Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nauka - praxe

Příspěvky

Stručný deník (červen – červenec 2007)

14. 8. 2007

Jiří Vacek

... Staré tělo zlobí stále víc a víc. Někdy tak, že je dokonce ohrožena moje účast na seminářích. Pár dnů před květnovou Morávkou mě doslova sklátila chřipka a bolesti zad. Nemohl jsem chodit ani po bytě. Situace vypadala beznadějně. Jet v tomto stavu 400 km, řídit a pak celý den sedět na meditacích se zdálo nemožné. Začal jsem se usilovně léčit zevně i duchovně  a stal se téměř zázrak. Přesně den před odjezdem se mně ulevilo, a tak s pomocí boží, prášků a dávky sebezapření jsem mohl odjet...

 

Recenze - David Godman: Život podle Bhagavana

7. 8. 2007

Jiří Vacek

godman-zivot_podle_bhagavana.jpgDavid Godman: Život podle Bhagavana, přeložil R. Skarnitzl, 340 Kč, vázané, 360 stran.

D. Godman ve své knize zaznamenal vyprávění Annamalai Swamiho, který mnoho let žil s Ramanou Mahárišim a byl jeho přímým žákem a později dosáhl poznání sebe. Líčí život v Ramanašramu i chování mudrce bez příkras a podle skutečnosti a také podává jeho učení z té plně praktické stránky.

 

Recenze – Objevování Bible

6. 8. 2007

Jiří Vacek

objevovani_bible.jpgIsrael Finkelstein, Neil Asher Silberman: Objevování Bible, vázané, 350 Kč, 335 stran. Dodáváme na objednávku.

... Studium „Objevování Bible“ je užitečné pro všechny. Názorně ukazují, jak a proč taková písma vznikají a jak moc nepochopení se do nich dostává od těch, kteří uctívají literu, zevnějšek a nikoliv ducha v nitru a prohlašují své omezené názory za boží pravdy. Proč tak činí? Aby získali svůj osobní prospěch.

 

Veřejná setkání

5. 8. 2007

Jiří Vacek

Varování před organizací a ovládnutím společenství organizátory naprosto neznamená, že veškerá organizační činnost je špatná. Není. Je naopak velmi záslužná a dokonce pro život společenství nezbytná. Bez ní by veřejné meditace a semináře nebyly vůbec možné. Pouze je nutné přísně dodržovat pravidla, že všechny takové činnosti musí podporovat vnitřní duchovní rozvoj jedinců. Nesmí se stát samy cílem, ale zůstávat vždy jen prostředkem, jehož pomoc duchovní život usnadňuje...

 

Rozhovor Jiřího Vacka k příležitosti Dychu Zeme, 2007

31. 7. 2007

Jiří Vacek, Juraj Hipš

... JH: Je podla Vás možné dosahnut poznanie bez pomoci Majstra?

JV: Stezku je možné nastoupit a kráčet úspěšně po ní i bez mistra, ale až do určitého bodu. K přímému poznání Sebe je pomoc mistra nezbytná a obdrží ji zákonitě každý, kdo je na její přijetí připraven. Kdo připraven není, tomu mistr nepomůže k poznání i kdyby s ním žil stále...

 

Já jsem brahman – cesta k Jednotě

29. 7. 2007

Jiří Vacek

Myšlenka „já jsem brahman“, je myšlenka jako všechny ostatní myšlenky. Vzniká, trvá a zaniká. Proto není brahman. To je stále takové, jaké je, bez proměn, vznikání, trvání a zanikání. Brahman je vědomí, které si tuto myšlenku uvědomuje a ve kterém existuje, ale pouze dokud si ji uvědomuje. Brahman je brahman s myšlenkou „já jsem brahman“ i bez myšlenky „já jsem brahman“. Nemysli proto „já jsem brahman“, ale obrať svou pozornost na vědomí, které existuje, ať v něm existuje i neexistuje myšlenka „já jsem brahman“ a buď neomezeným vědomím Já jsem. Pouze TO je brahman. Nic jiného jím není. Ze všeho nejméně to, co křičí: „Já jsem brahman“.

 

Anglické články

27. 7. 2007

Jiří Vacek

... Níže uvádím přehled anglických článků. Neručím za jeho úplnost...

 

Nezapomínejme na Boha

20. 7. 2007

Jiří Vacek

Ramana Maháriši v jednom ze svých výroků říká, že když dosáhneme klidu mysli, snadno zapomeneme na Boha a varuje nás před tím. Klidem mysli zřejmě myslí vyšší stavy poznání, ve kterých se zdá, že jsme Bohem. Nejsme, ale pouze Boha více či méně zažíváme. Pokud si tyto stavy jako jedinci přivlastníme, snadno propadáme solipsismu, že existujeme jen my, a že jsme totožní s Bohem.

