Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nauka - praxe

Příspěvky

Falešné uctívání

4. 6. 2007

Jiří Vacek

... Ramana Maháriši a žádný pravý mistr také neučí, abychom se zbavovali dobra a jeho rozlišování od zla. Učí přesný opak, pokoru a hlavně lásku k Bohu a k bližním. Proč? Protože láska je sám Bůh, jednota a dobro bez zla. Kdo nemá takovou lásku, není v jednotě, tím méně ji žije. Že je to tak, dokazuje nejen Maháriši, ale všichni praví mistři svým životem...

 

Síly ovládající mysl, rozhodují vše

3. 6. 2007

Jiří Vacek

Naše mysl je součástí mysli božské, a proto se i podílí na její tvořivé moci v tom smyslu, že plně rozhoduje o našem životě. Určuje náš osud i cíl, ke kterému směřujeme. Mocí mysli je energie a ta je plně podrobena zákonitosti, která energie řídí. Zejména platí: energie je nezničitelná a vždy směřuje k uskutečnění toho, nač je nasměrována, a to s takovou sílou, jakou obsahuje.

 

Tři tábory

23. 5. 2007

Martin Tomeš

... Avšak, ať už je situace jakákoliv, tak pokud už cítíme, že je třeba se ozvat, měli bychom pečlivě rozlišovat, kdy je na místě pouhé jednostranné projevení našeho názoru a vyjádření postoje a kdy je možné a hlavně smysluplné začít vést skutečnou debatu, pro kterou je třeba více diskuse schopných osob. Prostě a jednoduše bychom neměli každou „výměnu“ názorů považovat za plnohodnotnou diskusi, protože to dost často žádný opravdový dialog není...

 

Deník JV

12. 5. 2007

Jiří Vacek

... Přichází dopis od paní H., která denně, jak říká, mluví s Pánem. Nyní je zřejmé, že jím je dnešní Satja Sai Baba. O něčem podobném jsem psal v pamětech „Jak jsem hledal “. Paní Iška měla také zde v Praze častá setkání se Sai Babou. Při prvých ani nevěděla, kdo je. V případě paní H. je spojení zřejmě ještě silnější a také prakticky nepřetržité...

 

Zlo není totéž co dobro

6. 5. 2007

Jiří Vacek

Zlo není totéž co dobro a to ani podstatně. Zásadně nesouhlasím s prohlášením typu: „Zlo a dobro mají stejnou podstatu a v jednotě není ani dobro ani zlo“. Taková přesvědčení pocházejí zřejmě z představy, že jednota je jakási mrtvá, nevědomá a nerozlišená kaše, ve které je opravdu vše jedno. Tak tomu není. Jednota je Bůh, živá, sebe si vědomá existence, která je i nejvyšším, absolutním Dobrem. Tak je v jednotě nejen Dobro, ale ona je přímo sama Dobrem.

 

Všední dny

2. 5. 2007

Jiří Vacek

... S počítačem ani psacím strojem se nekamarádím. Píši propiskou a doslova na klíně. Nejraději v pohodlném křesle. Na klín dám polštář, na něj desku kartonu a psací stůl je hotový. Tak mohu psát v leže, i když jsem nemocný. Psaní rukou je tak zautomatizované, že neruší myšlenky a navíc takto mohu psát kdekoliv a kdykoliv – na chatě i na seminářích. Přístroje by mě omezovaly. Vlastně nepíši, ale pouze zaznamenávám intuice, jak samovolně přicházejí. Někdy mě i „obtěžují“, když se objevují při meditaci. Pak nevím, zda riskovat jejich ztrátu nebo je zaznamenat...

 

Kašmírský šivaismus a advaita védanta

22. 4. 2007

Jiří Vacek

Ve stejnojmenné kapitole mistr Lakshmanjoo ve své knize „Kashmir Shaivism“ tyto dva systémy srovnává a uvádí, v čem se liší. Při tomto srovnání se dopouští dvou nepřesností. Monismus není totéž, co advaita. Advaita učí, že existuje pouze jedno, kdežto monismus je pouze víra v jednoho Boha, která je často dualistická. Dále jóga a její praxe není totéž, co advaita a její praxe. Bhakti jóga je nepochybně dualistická a základní stupně jógy například ásany, cvičí i ryzí materialisté pro zdraví...

 

Peter měl sen

19. 4. 2007

Jiří Vacek

Zuzka nám vyprávěla, že Peter ze Zvolena napsal článek na naši obranu. Pak šel spát a ve snu se mu objevila Míla Tomášová a řekla mu: „Nech toho, Miloš se stejně nezmění“. Ráno po probuzení Peter prý článek roztrhal...

