. Jsou určeny odstupňovaně pro začátečníky, pokročilé i pro nejvyšší stupně dosažení.

 

Já jsem a jiného už není, Iz 45, 18

19. 4. 2015

Jiří Vacek

Vědomí Já jsem je jediná Skutečnost, jaká existuje, a mimo ní nic neexistuje. Podobně Sof 2, 15 říká: „Já jsem a kromě mě není žádného více“. V ekumenickém překladu je věta nesprávně přeložena a proto nevypovídá pravdu o jedinečnosti vědomí Já jsem tak zřetelně jako Izajáš. Z pohledu duchovního, mystického významu bible je ekumenický překlad mnohdy zkreslený. Je dílem lidí, kteří s mystikou a duchovní praxí nejsou seznámeni, a proto skryté řeči bible nerozumí, a proto ji nedovedou přesně vystihnout. Je to totéž, jako kdyby spis například z oblasti slaboproudé techniky překládal někdo, kdo s ní není alespoň částečně seznámen. Nutně by se dopustil mnoha nepřesností a omylů. Uvedené výroky neříkají nic jiného než: existuje pouze jedna jediná Skutečnost a mimo ní nic neexistuje. Je nestvořená, nepodmíněná a veškeré stvoření je dílem její tvořivé moci. Této Skutečnosti běžně říkáme Bůh.

 

Jak si uvědomit vědomí Já jsem

19. 4. 2015

Jiří Vacek

Učení o vědomí Já jsem má i svou praktickou stránku, duchovní stezku. Nezůstává pouze na rozumové úrovni, ale podává i návod, jak si je uvědomit a tak v sobě uskutečnit. Jeden takový praktický návod podává i bible ve Starém zákoně. Zní takto: „Buď tich a věz, že Já jsem Bůh“, Žalm 46, 11.

 

Vzývání jména božího

18. 4. 2015

Jiří Vacek

... Vzývání jména božího je jen jiné biblické pojmenování toho, čemu Indové říkají „átmavičára“. Je hledáním našeho pravého Já, Krista v nás, který je naším vrozeným vědomím Já jsem, které je soupodstatné s vědomím Já jsem absolutním, kterému Ježíš říkal náš Otec v nebesích...

 

Já jsem kmen vinný, vy jste ratolesti, Jan 15, 5

16. 4. 2015

Jiří Vacek

Jak nádherné a při tom prosté podobenství o jednotě v rozlišení. Ratolesti mají svůj život a sílu z kmene, ze kterého vyrůstají a se kterým jsou nerozličně spojeny. Prospívají, dokud toto spojení trvá. Je-li přerušeno, usychají.

 

Já jsem vzkříšení, Jan 11, 25

16. 4. 2015

Jiří Vacek

... Taková je moc vědomí, která je v tomto případě používána v nevědomosti o něm a o jeho moci. Není jiné cesty z této nesvobody a utrpení, než uvědomění si: „Já jsem toto vědomí Já jsem“ a následný vědomý život v něm v naprostém vědomém rozlišení od všeho, co nejsme. To je vzkříšení Boha v nás. Bez něho není možná spása ani věčný, božský život. Ten existuje pouze v plném ztotožnění ve vědomí Já jsem.

 

Já jsem světlo světa, Jan 8, 12

16. 4. 2015

Jiří Vacek

... Jak vidíme svět? Jen když je osvětlen zevním světlem. I když je všude světlo, stejně svět nevidíme, pokud naše vědomí není svou pozorností k němu přivráceno. Právě v tomto smyslu je vědomí světlem, které umožňuje nejen vidění, ale všechno vnímání světa včetně samotného světla. Bez vědomí si svět neuvědomujeme a proto pro nás ani neexistuje, protože vědomí, ve kterém svět jedině existuje, není přítomno, to jest přivráceno svou pozorností k němu. Veškerá činnost ve světě a samo jeho vnímání jsou možné pouze ve světle vědomí. Proto je světlem světa a nejen světa, ale i naší existence. Svět i my sami existujeme jen světlem vědomí...

 

Já jsem utěšitel, Iz 51, 12

15. 4. 2015

Jiří Vacek

Já jsem, vědomí Já jsem, je utěšitel. Tak nás učí starozákonní prorok Izajáš, který stejně jako Ježíš velmi často mluví o vědomí Já jsem podobně jako další prorok Jeremiáš. Oba mnohem dříve než Ježíš učí o vědomí Já jsem, které jak poznal Mojžíš, je božským neosobním vědomím. Ti všichni mluví o jediném vědomí Já jsem. Pojem „utěšitel“ používá i Ježíš a Nový zákon. Je jiným jménem pro Ducha svatého. Izajáš o Já jsem říká, že je naším utěšitelem, neboli Duchem svatým, kterého máme dosáhnout.