 

O zlu a milosti

6. 7. 2007

Jiří Vacek

... Jaká je obrana proti zlu? Aby se mohlo zlu čelit, musí se nejprve rozpoznat,odhalit a pak o něm hlasitě mluvit. Zlo si nemůže nic lepšího přát, než když se o něm neví a nemluví nebo když se dokonce prohlašuje, že neexistuje. Pak nerušeně působí. Proto je tak důležité vědět, co zlo je a v čem spočívá ono samo i jeho moc. Co je podstata zla, o kterém hovoříme? V prvé řadě naše odloučenost od Boha a následně přitakání zlu ve víře, že nám přinese  osobní prospěch...

 

Rozhovor s mystikem a jogínem ing. Jiřím Vackem pro portál ASTROweb.cz - 06/2007

26. 6. 2007

Pavel Hanzal, Jiří Vacek

(rozhovor na astroweb.cz)

... PH: Kdybyste měl možnost sdělit našim čtenářům pouze jednu radu do života, která by to byla?

JV: Poznejte sami sebe, to je pravda, která vás osvobodí...

 

Největší neštěstí ega

21. 6. 2007

Jiří Vacek

Nic tak zlé, od Boha odpadlé ego nepotěší jako, když se dozví, že je Bůh a nemusí proto o nic usilovat. Vrchol spokojenosti pak dosáhne, když přijme přesvědčení, že existuje jen jednota, a že tou jednotou je ono samo. Pak je pro ně vše jedno: dobro i zlo. Jaká úleva: nemusí rozlišovat mezi dobrem a zlem; může být bez následků zlé, protože je to „jedno“.

 

Pár poznámek k advaitě

12. 6. 2007

Jiří Vacek

(Viz článek M. Vinklera na www.advaita.cz, 2007)

Vždy, když mluvíme o advaitě, měli bychom pečlivě rozlišovat z jakého postoje o ní mluvíme. Není jedno, zda mluvíme o advaitě jako o nejvyšší Skutečnosti nebo o přímé zkušenosti advaity hledajícími nebo pouze z nevědomé mysli, z ega, které nemá její přímou zkušenost. Ego žijící v nejednotě a které je způsobem své existence odděleno od jednoty, nikdy nemůže jednotu, pokud existuje, nejen přímo zažít, ale ani správně rozumově pochopit.

 

Dvacet jedna řečí askety Gótama zvaného Buddha

10. 6. 2007

Jiří Vacek

(Překlad Jan Kozák)

21_reci_gautama.jpeg... Řeči v té podobě, jak jsou zapsány, představují promyšlený a propracovaný literární útvar. Mluvil Buddha z patra nebo se na řeč připravoval? Jak to, že si ti, kteří řeč vyslechli, si ji hned a napoprvé přesně zapamatovali. Nebo se spíš než o proslov jednalo o rozmluvu, jejíž témata byla podle vzpomínek zpracována do dnešní podoby textu? Použití nepřímé řeči jako: „Vznešený řekl, dlel, přišel a nikoliv použití 1. osoby – já – naznačuje, že nejde o skutečný přímý záznam Buddhovy řeči, ale o její literární zpracování. To v nejlepším případě...

 

Každá pomoc něco stojí

5. 6. 2007

Jiří Vacek

... Proto se našli i posměváčci, kteří zlehčují zátěž těch, kteří vedou společné meditace a semináře. Vedení meditací je opravdovou namáhavou duchovní prací, která stojí hodně sil. Jejím důsledkem je velká únava až vyčerpanost jak duchovní, tak duševní i tělesná. Někdy je výsledkem takové zátěže až nemoc. Nabýt znovu sil chce důkladnou regeneraci, odpočinek i čas...

 

Falešné uctívání

4. 6. 2007

Jiří Vacek

... Ramana Maháriši a žádný pravý mistr také neučí, abychom se zbavovali dobra a jeho rozlišování od zla. Učí přesný opak, pokoru a hlavně lásku k Bohu a k bližním. Proč? Protože láska je sám Bůh, jednota a dobro bez zla. Kdo nemá takovou lásku, není v jednotě, tím méně ji žije. Že je to tak, dokazuje nejen Maháriši, ale všichni praví mistři svým životem...

 

Síly ovládající mysl, rozhodují vše

3. 6. 2007

Jiří Vacek

Naše mysl je součástí mysli božské, a proto se i podílí na její tvořivé moci v tom smyslu, že plně rozhoduje o našem životě. Určuje náš osud i cíl, ke kterému směřujeme. Mocí mysli je energie a ta je plně podrobena zákonitosti, která energie řídí. Zejména platí: energie je nezničitelná a vždy směřuje k uskutečnění toho, nač je nasměrována, a to s takovou sílou, jakou obsahuje.