 

Základ cesty do jednoty

14. 4. 2007

Jiří Vacek

Stavu jednoty dosahujeme tím, že k ní vedeme pozornost a tím i oživující moc vědomí. Úměrně tomu, kolik pozornosti věnujeme jednotě a jak dlouho, odnímáme pozornost nejednotě a tím i moc vědomí, která je za ní. Tím je naše vědomí jednoty posilováno a nejednota zeslabována.

 

Peklo existuje

9. 4. 2007

Jiří Vacek

Mnozí moderní lidé si myslí, že peklo neexistuje, že je jen strašákem, výmyslem k jejich ovládání. Není. Sám jsem měl možnost se přesvědčit o jeho existenci, když mi bylo umožněno nahlédnout. Není místem, ale stavem duše po smrti, která v životě na zemi podlehla největšímu zlu, jímž je nenávist...

 

Zprávy z Ramanašramu

7. 4. 2007

Martin Tomeš

http://www.ramana-maharshi.org - Toto je adresa stránek, přesněji bývalých stránek, Ramanašramu, jak jsem nedávno s překvapením zjistil. Navštěvoval jsem je dříve často nejen kvůli pěkné obrazové fotogalerii a pdf verzím časopisu Mountain Path (když ho ještě updatovali), ale hlavně a především kvůli tomu, že zde šlo stáhnout díla s učením Ramany Maharišiho v angličtině a to zcela zdarma. Když jsem však nyní po delší době tuto stránku opět navštívil, hned v záhlaví bylo napsáno – orientačně překládám: tato stránka již nemá povolení poskytovat fotografie Bhagavana Šrí Ramana Maharišiho jeho uctívatelům ani mít zde jakékoliv texty či jiné publikace chráněné copyrightem Ramanašramu...

 

Druhy poznání a nevědomosti

27. 3. 2007

Jiří Vacek, Swami Lakshmanjoo

lakshmanjoo.jpgMistr Lakshmanjoo pojednává ve své knize „Kashmir Shaivism“ v kapitole o mokša, str. 95 a dále, o druzích poznání a nevědomosti ve vztahu k vysvobození. Jeho vývody jsou velmi závažné a podnětné a vztahují se přímo na naší praxi. Navíc velmi souhlasí s tím, k čemu jsem dospěl vlastní praxí. Kde tomu tak není, je uvedeno. Podstatné z jeho názorů, spolu s tím, k čemu jsem sám dospěl, uvádím...

 

Pravý mistr učí tichem

10. 3. 2007

Jiří Vacek

Praví mistři, zejména Ramana Maháriši, ale i mistři kašmírského šivaismu zdůrazňují, že mlčení je nejvýmluvnější řeč a také nejvyšší a nejúčinnější učení. I žalmista ví: „Buď tich (utiš mysl) a věz (uvědomuj si), že Já jsem (vědomí Já jsem) je Bůh“. Velmi se divím učitelům, kteří tuto pravdu neznají nebo neuznávají a místo, aby hledající vedli k utišení mysli a soustředění na vědomí Já jsem tj., aby se žáky takto meditovali, stále jen mluví. Místo, aby jejich mysl utišovali jen ji do nekonečna víří, což je přesný opak toho, co má hledající dosáhnout. Někteří jim v takové meditaci dokonce zabraňují a neustále je vyrušují z klidu mysli tím, že požadují, aby se stále ptali...

 

Bez mistra není uvědomění Já možné

6. 3. 2007

Jiří Vacek

... Dokud nepoznáme své pravé Já, ale žijeme v egu, je vše nevědomost a nic víc. Rozhodujícím obratem na stezce je proto poznání Já. Bez jeho dosažení, které je jeho uvědoměním a nikoliv vytvořením, jsme nic nedosáhli. Vše, co si myslíme, že jsme dosáhli, nic není. Poznání Já však bez mistra nemůžeme dosáhnout. Proto v jeho získání leží klíč k úspěchu na stezce včetně spásy. My sami bez mistra se můžeme a také musíme na přijetí jeho milosti připravovat, ale nic víc...

 

Rozdíly mezi mistry

27. 2. 2007

Jiří Vacek

... Uvedené skutečnosti vysvětlují, proč existují i zřejmé názorové rozpory mezi mistry například v otázce úsilí a neúsilí nebo, proč někteří mistři nauku vysvětlují přesně a dávají jasné návody pro praxi. Jiní spíš „básní“, vyjadřují se sice nadšeně, ale mlhavě. Po přečtení jejich spisů je hledající tam, kde byl před tím: ničemu nerozumí a neví, jak na stezce postupovat...

