Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Já jsem vědomí Já jsem. To, co v nás vše pozoruje, co si vše uvědomuje včetně své vlastní existence, je vždy mnohem důležitější než to, nač se soustřeďuje, co pozoruje. Bez pozorujícího vědomí nic pozorovaného neexistuje ani existovat nemůže. Vědomí je prvotní, nezávislé bytí. Pozorované je existence závislá na pozorujícím vědomí.

Ing.Dr. Otakar Mikeš, DrSc.

Promluva významného představitele Náboženské společnosti českých Unitářů o necírkevních duchovních učitelích v naší republice. Autor mezi ně řadí kromě duchovních Unitarie i naše přední mystiky například F. Drtikola, K. Minaříka, K Makoně a také J. Kočího a J. Vacka.

Jiří Vacek

Vše stvořené je činností jedné jediné božské energie a její síly. Tu zevní, tvarovou část stvoření vytváří sama sebou tak, že se sama stává světem. Ač je jen jedna síla, je rozlišená podle svých činností od neživé hmoty přes živou hmotu, duševní schopnosti, kterým říkáme mysl až po duchovní světlo, které je jejím nejvyšším ještě božským projevem.

Jiří Vacek

Jiří Vacek

...Skutečností je, že každý člověk je někdy dobrý, jindy špatný, někdy hodný, jindy zlý. Lidé se chovají v dané chvíli podle toho, co v nich, jaká myšlenka či cit právě převládá. To je ovládá a v souladu s tím i jednají...Charakter lidí a jejich chování nejsou stálé, nejsou ani vždy dobří nebo zlí ani duchovní nebo neduchovní. Je souhrnem různých sil a přesvědčení, pod jejichž vlivem jednají za určité situace a okolností...

Jiří Vacek

Vnitřní pránájáma probouzí v nás existující síly zla, které ve svém účinku směřují od Boha a posilují ego. Pokud důsledně neprovádíme trvale očistu, ale bez rozlišení se necháváme těmito zlými silami unášet, tak se nás zmocní, ovládnou a zničí duchovně, ale často i duševně a tělesně. Pránájáma tyto síly v nás nevytváří, ale probouzí do vědomí, aby mohly být rozpuštěny. Pokud se tak nestane, stále v nás působí, ale skrytě, aniž bychom si je uvědomovali.

Jiří Vacek

Hlavní zásada: vedeme vědomě pozorností vědomí životní sílu, což se nejlépe děje v sebe si vědomém pozorovateli, a to s láskou k ní s vědomím její božskosti. Pozornost rozdělujeme mezi Sebe, vědomí pozorovatele a prodýchávanou část těla. Neztrácíme vědomí Sebe ani se neztotožňujeme s pránou a s tělem. S životní silou spolupracujeme s úctou, protože je silou boží. Vědomě a s pokorou se odevzdáváme jejímu působení v nás.

Jiří Vacek

„Já jsem, vědomí Já jsem, jsou dveře do nebeského království“, učí Ježíš. Nutnost a význam poznání Sebe hlásá většina mistrů všech náboženství včetně pravých buddhistů. Uvědomění Já jsou dveře, ale nikoliv samo nebeské království. Často se však zdá, že oboje je ztotožňováno, ale neoprávněně.

Jiří Vacek

Pokud nepochopíme plně hloubku svého pádu, který spočívá ve ztrátě spojení s naší podstatou, která je Bohem v nás, příliš na stezce nemůžeme uspět. Ztratili jsme Sebe, Boha v nás a stali se nevědomou hříčkou sil, o nichž nic nevíme, včetně ztráty poznatků zákonitosti s jakou působí.

Jiří Vacek

Bůh nepochybně tvoří prvé lidi bez ega. Jsou to jedinci, kteří jsou rozlišení od absolutního, neprojeveného božství vědomím své osobnosti tvořené světelným tělem a myslí. Uvědomují si i svět, ve kterém žijí. Proto je zřejmé, že existují jedinci jak bez ega, tak s egem.

Jiří Vacek

Představa, že je více mistrů, a proto je možné měnit jednoho mistra za druhého, je zcela nesprávná a velmi zavádějící. Pravda zní: Je jen jeden mistr a tím je Bůh, jedno jediné vědomí Já jsem, které odhalené září v některých osobnostech, které dosáhly jeho uvědomění v sobě.