 

Já jsem spasitel i spása

15. 4. 2015

Jiří Vacek

Já jsem, vědomí Já jsem, je spasitel i spása. Proč? Protože vědomí Já jsem je neprojevené božství, které je zdrojem a dárcem všeho včetně spásy. Spasitel – vědomí Já jsem – i spása, jsou jedno a nikoliv dva. Spása je záchrana od všeho zlého z nevědomosti, z utrpení i nesvobody a nenachází se někde jinde než v Bohu, v životě, který je žit Bohem a nijak jinak.

 

Já jsem jméno boží

15. 4. 2015

Jiří Vacek

Já jsem, vědomí Já jsem, je jméno boží, jak Bůh sdělil Mojžíšovi, když se ptal po boží podstatě, jak líčí 3. kapitola druhé Mojžíšovy knihy Starého zákona. Odpověď, kterou dostal, je významná. Pro židy je jméno totožné s tím, co označuje, což platí pro Já jsem plně. Je definicí Boha: Bůh je Duch, sebe si vědomé absolutní nestvořené a neomezené vědomí vlastního bytí. Já označuje jeho totožnost: Já jsem Já a nikdo jiný a vím, uvědomuji si, že jsem to Já a nikdo jiný. „Jsem“ je ryzí bytí, ryzí, absolutní ničím nepodmíněná existence: jsem a vím, že jsem. Toto sebe si uvědomující vědomí Já jsem je i svým bytím. Nejsou dva, ale jedno.

 

Já jsem Bůh

14. 4. 2015

Jiří Vacek

Já jsem, vědomí Já jsem není jen jménem božím, jak bylo sděleno Mojžíšovi, ale je přímo Bohem. Bůh a jeho jméno Já jsem jsou jedno. Jsou jedinou nestvořenou sebe si vědomou duchovní Jsoucností, která jediná existuje jako ničím nepodmíněné sebe si vědomé bytí, jedno bez druhého.

 

Já jsem ten kámen úhelný, který stavitelé zavrhli, Luk 20.18.

12. 4. 2015

Jiří Vacek

Já jsem, vědomí Já jsem, je ten kámen úhelný, který stavitelé zavrhli. Kámen úhelný je svorník, jehož boky spolu svírají úhel menší než pravý. Nehodí se proto k normálnímu zdění a tak se vyřazuje – to je ono „zavržení“. Ve svém použití jako svorník je však nenahraditelný a nepostradatelný, protože drží celou klenbu pohromadě. Bez něho by spadla. Ježíš přirovnává plným právem vědomí Já jsem k tomuto kameni. Bez něho nic stvořeného nemůže vzniknout a ono také veškeré stvoření – předměty i bytosti spojuje. Je jejich společným základem, ze kterého vznikají a ve kterém existují a který je všechny proniká, obsahuje v sobě i přesahuje.

 

Já jsem nejvyšší moc a síla

10. 4. 2015

Jiří Vacek

Já jsem, vědomí Já jsem, je nejvyšší moc a síla. Proč? Protože je Bohem. Celé stvoření, všechny světy a bytosti existují pouze ve vědomí a jen tehdy, jsou-li uvědomovány. Bez vědomí nic neexistuje ani existovat nemůže, protože vědomí je základ existence všeho stvořeného a vše co existuje, existuje působením jeho bytí. Sebe si vědomé bytí, kterým vědomí je, propůjčuje nejen existenci všemu stvořenému, ale i jeho moc a sílu.

 

Já jsem stvoření i stvořitel

9. 4. 2015

Jiří Vacek

Vědomí Já jsem je stvořitelem všeho stvořeného, předmětů i bytostí a víc: jelikož existuje jen ono, jedno bez druhého, svět není od něho oddělen ani se nenachází mimo ně. Vědomí, nejvyšší Skutečnost vytváří svět ze sebe, protože nic jiného než ono neexistuje. Vytváří jej svou tvořivou mocí a její činností. Svět není totožný s nejvyšší Skutečností, není v tomto smyslu Bohem, ale není také od něho oddělen, ale je jeho pohybem. Jelikož se stvořené nachází ve vědomí, je v něm Bůh i přítomen, ale není v něm vždy božsky projeven.

 

Já jsem chléb života, Jan 6, 35

9. 4. 2015

Jiří Vacek

Vědomí Já jsem je chléb života veškerého stvoření. Tak jako chléb, potrava, udržuje život tělesný, vědomí Já jsem je energie a síla, která udržuje život duchovní, věčný, je jeho duchovním chlebem, potravou. Veškerá energie, která dodává sílu životu ve všech jeho úrovních a tak jej udržuje, včetně života duchovního, je energie vědomí Já jsem.

