Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Není koan jako koan. Jen jeden je královský. Jak zní? „Kdo jsem, co je mé Já?“ Proč je královský? Protože kdo jej opravdu vyřeší, našel řešení úplně všeho včetně všech koanů a již je nemusí řešit. Kdo jej nevyřeší, nezná nic. I kdyby znal řešení všech ostatních koanů, stále nezná to nejdůležitější – Sebe, svou buddhovskou podstatu.

Jiří Vacek

Náš život a celá duchovní stezka není nic jiného než střet dvou druhů sil. Jedny míří k Bohu, druhé nás Bohu a tím i našemu původnímu šťastnému a blaženému božskému životu a stavu vzdalují a udržují naše utrpení a nesvobodu. Tyto síly jsou vnitřně stejně skutečné jako síly zevní, fyzikální. Jelikož rozhodují o našem osudu zejména po opuštění tohoto těla a jeho světa, jsou z tohoto pohledu pro náš život rozhodující, a proto i důležitější.

Jiří Vacek

Často dostávám dopisy se žádostí o pomoc, na které neodpovídám, protože ve svém stáří a pro pracovní zatížení toho nejsem schopen. Navíc často píší lidé, které ani neznám. Nejsem léčitel ani neumím zázraky. Obecná a také jediná skutečně účinná rada pro všechny tyto případy je stejná. Karma nám přesně vždy vrací to, co jsme sami zaseli. Nespravedlnost v tomto smyslu neexistuje. Kdo chce změnit svůj osud, musí proto vždy nejprve změnit sám sebe, svůj charakter a vydat se zpět na cestu k Bohu.

Jiří Vacek

...V utrpení, nesvobodě a ve zlu si libuje jen zlo a nic jiného. Jestliže nás někdo ubezpečuje, že je v pořádku, když neznáme Boha, protože je vše, jak má být, pak je zřejmé, že z Boha není. Takovým lidem je lépe se vyhnout, aby nás svou neláskou k Bohu nenakazili. Ať si zůstanou tam, kde jsou a kde chtějí být, když jim takový stav vyhovuje. My následujme ty, kteří nás předcházejí k Bohu. Zvolili to lepší: jak má být a nikoliv jak je.

Jiří Vacek

Mnoho hledajících netouží jen po Bohu, ale i po mnoha dalších věcech ve světě. Jednou z těchto tužeb jsou i děti. Z nejvyššího hlediska platí, že vše jiné než Bůh je překážkou na cestě. Přesto mnoho hledajících vidí v dětech až smysl života a velké uspokojení. Pravda je, že tyto naděje jako svět vůbec, trvalé štěstí přinést nemohou. To je zákonité.

Jiří Vacek

Ve čtvrtek večer 12. prosince mně volá Hynek Beran. Jen pomalu si vybavuji z paměti, kdo to je. Uváděl setkání s Tomášovými v Lucerně, pak v našem sporu s Avatarem napsal proti nám několik ostrých článků na internetu. Nakonec jsme jej viděli v pořadu České televize o zednářích jako velmistra zednářské lóže. Od té doby jsme několik roků o něm ani neslyšeli, ani jsme se dříve osobně neznali. Tím překvapivější jeho zavolání bylo.

Jiří Vacek

Ježíš nám dal jasná pravidla a poučení, jak se máme chovat ke svým bližním, což platí zejména o našem chování v duchovním společenství. Nejen o chování, hlavně o našem smýšlení o nich. Nejdůležitější z nich je přikázání lásky k bližním i k nám samým. Kdo nemiluje své bližní, v tom není ani Bůh, protože Bůh je láska.

Jiří Vacek

...Vést meditace, zejména týdenní, je velká a namáhavá práce a oběť pro druhé. V současné době je nemůže vést po celou dobu konání jeden mistr. Musí se ve vedení střídat po dnech. I tak jde o velkou oběť. Kdybychom nebyli v současnosti čtyři, kteří se mohou uvolnit na všechny semináře, museli bychom jejich pořádání podstatně omezit. To, že se v současné míře konají, je jen jejich zásluha...