 

Žákův postoj rozhoduje

25. 2. 2007

Jiří Vacek

... Sám na sebe Muktananda prozrazuje, že kdyby plně přijal Nityanandu za mistra, netrvalo by mu 9 let po obdržení šaktipatu, aby dosáhl realizace, ale dosáhl by mnohem dříve. Doslova říká: „Milost mistra není důležitá, důležitá  je milost, kterou žák udělí mistrovi“. Tím potvrzuje, že milost mistra je zde stále, ale žáci se jí otevírají jen málo nebo dokonce vůbec. Tomu odpovídá i jejich duchovní pokrok. Čekají nečinně, až jim mistr udělí milost místo, aby se otevřeli milosti, která z něho září. Proto z tohoto pohledu je důležitější postoj žáka k mistrovi než mistra k žákovi. To je ona „milost“, kterou žák uděluje mistrovi...

 

Stezka je boj až do samého konce, ve kterém se milost nedává

20. 2. 2007

Jiří Vacek

Ano, to jsem napsal a za tím stojím. Stezka je boj se zlem v nás a zlo je nemilosrdné. Očekávat, že nám dá v boji s ním milost, je naprosto pošetilé. Jakoukoliv shovívavost ke zlu také draze zaplatíme. Odmění se nám samo sebou – zlem. Právě proto je mystik či jogín vždy symbolizován jako bojovník, viz například svatý Jiří ve zbroji, zabíjející draka – ego. Bojovníci, vojáci atd. ve snech a vizích jsou vždy mystici a jogíni, pokud se nejedná o bojovníky nepřátelské. To jsou síly zla v nás, které se postupu dobra brání...

 

Služba mistrovi

18. 2. 2007

Jiří Vacek

Služba, pomoc mistrovi je platnou součástí guru jógy i našeho vztahu k mistrovi. Mistr nám podstatně pomáhá na naší stezce k Bohu, což jej stojí čas i sílu a je pro něho velkou zátěží. Je proto naprostou samozřejmostí, když žáci mu oplácejí podle svých možností a schopností. Není na tom vůbec nic pro ně záslužného. Bylo by naopak velmi nesprávné, kdyby tak nečinili. Neměli by současně ani propadat mylnému přesvědčení, že oni slouží mistrovi. Pravda je zcela opačná: mistr slouží jim a pomoc, kterou dostávají, nelze ničím vynahradit, tím méně zaplatit...

 

Vědomí je jediná Jednota

23. 1. 2007

Jiří Vacek

Vše, co existuje, živé bytosti i neživé předměty, i sám Bůh, existuje pouze jako vědomí a jeho činnost, jíž je uvědomování.

Vědomí neustále a samovolně bez jakéhokoliv přerušení si uvědomuje:

1) Sama sebe

2) Uvědomované předměty

 

Bhagavan Nityananda of Ganeshpuri by Swami Muktananda Paramahansa

16. 1. 2007

Jiří Vacek, Swami Muktananda

Bhagavan Nitjananda z Ganeshpuri, autor Swami Muktananda Paramahansa, USA, Indie, 1996, 170 str.

Kapitola knihy „Jak na mne působil“, str. 89 a dále popisuje, jakým způsobem mistr Nitjananda vychovával tehdejšího svého žáka Muktanandu, který se později sám stal mistrem...

 

Já je kamenem mudrců

11. 1. 2007

Jiří Vacek

... Umění uvědomovat si vědomí Já kdekoliv příslušným zaměřením pozornosti, je velmi důležité. Umožňuje nám řídit působení jeho moci a dosahovat tak potřebných cílů. Znovu a hlouběji jsem si uvědomoval, že Já je opravdu zázračným kamenem mudrců, který svým dotykem mění obyčejné „kameny“ ve zlato, neboli vše předmětné v sebe, ve vědomí...

 

Přibývá těch, kteří dosáhli poznání Sebe

29. 12. 2006

Jiří Vacek

... Případ paní Řehákové je velmi poučný a povzbudivý pro všechny hledající. I prostá žena jako ona, když se správně snaží, může dosáhnout poznání. Možná právě proto, že nemá filosofické vzdělání, které je často spíše překážkou poznání Sebe než pomocí. Obdobným příkladem je můj mistr Jarka Kočí. Ač měl jen měšťanku a byl vyučeným holičem, dosáhl toho, co se mnohým vystudovaným filosofům nepodařilo ani s jeho pomocí...

 

O vědomém umírání

28. 12. 2006

Jiří Vacek

... Současně s odložením těla vstupujeme do období, ve kterém se rozhoduje o našem příštím osudu neboli o našem novém zrození, což je právě onen soud. Co s námi bude po smrti, o tom rozhodují tři hlavní vlivy:

1) Stupeň poznání nebo nepoznání Sebe neboli Boha.