 

Tři tábory

23. 5. 2007

Martin Tomeš

... Avšak, ať už je situace jakákoliv, tak pokud už cítíme, že je třeba se ozvat, měli bychom pečlivě rozlišovat, kdy je na místě pouhé jednostranné projevení našeho názoru a vyjádření postoje a kdy je možné a hlavně smysluplné začít vést skutečnou debatu, pro kterou je třeba více diskuse schopných osob. Prostě a jednoduše bychom neměli každou „výměnu“ názorů považovat za plnohodnotnou diskusi, protože to dost často žádný opravdový dialog není...

 

Deník JV

12. 5. 2007

Jiří Vacek

... Přichází dopis od paní H., která denně, jak říká, mluví s Pánem. Nyní je zřejmé, že jím je dnešní Satja Sai Baba. O něčem podobném jsem psal v pamětech „Jak jsem hledal “. Paní Iška měla také zde v Praze častá setkání se Sai Babou. Při prvých ani nevěděla, kdo je. V případě paní H. je spojení zřejmě ještě silnější a také prakticky nepřetržité...

 

Zlo není totéž co dobro

6. 5. 2007

Jiří Vacek

Zlo není totéž co dobro a to ani podstatně. Zásadně nesouhlasím s prohlášením typu: „Zlo a dobro mají stejnou podstatu a v jednotě není ani dobro ani zlo“. Taková přesvědčení pocházejí zřejmě z představy, že jednota je jakási mrtvá, nevědomá a nerozlišená kaše, ve které je opravdu vše jedno. Tak tomu není. Jednota je Bůh, živá, sebe si vědomá existence, která je i nejvyšším, absolutním Dobrem. Tak je v jednotě nejen Dobro, ale ona je přímo sama Dobrem.

 

Všední dny

2. 5. 2007

Jiří Vacek

... S počítačem ani psacím strojem se nekamarádím. Píši propiskou a doslova na klíně. Nejraději v pohodlném křesle. Na klín dám polštář, na něj desku kartonu a psací stůl je hotový. Tak mohu psát v leže, i když jsem nemocný. Psaní rukou je tak zautomatizované, že neruší myšlenky a navíc takto mohu psát kdekoliv a kdykoliv – na chatě i na seminářích. Přístroje by mě omezovaly. Vlastně nepíši, ale pouze zaznamenávám intuice, jak samovolně přicházejí. Někdy mě i „obtěžují“, když se objevují při meditaci. Pak nevím, zda riskovat jejich ztrátu nebo je zaznamenat...

 

Kašmírský šivaismus a advaita védanta

22. 4. 2007

Jiří Vacek

Ve stejnojmenné kapitole mistr Lakshmanjoo ve své knize „Kashmir Shaivism“ tyto dva systémy srovnává a uvádí, v čem se liší. Při tomto srovnání se dopouští dvou nepřesností. Monismus není totéž, co advaita. Advaita učí, že existuje pouze jedno, kdežto monismus je pouze víra v jednoho Boha, která je často dualistická. Dále jóga a její praxe není totéž, co advaita a její praxe. Bhakti jóga je nepochybně dualistická a základní stupně jógy například ásany, cvičí i ryzí materialisté pro zdraví...

 

Peter měl sen

19. 4. 2007

Jiří Vacek

Zuzka nám vyprávěla, že Peter ze Zvolena napsal článek na naši obranu. Pak šel spát a ve snu se mu objevila Míla Tomášová a řekla mu: „Nech toho, Miloš se stejně nezmění“. Ráno po probuzení Peter prý článek roztrhal...

 

Základ cesty do jednoty

14. 4. 2007

Jiří Vacek

Stavu jednoty dosahujeme tím, že k ní vedeme pozornost a tím i oživující moc vědomí. Úměrně tomu, kolik pozornosti věnujeme jednotě a jak dlouho, odnímáme pozornost nejednotě a tím i moc vědomí, která je za ní. Tím je naše vědomí jednoty posilováno a nejednota zeslabována.

 

Peklo existuje

9. 4. 2007

Jiří Vacek

Mnozí moderní lidé si myslí, že peklo neexistuje, že je jen strašákem, výmyslem k jejich ovládání. Není. Sám jsem měl možnost se přesvědčit o jeho existenci, když mi bylo umožněno nahlédnout. Není místem, ale stavem duše po smrti, která v životě na zemi podlehla největšímu zlu, jímž je nenávist...