Jiří Vacek

Síla je sama o sobě neutrální. To, čím ji nasytíme a jak ji používáme, teprve z ní dělá dobrou nebo zlou, spásnou nebo nespásnou. Síla je opojná svou mocí a kdo nerozumí její podstatě a zákonitosti, kterou se řídí a je pod vlivem zla a ega, snadno tomuto opojení k obrovské škodě své i druhých podlehne. Proto se také plným právem radí, abychom například nepěstovali zázračné síly.

Jiří Vacek

Vše, co existuje, je jen nejvyšší Skutečnost, Bůh. Stvořitel všeho stvořeného. Je před jeho začátkem, na jeho začátku i konci. Udržuje vše stvořené sám sebou.

Jiří Vacek

Poznání našeho Já není totéž, co poznání Boha. Je pouze poznáním soupodstatnosti naší podstaty s Bohem, který naše Já překračuje. To platí zejména pro úsek stezky od objevení našeho pravého Já, vědomí Já jsem až do plného rozpuštění ega. Po celý tento úsek stezky platí, že naše pravé Já v nás existuje společně s naším egem.

Jiří Vacek

Sama myšlenka kritického přístupu k mistrovi, když již jsme se stali jeho žáky, je nesmyslná. Důvěra v mistra je jedním ze základních předpokladů, aby žák byl vůbec schopen mistrovu pomoc přijmout. Pokud mu nedůvěřujeme, škodíme i sobě, protože my sami postojem své neočištěné mysli vytváříme skutečnou překážku přijetí jeho pomoci.

Jiří Vacek

Zlo má, jak jinak, jen zlé vlastnosti a následky. Jedna z nejhorších je, že je nakažlivé. Pokud nejsme bdělí a ostražití, zlo namířené na nás v nás vyvolává zlé city, které jsou opravdu smrtelnými hříchy, což zvláště platí o nepřátelství až nenávisti a hněvu.

Jiří Vacek

Kdo medituje bez lásky, medituje bez Boha. Taková meditace pak nejen neprospívá, ale škodí. Není to nic jiného než přehlížení Boha jako lásky.

Jiří Vacek

Zlo je nevědomost a nevědomost je zlo. Jedno nelze odlišit od druhého. Jsou nerozdělitelně spojeny v nekonečném řetězu příčin a následků. Jedno neustále plodí druhé a druhé prvé a to tak dlouho, dokud tento řetěz zlých příčin a následků nerozetneme mečem správného rozlišování v souladu s naukou. Jejím nevynechatelným základem je trvalá láska k Bohu, k bližním i k sobě, uplatňovaná pod vedením rozlišující božské moudrosti.

Jiří Vacek

...Schopnost být si vědomo, tedy to, co zpravidla máme na mysli, když používáme pojem „vědomí“, není totéž, co moc vědomí. Tvoří jednotu, ale nejsou totožné. Je proto nutné je rozlišovat, ale neoddělovat od sebe. Pro naši duchovní praxi je důležité tento rozdíl znát a vědět, že něčemu věnovat pozornost nemá za následek pouze uvědomění toho, čemu pozornost věnujeme, ale ovlivnění toho, co pozorujeme mocí vědomí...

Jiří Vacek

Milovat své nepřátele znamená na prvém místě nechovat k nim nenávist a neutápět se v hněvu nad jejich skutky. Proč je zřejmé. Nenávist a hněv jsou zlem, skutečné zlé síly v každé podobě, ať jsou zevně spravedlivé nebo nikoliv. Jsou zlou energií, která ničí každého, kdo je chová, doslova na těle, na duši i na duchu jen proto, že jsou zlé a to již v té chvíli, kdy je vytváříme.Jiří Vacek

Jiří Vacek

...Možná, že právě nevíra v Boha je z výše uvedených důvodů příčinou toho, proč se tak mnoho hledajících dopouští mnoha hříchů a je to s nimi špatné, jak Maháriši výslovně uvádí. Víra v Boha, je-li pravá, nás určitě chrání od hříchů, kterých se hledající tak často dopouští. Jedním z nich je určitě i znevažování mistra. Ten, jak jsme poučováni, je Bohem...