 

Tělo vědomí

8. 4. 2015

Zuzana Koubová

... Ako protiváhu voči týmto tvrdeniam, ktoré sú Vám neprávom prisudzované na základe vlastného nepochopenia nauky niektorých hľadajúcich sa pokúsim objasniť rozdiel medzi telom hmotným, telom jemným (a jeho úrovňou) , prechod z tela jemného do vedomia Já jsem a následné uvedomenie si toho toľko krát zmieňovaného “těla vědomí “, a to všetko na podklade Vašej nauky a nauky Ramany Maharišiho tak, ako ich celé roky učíte a ich priamych návodov, ako na to. Keby každý naozaj študoval Vaše knihy (čo sa u ľudí, ktorí sa zúčastňovali Vašich meditácií a seminárov dlhé roky predpokladá ako samozrejmé), nikdy by nemohli tvrdiť, že učíte oddeľovanie sa od tela. Na každej spoločnej meditácii a seminári sa uvádza, že pre správne praktikovanie a porozumenie nauke je potrebné mať naštudovanú aspoň Kráľovskú jógu...

 

Já jsem dobrý pastýř, Jan 10, 11

7. 4. 2015

Jiří Vacek

Bible mnohdy nám své pravdy sděluje pomocí symbolů. Tato symbolika je stejná nejen v učení všech náboženství, ale i ve snech a vizích všech hledajících. Pojem „pastýř“ bible používá jako synonymum pro duchovního mistra, který dosáhl poznání vědomí Já jsem a vede ty, kteří mu důvěřují, aby dosáhli stejného poznání jako on. Dobrý pastýř je člověk, který řečí bible „chodí s Bohem“, neboli dosáhl poznání vědomí Já jsem. Učí poznání vědomí Já tím, že svým ovečkám (žákům, učedníkům) ukazuje způsob, know-how, jak vědomí Já jsem poznat. Tím jeho význam pro žáka, který hledá poznání Já, zdaleka nekončí...

 

Stvořené a nestvořené

7. 4. 2015

Jiří Vacek

Co je stvořené, má svůj začátek, a proto má vždy i svůj konec. Spoléhat proto na cokoliv stvořeného, je vždy spoléháním na to, co je pomíjivé, a proto ve své existenci i nestálé a nespolehlivé.

Jediná jistota je v nestvořeném vědomí Já jsem.

 

Já jsem alfa i omega, Zj. 1, 8

6. 4. 2015

Jiří Vacek

V Janově Zjevení již nemluví Ježíš, ale přímo vědomí Já jsem, což je další poukaz, jak správně chápat výroky o Bohu Já jsem: neosobně. Co je nám tímto výrokem sdělováno? Alfa a omega jsou začátkem i koncem řecké abecedy. Tím se nám říká, že na počátku všeho stvořeného je vždy nejprve vědomí Já jsem.

 

Já jsem život, Jan 14, 6

6. 4. 2015

Jiří Vacek

Vědomí Já jsem je život všech vědomých bytostí. Co je sebe si vědomé, je živé. Kde nepůsobí vědomí, není ani vědomý život. Ač je vědomí všude a ve všem stvořeném, není všude projeveno. Ke svému působení potřebuje spoj mezi vědomím a nevědomou hmotou. Tento spoj v člověku tvoří jeho duchovní srdce. Život je vědomí a ve vědomí. Jen co je vědomé, je živé. Život se děje uvědomováním vědomí.

 

Já jsem cesta, Jan 14, 6

6. 4. 2015

Jiří Vacek

Já jsem je cesta. Co je tato cesta, odkud a kam vede? Hledající Boha všech dob a směrů o svém úsilí mluví jako o cestě nebo stezce. Tato cesta vede ze stavu našeho pádu od Boha do nebožského světa zpět k objevení Boha, vědomí Já jsem v nás. Je-li úspěšně dokončena, je v nás obnoveno vnitřní, podstatné spojení s Bohem a po odložení těla je dosaženo spásy v božském světě.

 

Já jsem dveře!, Jan 10, 9

6. 4. 2015

Jiří Vacek

Já jsem, vědomí Já jsem jsou dveře, které vedou do nebeského, to jest božího království. Dosažením poznání sebe ve vědomí Já jsem, které se dosahuje usilovným obracením našeho vědomí na samo toto vědomí, je průchodem, dveřmi, kterými musí projít každý, kdo chce poznat Boha Já jsem a žít v jeho božském světě.