Jiří Vacek

...Nejedná se o osoby, ale o síly, boj sil dobra a zla. Zlo nás nerado ztrácí ze své moci a proto napadá nejvíce ty, kteří nás z jeho moci vysvobozují. Pokud se zlu podaří nás od těchto lidí oddělit, pošpinit je, má svůj úspěch téměř jistý. Takto se dělo vždy všem mistrům...

Jiří Vacek

V sobotu 16. listopadu máme veřejnou meditaci v Praze, ve Spolkovém domě ve Stodůlkách. Sál je velký, takže je to jedna z mála příležitostí, kdy se můžeme všichni sejít. Jak jsem se dozvěděl, Hynek chtěl mít právě tentýž den „celodenku“ v Olomouci. Po celý rok je mnoho možností, kdy mohou mít meditaci, ale chtěl ji zrovna tentýž den...

Jiří Vacek

K napsání těchto řádek mě donutil obrovský nedostatek správného rozlišování některých z přátel v Hynkově případu. Dokonce zaznívají hlasy, že „mám Hynkovi odpustit“. Tak za prvé: pokud bdíme v pozorovateli a správně rozlišujeme, pocity ublížení, zklamání a podobné nevznikají. Proto také není třeba vnitřně odpouštět, protože se ničeho nedržíme. Zevně pak zde není u Hynka jediná známka nějaké touhy po odpouštění tím méně náznaku pochopení nějakého pochybení. Právě naopak: jestliže někdo manifestačně ze své vůle nepřijde na společnou meditaci se svým mistrem i osobním přítelem, pak se jedná o vrcholný projev nelásky, neúcty až pohrdání a duchovní pýchy.

Jiří Nykl

Láska bývá vystavená zkouškám, abychom je mohli překonat a být silnějšími a moudřejšími. V době ohrožení vztahů ve společenství si maličcí hlouběji uvědomují hodnoty, o které jde. Tři duchovní klenoty nejsou pro nás pouhým pokladem, ale hlavně třemi pevnými body, na kterých je postavena naše naděje. Uvolnění jednoho může znamenat nejen nestabilitu, ale také pád.

Jiří Vacek

Jelikož Bůh je láska, platí i: láska je Bůh. Bůh není ale jen láska. Omezovat jej pouze na lásku by bylo proto nesprávné a také by to nebylo dobré. Láska je však jednou z božích základních vlastností. Proto kdykoliv cítíme lásku, skutečně cítíme, prožíváme projev boží. V lásce je nám tak Bůh velmi blízko.

Jiří Vacek

...Mistrovská osoba není Bůh. Bůh je Duch vědomí Já jsem. I když si mistr v těle zaslouží naši úctu a vděčnost, Bůh Já jsem má vždy přednost. Jakkoliv duchovně vyspělá osobnost není pevnou a trvalou oporou. Tou je jen Bůh vědomí Já jsem. Stezka k němu je od svého začátku až do svého konce átmavičárou. Dávat před ní přednost malování, není dobré ani pro toho, kdo takto nabádá druhé ani pro toho, kdo se takovými radami řídí...

Jiří Vacek

Tak jako není jedno, čemu věnujeme pozornost vědomí a také, na to nezapomínejme, čemu ji nevěnujeme, není jedno, co či koho milujeme a jak milujeme ani co nemilujeme. Je pravda, že láska je Bůh a milovat je božské, ale láska, ač je Bohem, není celým Bohem. Proto není moudré se řídit pouze láskou, ale láska musí vždy zahrnovat další vlastnosti boží, zejména božskou moudrost, která ji má řídit. Láska sama je slepá, a proto potřebuje vedení moudrostí.

Jiří Vacek

Harry je pěkný a statný kocour Zákopčanů. Mají jej z útulku, kde mu doslova zachránili operací stehna život. Mnoho dobrého od lidí neužil a proto není divu, že je opatrný. Mě vzal na milost a mohl jsem si jej pohladit až druhý den pobytu u Zákopčanů.

Jiří Vacek

To, co v nás miluje druhé, je sám Bůh, který je láska. Takto miluje v druhých sám sebe. Jelikož žijeme v nevědomosti jak o Bohu, tak i o sobě, zaměňujeme sebe i druhé za naše osobnosti. Ty se nacházejí ve stavu nevědomosti a v egu, a proto lásku, která je sama o sobě božská, vztahujeme k nebožskému. Z toho pak povstávají veškerá nedorozumění v lásce a následné utrpení.