 

Zprávy z Ramanašramu

7. 4. 2007

Martin Tomeš

http://www.ramana-maharshi.org - Toto je adresa stránek, přesněji bývalých stránek, Ramanašramu, jak jsem nedávno s překvapením zjistil. Navštěvoval jsem je dříve často nejen kvůli pěkné obrazové fotogalerii a pdf verzím časopisu Mountain Path (když ho ještě updatovali), ale hlavně a především kvůli tomu, že zde šlo stáhnout díla s učením Ramany Maharišiho v angličtině a to zcela zdarma. Když jsem však nyní po delší době tuto stránku opět navštívil, hned v záhlaví bylo napsáno – orientačně překládám: tato stránka již nemá povolení poskytovat fotografie Bhagavana Šrí Ramana Maharišiho jeho uctívatelům ani mít zde jakékoliv texty či jiné publikace chráněné copyrightem Ramanašramu...

 

Druhy poznání a nevědomosti

27. 3. 2007

Jiří Vacek, Swami Lakshmanjoo

lakshmanjoo.jpgMistr Lakshmanjoo pojednává ve své knize „Kashmir Shaivism“ v kapitole o mokša, str. 95 a dále, o druzích poznání a nevědomosti ve vztahu k vysvobození. Jeho vývody jsou velmi závažné a podnětné a vztahují se přímo na naší praxi. Navíc velmi souhlasí s tím, k čemu jsem dospěl vlastní praxí. Kde tomu tak není, je uvedeno. Podstatné z jeho názorů, spolu s tím, k čemu jsem sám dospěl, uvádím...

 

Pravý mistr učí tichem

10. 3. 2007

Jiří Vacek

Praví mistři, zejména Ramana Maháriši, ale i mistři kašmírského šivaismu zdůrazňují, že mlčení je nejvýmluvnější řeč a také nejvyšší a nejúčinnější učení. I žalmista ví: „Buď tich (utiš mysl) a věz (uvědomuj si), že Já jsem (vědomí Já jsem) je Bůh“. Velmi se divím učitelům, kteří tuto pravdu neznají nebo neuznávají a místo, aby hledající vedli k utišení mysli a soustředění na vědomí Já jsem tj., aby se žáky takto meditovali, stále jen mluví. Místo, aby jejich mysl utišovali jen ji do nekonečna víří, což je přesný opak toho, co má hledající dosáhnout. Někteří jim v takové meditaci dokonce zabraňují a neustále je vyrušují z klidu mysli tím, že požadují, aby se stále ptali...

 

Bez mistra není uvědomění Já možné

6. 3. 2007

Jiří Vacek

... Dokud nepoznáme své pravé Já, ale žijeme v egu, je vše nevědomost a nic víc. Rozhodujícím obratem na stezce je proto poznání Já. Bez jeho dosažení, které je jeho uvědoměním a nikoliv vytvořením, jsme nic nedosáhli. Vše, co si myslíme, že jsme dosáhli, nic není. Poznání Já však bez mistra nemůžeme dosáhnout. Proto v jeho získání leží klíč k úspěchu na stezce včetně spásy. My sami bez mistra se můžeme a také musíme na přijetí jeho milosti připravovat, ale nic víc...

 

Rozdíly mezi mistry

27. 2. 2007

Jiří Vacek

... Uvedené skutečnosti vysvětlují, proč existují i zřejmé názorové rozpory mezi mistry například v otázce úsilí a neúsilí nebo, proč někteří mistři nauku vysvětlují přesně a dávají jasné návody pro praxi. Jiní spíš „básní“, vyjadřují se sice nadšeně, ale mlhavě. Po přečtení jejich spisů je hledající tam, kde byl před tím: ničemu nerozumí a neví, jak na stezce postupovat...

 

Žákův postoj rozhoduje

25. 2. 2007

Jiří Vacek

... Sám na sebe Muktananda prozrazuje, že kdyby plně přijal Nityanandu za mistra, netrvalo by mu 9 let po obdržení šaktipatu, aby dosáhl realizace, ale dosáhl by mnohem dříve. Doslova říká: „Milost mistra není důležitá, důležitá  je milost, kterou žák udělí mistrovi“. Tím potvrzuje, že milost mistra je zde stále, ale žáci se jí otevírají jen málo nebo dokonce vůbec. Tomu odpovídá i jejich duchovní pokrok. Čekají nečinně, až jim mistr udělí milost místo, aby se otevřeli milosti, která z něho září. Proto z tohoto pohledu je důležitější postoj žáka k mistrovi než mistra k žákovi. To je ona „milost“, kterou žák uděluje mistrovi...

 

« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32

následující »