Jiří Vacek

Největším a nejlepším spojencem zla je hloupost, která je výsledkem duchovní nevědomosti...Ke zbavení se nevědomosti nestačí proto samotná změna smýšlení, ale je nezbytné i rozpuštění její energetické stránky...

Jiří Vacek

...Také je nezbytné hlídat, zda se nejedná o rozpor toho, co kdo říká, ale opravdu dělá. Věřit slovům a nikoliv činům je velmi škodlivé. Většina nechce pravdu, jaká je, ale tu svou, co se jim líbí. Pravda však zdaleka není to, co si myslíme nebo to, co máme rádi, jen proto, že si to myslíme a máme rádi. Kdo nedbá těchto zásad a některých dalších a uvěří zlu, tomu se zlo odvděčí tím co jedině má: samo sebou, zlem.

Jiří Vacek

...Toto je učení všech pravých mistrů a bez tohoto rozlišení není ani poznání Sebe možné. Pokud se uvědomuji jako to, co nejsem, nemohu si uvědomit, co jsem. K tomu vede jedině praxe uvědomování ve vědomí: nejsem nic, co pozoruji, ale sebe si vědomé vědomí, které vše pozoruje...

Jiří Vacek

Na poslední chvíli Jirka s Evou nám oznámili, že do Brna nejedou. Proto jsme hledali jinou dopravu. Jel jsem s Koubovými, Miluška s Martinem Čapkem. Ačkoliv v týdnu byla obrovská kalamita způsobená sněhem a námrazou a silnice nesjízdné, počasí se na sobotu zlepšilo. Dojeli jsme dobře a včas i když bylo hodně mlhy a déšť. Řízení bylo proto náročné.

Jiří Vacek

...Mnozí hledající si nejsou například stále schopni uvědomit, že duchovní hříchy jsou skutečně smrtelné pro život v Duchu a stále si hoví v nepřátelských citech vůči svým bližním ve falešném přesvědčení, že jsou spravedlivé. Nedokáží pochopit, že jimi skutečně vraždí svůj vnitřní život. Za svůj dlouhý život na stezce jsem viděl spoustu takových příkladů, jak hledající nejen podléhají silnému zlu v sobě, ale nejsou ani schopni v něm vidět něco skutečně zlého, co škodí na prvém místě jim...

Jiří Vacek

Jan Evangelista nás učí: Bůh je láska. Proto platí, že láska je Bůh, i když není jen láska. Cesta k Bohu je vždy jen cesta lásky a láskou k Bohu, který je sám Láska. Milujeme Boha celou svou bytostí, ze všech svých sil a to stále. V této lásce milujeme své bližní i sami sebe, protože láska je nedělitelná a nic a nikoho nezamítá.

Jiří Vacek

Mnozí hledající dokonce i desítky let čtou duchovní literaturu a meditují sami i ve společenství, ale současně dodnes nenahlédli naprostou nezbytnost ovládat svou mysl a to neustále po celý den okamžik po okamžiku s použitím rozlišující moudrosti. Ponechávají volnost zlu, kterému se nejen nebrání, ale plně se s ním ztotožňují, aby vládlo zejména zlými city jejich mysli. Přijímají je za své, za spravedlivé a samozřejmé i oprávněné a ochotně se jím nechávají ovládat.

Jiří Vacek

Odpověď je jednoduchá a jasná: jejich trvalé a dlouhodobé dodržování nám zaručuje šťastný život. Pokud je dodržujeme opravdu správně a přece trpíme, vysvětlení je, že jsme je v dřívějších zrodech nedodržovali a přestupky proti nim sklízíme v tomto životě. Proto se nesmíme nechat od jejich dodržování odradit, ale trvale je přijmout za své. Jejich účinek se nemůže nedostavit.

Jiří Vacek

Tvrzení Ramany Mahárišiho, že transy se ztrátou vědomí světa, což je kévala nirvikalpa samádhi, nevedou ke konečnému cíli stezky, jímž je vysvobození z nebožského světa a plný návrat k Bohu v projevu i neprojevu, jsem vždy přijímal. Zdůvodnění zní, že toto samádhi nerozpouští vásany, sklony a síly, které jsou příčinou nových zrodů, a proto tato cesta nevede k vysvobození ze zrodů v nebožském světě.