Martin Tomeš

Drazí přátelé, při četbě níže uvedené sútry jsem si vzpomněl na události posledních týdnů a to mne vede k tomu, abych napsal tento malý úvod a podělil se s Vámi o svatá slova Buddhy. Ne proto, že bych chtěl kohokoliv poučovat, ale proto, abych nám všem, sebe nevyjímaje, připomněl, jak vzácné jsou tři klenoty. Mnohokráte jsme byli oprávněně upomínáni, abychom si vážili Mistrovy Milosti a Přítomnosti a neméně často nám totéž bylo řečeno o svaté dharmě – nauce vedoucí k vysvobození, která z něj tryská. Ano, ke třem klenotům – přímým projevům Boží Milosti musí vděčnost a láska růst neustále. Není-li tomu tak, už padáme.

Jiří Vacek

Až do posledního dne jarní Morávky 10. června se Hynek choval jako žák...To se změnilo koncem jarní Morávky. Pak najednou mně nezavolal dva a půl měsíce ani jednou. Mlčení až příliš významné. Volal až 16. srpna, že nebude meditovat s Jirkou Krutinou. Jeho důvody jsem uvedl již dříve jinde. Po pár dnech své rozhodnutí sám zveřejnil ve své odpovědi Robíkovi na webu. Osobně jsem se záměrně k celé záležitosti nevyjadřoval, abych Hynkovi poskytl možnost nejít do krajností...

Jiří Vacek

Jednoznačně proto, že zúčastnění nezvládli útok odstředivých sil na naše společenství, nehlídají svou mysl a také si klubovny mnozí nevážili a nepodporovali ji. Spouštěcím popudem bylo Hynkovo rozhodnutí nemeditovat s Jirkou, což ve skutečnosti znamenalo, že Hynek nechce meditovat se mnou. Dění kolem jarního semináře na Morávce 2013 popisuji ve skriptech „Vanutí Ducha svatého“.

Jiří Vacek

Duchovní společenství je svým významem pro hledající jedním ze tří duchovních klenotů. Poslání tohoto klenotu je jediné: poskytovat pomoc hledajícím na stezce. Aby plnilo toto poslání, vyžaduje správné chování všech svých členů. Požadavky na členy takového společenství uvádí například Ježíš v evangeliích. Obsahuje je rovněž duchovní skriptum „O duchovním společenství“.

Jiří Vacek

Vědomí Já jsem, ono biblické „bohové jste“, září v každém člověku neustále, ale pro překážky na naší straně je nezakoušíme. K tomu se vztahuje citát z bible: „Svítí světlo v temnotách, ale ty je nepoznávají“. Světlo je světlo vědomí Já jsem, temnoty jsou zlé a Bohu se protivící síly. Chceme-li, aby z nás Bůh, Já jsem, zářil včetně lásky a inteligentní síly, kterou je, musíme překážky, které brání jeho vyzařování, rozpustit. To je očista prováděná zejména pomocí postoje sebe si vědomého pozorovatele a rozlišovací schopnosti. Duchovní skupiny, které tyto postupy nemají, prostě bdí nad myslí a snaží se těchto nečistot zbavit podobným úsilím.

Jiří Vacek

Mistr je jen jeden a je jím Bůh, vědomí Já jsem. Osoby mistrů jsou vědomými a inteligentními prostředníky tohoto jediného mistra, který z nich září, a tak pomáhá na stezce všem, kteří se na toto vyzařování a nikoliv na osobu, správně zaměří. Rozlišujme proto moudře mezi osobnostmi mistrů a mistrem Bohem Já jsem, ale nikdy je nerozdělujme, tím méně je nesmíme stavět proti sobě. Osoba mistra si zaslouží naši hlubokou úctu a vděčnost, ale nesmíme ji nikdy absolutizovat a stavět na úroveň samého Boha a již vůbec ne pro ni odmítat a dokonce nenávidět jiné osoby mistrů. Bohužel se tak často děje.