2) Dosažená čistota mysli, etická úroveň.

3) Karma, kterou jsme nejen vytvořili v tomto vtělení, ale i ta, kterou si neseme z předešlých životů a dosud jsme jí neodžili...

 

Buddhista komunistou?

26. 12. 2006

Jiří Vacek

Může být duchovní člověk například buddhista komunistou? Článek „Vznešené ideály komunismu?“, jasně odpovídá, že nikoliv. Skutečně dobrý člověk, který nemusí být ani jogínem ani mystikem, jasně chápe, proč nemůže být komunistou, jak napsal například Karel Čapek již za prvé republiky. To, co ví skutečně dobrý, ale obyčejný člověk, musí tím spíše vědět člověk opravdu duchovní.

 

Se sny jsou potíže

15. 12. 2006

Jiří Vacek

Se sny mám potíže. Mnohým nerozumím, některé mne řádně vystraší. Posuďte sami, jeden z dřívějších snů...

 

Recenze: Gareth: Vědomé sny, 96 stran

14. 12. 2006

Jiří Vacek

gareth_vedome-sny.jpgVědomé snění, přesně řečeno spánek se sny, ve kterém si uvědomujeme, že sníme, je jistě dobrý. Čím jsme bdělejší, tím lépe. Návody, jak toho docílit, mohou být proto cenné. Postupu, jak toho docílit, je však v celé knize věnována pouze jedna kapitola. Ty další se převážně nebo výlučně již netýkají vědomých snů, ale  životu v astrálních světech, což je povážlivé. Astrál je velmi nebezpečný svět a číhají v něm na nezkušené a hlavně nedostatečně charakterově čisté návštěvníky velká nebezpečí. Jeho návštěvy mohou skončit duševní poruchou až sebevraždou. Názorně líčí, co vše astrál dokáže, ve svých dílech G. Meyrink a v „Kameni mudrců“ A. Larsen. Sám jsem se setkal s některými případy osob, kdy spojení s astrálem se projevilo velmi zhoubně.

 

O odevzdanosti

12. 12. 2006

Jiří Vacek

Kdo není pokorný, nemůže být ani odevzdaný. Jeho namyšlenost mu nedovolí se odevzdat. Spoléhá na sebe a nikoliv na Boha. Kdo se neodevzdá Bohu, nemůže jej poznat ani se s ním sjednotit. Plná odevzdanost Bohu je totéž jako sjednocení se s ním. Bez odevzdání se Bohu není ani sjednocení se s ním. Pravá odevzdanost není do moci osudu, ale do Boha. Ta nás do něho vrací. Není jiná opravdová vůle boží než právě toto: trvalé soustředění v Bohu na Boha, které jej nechává v nás svobodně působit. Pravá odevzdanost je právě toto.

 

Recenze: Josef Fric: Svět mysli, 52 stran

11. 12. 2006

Jiří Vacek

fric_svet-mysli.jpgNa straně 17 autor tvrdí: „Co je to ego? Ego je představa mysli, že já jsem toto hmotné tělo“.

Nuže ego není představa mysli, stejně jako židle není totéž, co představa židle. Na poslední si nemohu sednout. Kdyby bylo ego pouze představou, mohli bychom je odstranit tím, že bychom je nahradili představou jinou. Tak to nefunguje, což dokazuje nad slunce jasněji, že je něco mnohem víc než představa naší mysli.

 

Věčným kritikům mistra

8. 12. 2006

Jiří Vacek

... Jediný správný způsob, jak pravého mistra získat, je vydat se na stezku, upřímně ze všech sil usilovat a čistit se od veškerého vnitřního zla a nevědomosti. Kdo tak činí a vytrvá v tomto snažení, kterému se musí věnovat celou svou bytostí i životem, toho se zákonitě ujme i mistr vhodný pro něho. To je zákon...

 

Proč Nitjananda

7. 12. 2006

Jiří Vacek

nityananda1.jpgProč právě Nitjananda vstoupil do života naší skupiny? Jeho osobnost mě silně vnitřně přitahovala již v osmdesátých letech, kdy jsem se seznamoval s učením mistrů kašmírského šivaismu. Nitjananda mě přitahoval vnitřně stejně jako Ramana Maháriši. Bohužel v knihách, které jsem tehdy měl, jsem nenašel podstatu praxe této jógy. O samotném mistrovi byla tehdy jen jedna jediná knížečka, což bylo velmi málo. Zájem o Nitjanandu se vrátil znovu v plné síle až tento rok, když jsem o něm dostal několik knih v angličtině. Vyšly teprve nedávno a nikoliv, jak bychom očekávali, v Indii, ale v USA.

 

« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32

následující »