 

Dříve než Abraham, Já jsem!, Jan 8, 58

6. 4. 2015

Jiří Vacek

Ježíš byl tak mocně sjednocen s Bohem, s vědomím Já jsem, že se i vyjadřoval ve svých výrocích tak, jakoby mluvilo přímo ono ... Pokud nepochopíme, že se Ježíš často vyjadřoval jako Duch, vědomí Já jsem, nutně chápeme jeho výroky nesprávně. Vše, co vychází z této nevědomé záměny Ducha za tělo, je proto jen nevědomostí a ničím víc.

 

Největší zlo je nevědomost

5. 4. 2015

Jiří Vacek

... Nevědomost všeho druhu proto nejen není neškodná, ale je přímo zlem a příčinou myšlení a chování, které vytváří nesvobodu, ve které nám vládne zlo, které jsme přijali za svůj způsob zabezpečení své existence ve světě. Nevědomost je proto základním proviněním proti nám samým. Pod jejím působením si připravujeme zlý osud jako výsledek našeho nesprávného myšlení a konání. Naší povinností je proto vědět a rozpouštět naši nevědomost všemi způsoby...

 

O největším zlu

4. 4. 2015

Jiří Vacek

... Pokud stvořené bytosti se udržují vědomě v Bohu a žijí s ním v souladu, jejich existence a nejen pouhá existence, ale i štěstí a blaženost, jsou plně a bez úsilí na jejich straně, Bohem, jejich stvořitelem zabezpečovány. Oddělením se od Boha stvořené bytosti toto božské zaopatření ztrácejí. Oddělení představuje velké oslabení spoje stvořená bytost – Bůh, a proto i zmenšený příjem všeho potřebného k božskému životu, které Bůh samovolně zabezpečuje svou pouhou existencí...

 

Základ vědomí je vědomí sebe

3. 4. 2015

Jiří Vacek

Vědomí není prvotně vědomím něčeho, ale sama sebe. Já existuji, jsem si vědom, že existuji a jsem to Já, kdo existuje. Nejprve zde vždy musí existovat samotné vědomí a teprve pak si může něco uvědomovat, když k tomu přivrátí svou pozornost.

 

Vědomí absolutní a jedinců

2. 4. 2015

Jiří Vacek

... Proto ač z nejvyššího hlediska absolutno, vědomí Já jsem je vždy sebe si vědomé, totéž vědomí si jedinci v sobě nejen neuvědomují a žijí v nevědomosti o tom, co jsou, ale dokonce je spojují s tím, co nejsou. Proto není vůbec nesprávné zdůrazňovat „sebe si vědomé vědomí“, protože většina lidí pod vědomím chápe pouze vědomí něčeho předmětného. Zcela jim chybí to základní: sebe si uvědomující vědomí Já jsem a pochopení jeho nezávislé existence. Tato nevědomost vede až k materialistickým názorům, že vědomí není samostatný princip, ale je vytvářeno jako výsledek smyslového vnímání...

 

Veřejná meditace v Praze v březnu 2015

1. 4. 2015

Jiří Vacek

... Naše pravidelné meditační setkání se konalo v sobotu 21. března ve Spolkovém domě Prahy 13. Účast byla dobrá vzdor rozdělení naší skupiny. Pod jeho vlivem někteří hledající se zcela nesmyslně a v rozporu se svými skutečnými zájmy našich setkání straní. Ubližují tak sobě. Mnozí se tak až příliš podobají fanatickým vyznavačům nejrůznějších totalitních duchovních směrů...

 

Bytí podmíněné a nepodmíněné

1. 4. 2015

Jiří Vacek

... Ač Já i ne-já, vědomí a stvoření, neprojev a projev tvoří jednotu jediné nejvyšší Skutečnosti, neplatí, že Já – vědomí je vše. Právě nerozlišování vědomí od ne-já, od nevědomých předmětů, což je celé stvoření včetně bytostí, které je obývají, je příčinou veškerého utrpení a nesvobody. Proto musí být odstraněna trvalým rozlišováním toho, co je sebe si vědomé, od toho, co je nevědomé...

 

O zlu čiste prakticky

1. 4. 2015

Zuzana Koubová

... V tom je to zlo ( zlo= vlastná nevedomosť , ktorá nám zastiera Pravdu, takú aká je) veľmi záludné, že škodí v prvom rade svojmu nositeľovi , ktorého zároveň presvedčí, že je pre neho samotného dobré a zlé je len pre tých druhých, (lebo si to zaslúžia, lebo je to tak spravodlivé, atď…) a hlavne, že zato neponesie žiadne následky, dokonca, že aj tie následky ponesú tí druhí. Myseľ pod vplyvom zla si dokáže ospravedlniť skutočne čokoľvek ako dobré a správne pre seba a to zlé a nesprávne vidí zásadne mimo seba v druhých, čo je typické pre každé ego...

 

« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32

následující »