Jiří Vacek

Meditační skupiny na celém světě ve všech dobách vznikají kolem osoby mistra. To je zákonité. Jeho vnitřní odhalené božství k němu přitahuje ty, kteří touží po Bohu, a proto se kolem něho seskupují. To není vyvoláno pouze zevním kázáním nauky, ale jejím vnitřním uskutečněním. Pouzí kazatelé bez vnitřního dosažení, které propůjčuje sílu k jejich působení, nemají proto zákonitě úspěch, a často proto natropí i mnoho škody. Každý má nejprve v sobě uskutečnit Boha a teprve pak jej, jeho poznání, učit. Jinak učí to, co sám neumí ani nedělá. Mistr je nejen zakladatelem skupiny, ale svou duchovní silou ji i udržuje v existenci.

Jiří Vacek

...Všichni bychom si měli z oné vřavy vzít důrazné poučení. Právě takto útočí síly zla na ty, kteří se chtějí vymanit z jejich moci. Je proto povinností každého je prohlédnout a odmítnout a nikoliv je rozvíjet pod pláštíkem nepravé spravedlnosti. Každý, kdo tak neučiní, stává se, jedno že nevědomě, spojencem zla a škodí sobě i celé skupině a všem jejím členům.

Jiří Vacek

Bůh je Bohem proto, že je dokonalé dobro, moudrost i láska. Je současně naším milujícím Otcem i Matkou. Všichni jsme stejně jeho děti, bez rozdílů rasy, národnosti, náboženství a dalších rozdílů. Všechny nás stvořil bez poskvrny božské a do božského světa. Řečí bible: všichni jsme na začátek našeho bytí dostali stejné „hřivny“, stejné možnosti a svobodnou vůli se rozhodovat. Tam naše svoboda končí a začínáme sklízet výsledky a následky svých rozhodnutí a činností, kterými je naplňujeme.

Jiří Vacek

...Zásadně a důrazně musím odmítnout názor, který ve vřavě kolem Morávky zazněl a který kritizoval výběr účastníků. Plně a vždy platí, že žáky si vybírá mistr a nikoliv žáci mistra. To platí i o účasti hledajících na společných meditacích s mistrem. Meditovat s mistrem není právem žáků, ale je to přesně opačně: je obrovskou milostí, na kterou nemá nikdo nárok. Dokud bylo na seminářích dostatek míst, tak se výběr neprováděl. Když je míst pro velký zájem málo, je výběr nutný. Je samozřejmé, že přednost mají ti opravdoví...

Jiří Vacek

Za Morávkami, které zabezpečoval ve svém volném čase a svými silami, je obrovská mnohaletá nesobecká Leoškova práce pro nás všechny a patří mu za ni velký dík nás všech. Často se nedočkal uznání, ale od práce pro hledající jej nic z toho neodradilo. Zůstával stále dobré mysli a přátelský ke všem. Díky, Leošku, moc děkujeme. Poskytl možnost osobního duchovního prohloubení velkému počtu hledajících. Jen málo lidí jako on se tolik zasloužilo o organizační zabezpečení této stránky duchovního života. Při tom nepropadl povýšenosti ani pocitům vlastní důležitosti. Prostě dělal to, co považoval za správné. Je opravdovým karmajogínem.

Jiří Vacek

Je skutečně neuvěřitelné, co si někteří lidé o sobě myslí a co vše si mohou dovolit. Neúcta a nevážnost k duchovnímu poučení z nich přímo křičí. Velmi se mýlí, když si myslí „nic se neděje“, mohu si dělat, co chci. Někteří si dokonce zaslaný xerox před vrácením přečtou. Nedělají přece nic špatného. Pravý opak je pravdou: vše se nám počítá, ze všeho skládáme účty; což v duchovní oblasti platí dvojnásob. Kdo si nabídky duchovního poučení a prohloubení neváží, tomu je prostě vzato se všemi důsledky. O takové zájemce duchovní svět nestojí ani je nepřijímá.

Jiří Vacek

Martin chodil pozdě na středeční meditace. Divil jsem se proč, když jsme věděli, že je v té době doma. Když jsem mu vzkázal, ať chodí včas, odpověděl, že nemůže, protože v té době má povinnost vést po internetu konzultace se studenty. Pak mu to nedalo a překontroloval si svůj rozvrh a objevil, že v průběhu roku se mu změnil. Tak zjistil, že může nejen chodit dřív na meditace, ale dokonce i jet na květnovou Morávku. Takové zásahy šakti do dění kolem nás provádí často.